Setkáváme se dva roky poté, co jsem s touhle stonerovou bandou dělal rozhovor k albu Poisoned Mind. Za tu dobu se toho událo hodně, projeli celou republiku i půlku Evropy, získali Anděla a taky spoustu zkušeností.
Cítíte od té doby sami nějaký posun?
Doomin Kles (kytara, zpěv): Určitě, ale asi by to měl říct každý za sebe, protože jsme si rozdělili role. Já konkrétně jsem se začal víc věnovat technické stránce a zvuku, od jeho fyziky až po to, jaké používáme kabely.
Radek Bacík (bicí): Já se víc zapojil do skládání. Poisoned Mind bylo první album, které jsem s klukama dělal. Fungovalo nám to už tehdy, ale od té doby jsme se víc zajeli, odehráli stovku koncertů, to ti pomůže napojit se na ty ostatní – jak hrajou i jak skládají.
Alex Fonar (basa, zpěv): Když jsme teď nahrávali Magic, tak jsme už věděli, co máme dělat a jakou má kdo roli. Zmákli jsme dobře preprodukci, vybudovali si ve zkušebně malé studio, takže jsme šli nahrávat mnohem víc připravení. A já, protože u nás dělám do bookingu, navázal řadu nových kontaktů po Evropě. Ten Anděl nám v tomhle pomohl, možná ne nějak závratně, ale našli se lidi, kteří o nás věděli dopředu a to ocenění vnímají.
Jak jste si užili večírek na Andělech?
Doomin: No byl to mejdan!
Radek: Mám fotku s Ewou Farnou!
Během posledních dvou let jste pracovali na projektu Black Sabbath Night s Redzedem. Máte s tím nějaké další plány?
Alex: Byl to zajímavý experiment, kde se nám povedlo propojit různorodé posluchačské skupiny. Redzedova cílovka a naše cílovka se moc neprolínají, ale zvládly to dohromady.
Doomin: Bylo super vidět publikum, kde máš v jedné řadě osmnáctiletou holku, co přišla na Redzeda, a za ní padesátiletého bigbíťáka, co přišel kvůli Sabbatům a baví se stejně.
Alex: Nicméně zatím v tom neplánujeme pokračovat. Na podzim nás čeká patnáct let existence Acid Row, tak naše síly napínáme k pořádné oslavě. Ale víc zatím prozradit nemůžu.
Bude to velký?
Alex: Bude!
Takže Forum Karlín?
Doomin: To až budeme slavit třicítku.
Pojďme k nové desce, kdy se začaly rodit první skladby?
Alex: Těsně poté, co jsme vydali Poisoned Mind.
Radek: My jsme chtěli nějaký song o motorkách, tak jsme to skládání tlačili prakticky hned, jakmile byla předchozí deska venku.
Motorky? Takže agrometal na motosrazy?
Radek: To zas ne, zkrátka nějakou rubačku, uslyšíš muziku a představíš si, jak bublají ty motorky.
Alex: Spíš si představ, jak Tolkien ve svých příbězích poslal do Středozemě Istari, čaroděje, kteří měli chránit svět. Tak my vymysleli něco podobnýho, čaroděje na motorkách. Čaroděje řádu speedu, kteří bojují proti všemu všednímu. Už v tom byl náznak budoucího titulu Magic.
Doomin: Ale nešli jsme za tím od začátku, to pojítko magie a fantasy se nám vylouplo až postupně se vznikem dalších songů. Když jsme v nich slyšeli další fantasy nebo nerdské motivy, teprve pak jsme si řekli: „Hele, tak pojďme udělat nerdskou desku.“
Kde jste nahrávali? A máte nějaké hosty?
Doomin: Klasika, u Amáka.
Alex: A ve třech skladbách si tam s námi zazpívala Kvietah. Není to feat ani kolabo, byl to spíš producentský nápad. Ona u Amáka nahrává často, tak nám řekl: „Tady by dobře zněly ženský zpěvy.“ Zkusili jsme ji a bylo to supr, i když na té desce není moc výrazná. Dělá nám spíš backvokály a harmonie.
Podle čeho jste vybírali singly?
Doomin: Čistě prakticky jsme si řekli, do čeho by nám sedly klipy.
Radek: Měli jsme nápady i na další, ale bylo fajn si přiznat, co se ještě dalo realizovat a co už ne.
Alex: Těch nápadů je vždycky moc, víc než zvládneme udělat. Už tak máme tři singly a dělat něco dál po vydání desky už nám nedávalo smysl, tak jsme to takhle zahustili.
Poisoned Mind bylo album o psychice a psychedelii, ale jak vás napadlo posunout se do fantasy? Na české scéně nemáte moc desek inspirovaných sword & sorcery příběhy.
Alex: Těch čistě fantasy skladeb je tam tak třetina. Hlavním tématem desky je poslední rytíř podle singlu The Last Knight a ten zažívá jak fantasy momenty, tak čelí událostem reálného světa. Máme tam reference na Jodorowskyho, máme tam píseň The Gathering, ve které najdeš logicky odkazy na hry Magic the Gathering a World of Warcraft. Ten text jsme vlastně složili z quest logů, to jen tak pro zajímavost (quest log je text, který hráč čte coby příběhové doplnění herních úkolů, pozn. aut.). Ten pojem magie a fantasy je spíš široce rozkročený motiv zasahující do skladeb bez ohledu na to zasazení textů.
