Katovice se nachází ve Slezském vojvodství asi 100 kilometrů od Ostravy, takže jsou pro české fanoušky velmi pohodlně dostupné. Například z Prahy nebo z Brna je možné se tam dopravit přímou vlakovou linkou až na katovické nádraží, ze kterého je během festivalu co čtvrthodinu vypravována bezplatná kyvadlová autobusová linka S1 do lesoparku v Údolí tří rybníků, kde se akce koná. Ještě pohodlnější je to samozřejmě autem, protože až do Katovic vede z Prahy přes Brno dálnice. Já jel autem z Brna.
Jelikož jsem už starší člověk, tak se, pokud je to jen trochu možné, vyhýbám jako čert kříži stanovým městečkům a raději volím pohodlnější ubytování. Nic nenahradí vlastní postel, sociální zařízení, sprchu a snídani. A tady to možné bylo, protože Údolí tří rybníků zase není tak daleko od centra města a ta linka S1 funguje opravdu na výbornou.
Ubytoval jsem se tedy v hotelu téměř v centru města nedaleko nádraží a v blízkosti Mariacke ulice, což je taková místní Stodolní plná restaurací a barů. Jejich služeb jsem, pominu-li nějaké to pivo při procházce městem, nevyužil, protože za muzikou jsem přijel na festival. Nicméně jeho brány se každý ze tří festivalových dní otevíraly až v 15 hodin, takže sobotní a nedělní dopoledne jsem měl dostatek času na seznámení se s městem.
Procházkou po městě
Ještě nikdy před tím jsem v Katovicích nebyl, takže jsem měl v úmyslu si město projít, navštívit nějaké to muzeum nebo galerii a ochutnat místní kuchyni. A díky vstřícnosti Slezské turistické organizace jsem nemusel tápat. Nejdřív jsem absolvoval velmi příjemný oběd s paní Ewou z katovické radnice, která se specializuje na kulturu a vědu a kromě festivalu OFF toho ví hodně třeba i o festivalu nové hudby Tauron, Slezském festivalu vědy a dalších zajímavých akcích. A musím konstatovat, že tuzemští pořadatelé kulturních akcí mohou Katovicím takovou radnici a její podporu jen závidět. Považuje nějaké město u nás festival konaný v jeho katastru za akci strategického významu?
Velmi zajímavá byla i prohlídka města s panem Piotrem, který mi dělal průvodce a jehož výklad byl opravdu zasvěcený. Během procházky po nejvýznamnějších budovách ve městě mi vyprávěl o jeho turbulentní historii. Jelikož Katovice patří k městům, která nemají středověký původ, nečekal jsem gotiku, renesanci nebo baroko. Přesto na mě Katovice okamžitě dýchly svojí atmosférou. Střední část centra města je tvořena převážně činžovními domy z přelomu 19. a 20. století. Z té doby jsem si mohl prohlédnout novorománský evangelický kostel Zmrtvýchvstání Páně, novogotický Mariánský kostel, který ukončuje onu zmíněnou katovickou „Stodolní ulici“, nebo novoklasicistní budovu Slezského divadla.
Nejdřív UFO, potom muzeum
Jižní část centra, jejímž středobodem je náměstí Slezského sněmu s monumentální budovou Slezského parlamentu, se rozvíjela v meziválečném období, kdy se Katovice staly hlavním městem autonomního Slezského vojvodství, a má výrazně funkcionalistický ráz. Severní část katovického centra je výsledkem velké přestavby započaté na podnět tehdejšího slezského vojvody Jerzyho Ziętka v roce 1959. Jsou zde k vidění ikony pozdního modernismu a brutalismu, jako je víceúčelová aréna Spodek přezdívaná UFO pro 11 500 hostů. Je tu také panelový dům Superjednostka s 764 byty obývaný více než dvěma tisíci lidmi, který byl inspirován Corbusierovou unité d’habitation. Po roce 2011 se severní centrum rozšířilo o areál nečinného dolu Katowice. Východně od Spodku vznikla moderní Zóna kultury s novým sídlem Slezského muzea, koncertní síní NOSPR a Mezinárodním kongresovým centrem.
Novou budovu Slezského muzea jsem samozřejmě navštívil také a každému, kdo se někdy do Katovic vypraví, třeba na OFF Festival, doporučuji udělat totéž. Expozice jsou tu situovány do dvou podzemních podlaží. V tom prvním je umístěna úchvatná výstava polského výtvarného umění od roku 1800 do roku 1945 a to druhé je věnováno historii Slezska. Zvlášť tato část muzea je velmi působivá a je koncipována jako procházka časem od hornických počátků přes územní spory mezi Německem a nově vzniklým polským státem po první světové válce, které vyústily v hornoslezská povstání, a druhou světovou válku až k pádu komunismu. To, co mi při procházce městem vyprávěl Piotr, jsem si v muzeu prohlédl v detailech.
V důsledku utlumování těžební činnosti město Katovice v posledních letech muselo čelit velkým výzvám a bylo nuceno místní ekonomiku přeorientovat jiným směrem. Právě proto se v současnosti zaměřuje na nové technologie, vědu, služby a kongresovou nebo kulturní turistiku. Katovice jsou dnes moderní pulzující město, které má co nabídnout nejen místním občanům, ale i návštěvníkům. Ať již přijedou na některý z mnoha vědeckých kongresů, kulturní akci, nebo jen tak na výlet, v Katovicích určitě stojí za to se zdržet.
Jak chutná Slezsko
Jsem docela vášnivý kuchař, takže jsem nutně musel vyzkoušet i místní kuchyni. Na oběd jsem vždy zašel do některé z restaurací zapojených do kulinářské trasy Slezské chutě, jež vznikla z iniciativy Slezské turistické organizace. Do té se zapojila řada restaurací z celého regionu, které nabízí jídla připravovaná podle tradičních receptů.
