Má čeština v aktuálních metalových žánrech své místo? Na tuto otázku poslední roky odpovídám jednoznačně: ano! V době, kdy si na Apple Music nebo Spotify můžeme v kapse kdykoli pustit ty největší kapely z metalového a corového světa, má člověk často pocit, že už je všeho přesycen a že spousta třeba metalcorových kapel zní šíleně podobně a nezajímavě.
Ale schválně si poslechněte hned dvě české kapely – Abbie Falls a Hand Grenade. Zatímco první jmenovaná, anglicky screamující parta, má velký potenciál se stát možná nejúspěšnější českou metalcorovou nebo chcete-li deathcorou kapelou v zahraničí, Hand Grenade sází na češtinu. A tak mají potenciál oslovit spíše domácí posluchače. Oboje zní skvěle a rozhodně stojí za poslech. Ale popořadě…
Paleface Swiss
Švýcarská metalová preciznost
Únor sotva začal a už tu máme adepta na corovou desku roku. Švýcarští Paleface Swiss v čele s vokalistou Marcem Zellwegerem jsou stále více slyšet a s novým albem Cursed, které vyšlo hned zkraje nového roku, stoupají mezi elitu svého žánru. I když… tihle chlapci spíše vytvářejí svůj vlastní. V jejich řízném kytarovém šílenství lze jasně zpozorovat prvky metalcoru, deathcoru, ale třeba i death metalu. Do toho všeho navíc frontman fantasticky pracuje s hlasem, přičemž vyjma pěkného čistého vokálu využívá všemožné „tvrdší“ techniky, jako jsou growl, scream atd…
Jejich formu i žánrovou rozkročenost dokazuje singl Love Burns, který na albu Cursed naleznete na 8. místě. Kulervoucí skladba s neustálými přechody baví mimo jiné poměrně oldschoolovým kytarovým sólem, které hned ve druhé třetině skladby přichází znenadání. Ačkoli nejsem úplně příznivcem kytarového honění eg, tady to opravdu jde krásně ruku v ruce s kompozicí songu. Paleface Swiss teď ve světě tvrdých kytar doslova letí, a to naprosto po právu. I proto je letos uvidíme třeba na festivalu Rock for People.
Abbie Falls x Breakdown of Sanity
Naděje nezhasíná
A ještě jedna švýcarská stopa, respektive česko-švýcarská. V současné době jedna z nejvíce rezonujících českých kapel v zahraničí – Abbie Falls – spojila síly se zaběhlou metalcorovou formací Breakdown of Sanity. Výsledkem je pecka Purge, která jako by zvuk obou kapel propojila v jeden ohromný, uši drásající celek. Samozřejmě, skvěle zprodukovaný, byť asi ne každý ocení tuto masivní práci se šílenými kytarovými riffy a elektronikou.
Přiznám se, že mě hodně baví lyrická stránka songu, která dokonce obsahuje i ostrý vzkaz v češtině. Abbie Falls zkrátka stále rostou v jednu z nejzajímavějších tvrdých kapel u nás a není divu, že zahraniční pořadatelé o ně čím dál více projevují zájem. Před dvěma lety jsem kapelu dával do našich každoročních padesáti nadějí české hudby a jsem rád, že svůj status nadále drží.
The Halo Effect
Deathmetalová superskupina
Pokud dnes hledáte na poli melodického death metalu opravdovou superskupinu tvořenou mistry svého oboru, The Halo Effect jsou jasná volba. Kapela vznikla teprve před necelými šesti lety a její profil je vskutku ohromující. Skupinu totiž založilo hned pět bývalých členů formace In Flames, tedy kapely, která na vrcholu kariéry diktovala trend a směr melodického death metalu jako takového. Fanoušci neméně populárních Dark Tranquillity a zpěváka Mikaela Stannesiho si The Halo Effect museli rovněž okamžitě oblíbit – tento charismatický frontman se zde totiž rovněž chopil mikrofonu.
Se začátkem nového roku přišli The Halo Effect s druhou deskou March of the Unheard, na které muzikanti potvrdili své letité zkušenosti a ukázali světu metalu, že jsou ve skvělé formě. Dokazuje to ostatně singl What We Become, který skupina doplnila také o videoklip s napjatou atmosférou. Nechybí v něm klasicky velkolepé kytarové melodie, ale také ostré a nesmírně chytlavé riffy. Úchvatný je ve skladbě démonický hlas samotného Stannesiho, jenž zkrátka nestárne a je pořád neskutečně pronikavý.
Toto mistrovství melodeathu si navíc budou moci čeští fanoušci užít letos v srpnu. Skupina totiž vůbec poprvé vystoupí na festivalu Brutal Assault, který se koná v termínu od 6. 8. do 9. 8. 2025.
Memphis May Fire
Když popík v metalu funguje
Memphis May Fire jsou na americké corové scéně už dávno zaběhlý pojem, který si řada fanoušků tvrdší muziky spojí s těmi největšími jmény žánru. Od svého založení v roce 2006 skupina pod vedením frontmana Mattyho Mullinse vydala sedm řadových alb a již 28. března hodlá do své bohaté diskografie zařadit osmý kousek. Ten se bude jmenovat Shapeshifter, přičemž Memphis May Fire z této očekávané desky už vystřelili několik kulometných singlů.
Jedním z nich je i pecka Overdose, na níž metalcoristé spolupracovali se švédskými souputníky Blindside. Přiznám se, že mě Memphis May Fire vždycky trochu míjeli kvůli čistému vokálu Mullinse, který je značně „popíkový“. Overdose je ale pecka, ke které se tenhle atribut naopak velmi hodí – takhle chytlavý refrén jsem od nich už dlouho neslyšel. Jako celek navíc tahle energická píseň působí jako tornádo, které vás od úvodu pohltí a na konci vyplivne zpátky do reality. Tady všechno skvěle funguje!
Hand Grenade
Česky, ale světově
Na závěr nemůže chybět singl z českých metalových hájů. Dopamin má na svědomí domácí parta Hand Grenade, která se na scéně pohybuje už od roku 2008. A jako by právě tenhle rok kapelu trošičku uzavřel ve zlaté éře kapel, jako jsou Killswitch Engage, As I Lay Dying nebo All That Remains. To ale v jejím případě není vůbec na škodu.
Nový song, který je jednou z předzvěstí čtvrtého řadového alba kapely, svou kompozicí i kytarovými riffy sice fanoušky metalcoru trochu vrací o pár let zpátky, ale díky češtině získává zcela jiný náboj. Je skvělé, že se některé kapely dnes nebojí dělat takovou muziku v rodném jazyce – ostatně jsou kvůli tomu mnohem originálnější i uvěřitelnější.
Dopamin má navíc nesmírně chytlavý refrén s pěkným čistým vokálem frontmana Michala Švece, jenž hezky funguje i s drsným screamem baskytaristy Jana Svatoše. Samozřejmě, v poslední třetině pecky nemůže chybět ani zatěžkaný breakdown, díky kterému závěr hezky vygraduje. Dopamin má všechno, co by pořádná metalcorová skladba z období kolem roku 2010 měla mít. Navíc díky povedené produkci působí velkolepě a se zahraniční konkurencí tak s jistotou snese srovnání. Víc takových! Dělat chytře tvrdou hudbu v češtině je radost a alespoň se tak kapely oddělí od plejády jiných, kteří se u nás s angličtinou snaží za každou cenu prorazit do zahraničí.