Poslední píseň na Magic mi připadá hudebně jako ryzí hold starým Sabbatům, mám pravdu?
Doomin: Ne úplně. Spíš bych jmenoval kapelu Uncle Acid & The Deadbeats, kteří v Praze Black Sabbath předskakovali v rámci turné k albu 13. My tam přišli bohužel až v půlce jejich setu. Ale už tehdy, jakmile jsem to slyšel, říkal jsem si, že nevím, jestli tohle ti Sabbati vůbec překonají. Tomu žánru se říká occult rock a vychází ze starých
Sabbatů a ten náš závěrečný song je spíš náš hold occult rocku.
Tu píseň uzavírá několikaminutové outro s doslovem, kdo vám to namluvil?
Doomin: To je originální přednáška profesora Antonyho Flewa, nahraná v Austrálii v 80. letech. Skladba je o sebevraždě, tak jsme to chtěli uzavřít nějakou vážně míněnou filozofickou přednáškou na tohle téma. Studoval jsem humanistiku, tak jsem si to vzal na starost, prošel si podklady a hledal něco, co umocní to těžké téma eutanazie a sebevraždy.
Je to těžký konec desky!
Doomin: Přesně tak, chtěli jsme, aby posluchač dostal takovou těžkou facku.
Alex: Pro mě to mělo i osobní rozměr, protože v době skládání jsme řešili, jestli necháme uspat našeho nemocného kocoura. Jasně, není to člověk, ale ta rodina nad tím přemýšlí úplně stejně. Už je čas? Je vůbec někdy čas na takové rozhodnutí? Ty otázky tíží úplně stejně. Píseň se jmenuje Final Suicide, což je odkaz na knihu Final Exit, která se eutanazii věnuje z etického a filozofického hlediska a je to těžké čtení stejně jako je těžký konec naší desky.
Pojďme k veselejším věcem. Řekněte mi každý z vás vysněné místo, kde byste si chtěli s kapelou zahrát.
Alex: Hellfest!
Radek: Duna Jam!
Doomin: Desert Fest.
Alex: Celkově německé festivaly jsou samy o sobě zážitek. Nebo festival Pulp…
Radek: Pulp! Na ten jsem si nemohl vzpomenout, tam bych hrál hned.
A čím jsou ty německé festivaly tak super?
Radek: Hezky se o tebe postarají a není to tak okrajová scéna.
Alex: Oni tu stonerovou scénu mají už hodně zajetou. Má vysokou úroveň, ty akce vypadají skvěle, udělají ti live záznam, který můžeš z fleku vydat. Pořád jsou to malé až střední festivaly, navíc rozkročené napůl v undergroundu, ale ani tak není sranda se tam dostat.
Už když jsme dělali rozhovor před dvěma lety, tak jste o stonerové scéně mluvili hezky a s úctou. Jak je provázaná, jak o sobě lidi vědí napříč Evropou. Čím vás tak okouzlila?
Doomin: Ve většině případů je tam absence honění ega.
Radek: Tos řekl hezky.
Doomin: Tam má prostě většina lidí v piči, jsou to srdcaři, co se soustředí na jiný věci než si tahat triko.
Radek: Už to slovo stoner, často jsou to vyhulený pohodáři a jsou v pohodě, i když nehulej. Ta hudba je hodně tvrdá, skoro do metalu, a metaláci jsou taky zlatíčka, ale stoner komunita jsou zlatíčka trochu jiným způsobem.
Alex: Jsou to pohodáři, tátové od rodin, ta hudba nějakým způsobem doplňuje jejich životy, není tu od toho, aby skrze ni nějak machrovali. Teď jsme hráli v Drážďanech s kapelou Dopelord, v ní je týpek jménem Pjotr, od pohledu magor, ale ve skutečnosti totální miláček. A takových lidí je stoner scéna plná.
A když si na české scéně parta mladých lidí řekne, že chce začít hrát stoner, dali byste jim do začátku nějakou radu?
Doomin: Pro kytaristu není nic jednoduššího než si koupit efekt Behringer SF300.
Radek: Pro bicí platí, že čím větší, tím lepší. Ale holt to stojí prachy.
Alex: Na basu Ampeg. Je to sice dražší, ale základní a univerzální aparát.
Doomin: A teď když jsme vyjmenovali ty technický věci, tak úplně to nejdůležitější: základ je sehnat zkušebnu.
Radek: A dodávku!
Doomin: Ono to sice zní jako vtip, ale když máš vlastní zkušebnu, máš i svou základnu. Stoner je komunita, potřebuješ místo, kde se chceš scházet s partou a užít si muziku, i když začínáte a nemáte kde hrát. Najednou totiž nemáte jenom zkušebnu, ale máte i klubovnu.
Alex: Ještě jeden vzkaz: nebojte se toho a neoverthinkujte. Nepřemýšlejte nad tou muzikou, jestli tohle můžete vydat a támhleto ne. Prostě to zkuste.
Otázka na rozloučenou. Za těch patnáct let jste ušli slušný kus cesty. Jak byste se popsali jako Acid Row v roce 2026? V jakém stavu se kapela nachází?
Doomin: Jako píseň od Saint Vitus: Born Too Late.
Infobox
Acid Row pokřtí album Magic 16. 5. v pražském klubu Cargo Gallery a 28. 5. v brněnském Kabinetu MÚZ.