Tato jídla jsou v jídelních lístcích označena jednotným symbolem. Samozřejmě jsem nestihl ochutnat všechno, ale vězte, že podle toho skvělého králičího stehna s hořčičnou omáčkou a panczkrautem, což je taková bramborová kaše se zelím a slaninou, nebo výborné slezské rolády s noky a červeným zelím, je místní kuchyně velmi pestrá a chutná. Slezsko tedy určitě stojí i za ochutnání.
Opravdu čistý festival
Hlavním cílem mého výletu byl samozřejmě festival OFF. Pro letošní ročník organizátoři opět zajistili rozmanitý výběr hudby z různých koutů světa napříč žánry. Na zahraniční hvězdy, ale i zajímavé zástupce polské scény. O tom, co mě na něm nejvíce zaujalo, jste si mohli přečíst i v reportáži v rámci newsfeedu na našem webu Headliner.cz.
Festival se koná v krásném zeleném prostředí Údolí tří rybníků, které je součástí katovického lesoparku. Když jsem v pátek vystoupil z autobusu S1 a došel k hlavní bráně festivalu, nejvíce mě překvapila jeho kompaktnost. Areál je opravdu roztomile malý, a přestože je koncipován pro zhruba 10 tisíc návštěvníků, působí hodně komorním dojmem. Hudební produkci slouží dvě části areálu, v každé z nich jsou umístěny dvě scény – jedno pódium a jeden stan. Spojuje je cesta z jedné strany lemovaná toitoikami a z druhé poměrně velkou gastro zónou plnou výčepů, barů, food tracků a stánků s rozličnými pokrmy a také dětským koutkem.
Zajímavostí je, že z gastro zóny se nesmí pokrmy ani nápoje vynášet. Vše, co si tam návštěvník koupí, musí na místě i zkonzumovat. Ze začátku mě to po pravdě docela iritovalo a vadilo mi, že si nemohu užít muziku pod tím čí oním pódiem s pivem v ruce. Ale nakonec jsem musel uznat, že mě to vlastně ani moc neomezovalo, protože z gastro zóny byl pohodlný výhled na obě hlavní pódia. Takže jsem si mohl sednout do trávy s táckem skvělého mexického fajitas na klíně k plůtku oddělujícího gastro zónu a při konzumaci poslouchat muziku a sledovat hudebníky na velkoplošných projekcích. Musím uznat, že tento koncept měl i své nesporné výhody. Tou nejviditelnější bylo, že v areálu byl po celou dobu konání festivalu až neskutečný pořádek. Koše nepřetékaly a v trávě před pódii se neválely žádné odpadky.
Nikde žádné odhozené papíry, tácky od jídla, plechovky nebo PET lahve. To vše musel návštěvník po odchodu z gastro zóny vyhodit do odpadkových kontejnerů umístěných u všech východů.
Skvělá organizace
Hudební program se vždy konal souběžně na dvou scénách, na pódiu v jedné části a ve stanu v druhé části. Návštěvník si tedy vždy musel vybrat, kterou z produkcí chce zhlédnout. V případě, kdy primární výběr interpreta nenaplní očekávání, nebyl problém operativně přejít do druhé části areálu a poslechnout si zbytek setu toho paralelně vystupujícího. Sám jsem to několikrát udělal. Důležité však je, že všechno bylo dokonale zorganizované, všechno fungovalo, jak mělo, a veškerá vystoupení začínala v podstatě na čas. Samozřejmě čím více se každý den blížilo vystoupení headlinerů, tím více se areál začal zaplňovat, v gastro zóně se začaly tvořit fronty na pivo nebo jídlo a při přechodech mezi pódii člověk chodil v kolonách, ale kde to tak není. Navíc jsem za všechny tři dny nezaznamenal žádný podstatný problém, ať již v organizaci, tak mezi návštěvníky.
Summa summarum OFF Festival je výborně zorganizovaný, do všech detailů dotažený festival, který dokáže uspokojit fanoušky různých hudebních žánrů od indie, rocku, metalu a dalších alternativních žánrů až třeba k hip hopu nebo taneční muzice.
Musím uznat, že Poláci mi dokázali, že to umí dělat na hodně vysoké úrovni. Budete-li mít možnost, určitě si na něj někdy zajeďte. Rozhodně nebudete litovat, užijete si kvalitní muziku v krásném prostředí. A určitě si vyhraďte čas i na samotné město Katovice. A pokud vyrazíte, nevynechte vystoupení domácích kapel a interpretů, protože i po hudební stránce má Polsko českým hudebním fanouškům co nabídnout.
Festivalové zážitky
1. Pusha T
Na pódiu byl impozantní a od začátku do konce, song po songu, se mu dařilo držet energii a tempo. Byla to jízda na horské dráze tím nejlepším, co za svoji kariéru udělal.
2. Slowdive
Byla to čistá radost a běhal mi mráz po zádech. Když jsem viděl reakce davu pod pódiem, bylo jasné, že jsem v tom nebyl sám.
3. King Krule
Úchvatná lyrika na pomezí romantiky a brutalismu a poetická krása hudby. Posluchače vtáhla do sebe a už nepustila. Byli jsme jejími nadšenými zajatci.
4. Trupa Trupa
Moji polští oblíbenci produkují jedinečnou kytarovou muziku, ve které je od všeho trochu, post punk, psychedelie, shoegaze, no wave a ještě mnohem víc.
5. OFF!
Kalifornští harcovníci v čele s Keithem Morrisem na hlavním pódiu předvedli frenetický set svalnatého, avšak inteligentního hardcoru říznutého výbuchy těžkého punk rocku.