Obrázek k článku Před třiceti lety. Jak Lucii Bílé zakázali klip Láska je láska
| Josef Vlček | Foto: Michal Růžička/MAFRA/Profimedia

Před třiceti lety. Jak Lucii Bílé zakázali klip Láska je láska

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v květnu roku 1993?

V národním finále soutěže Marlboro Rock-In ’93 se utkali Dirty Pictures, Sebastian a Kurtizány z 25. Avenue. Kapely Debustrol a Arakain přestoupily od Monitoru k Popron Music. Jan Burian má nový koncertní program Poesie se zhudebněnými básněmi od Viktora Dyka až po Antonína Brouska. V reedici u Monitoru vyšlo předtím neúspěšně distribuované album Rapmasters Si upad.

Lucie Bílá si na cenách Gramy (dnešní Anděl) za album Missariel odnesla šest z patnácti udílených cen – píseň (Láska je láska), album, klip, zvuková nahrávka, producent (Ondřej Soukup) a zpěvačka roku. EMI uvažuje o anglické verzi pro evropský trh. Ještě jednou Láska je láska. O zákazu klipu v České televizi informují i zahraniční média. „Televizní rada zákaz neoznámila majiteli klipu a na veřejnosti ani konkrétně nespecifikovala, co je příčinou zákazu a jak ohrožuje duševní a mravní vývoj dítěte,“ informuje domácí tisk.

Ve skupině Sluníčko se začínající zpěvačkou Lenkou Dusilovou mají nového baskytaristu. Je jím „český Švéd“ Frederik Janeček z tamní experimentální kapely Isildurs Bane. Soubor právě začíná připravovat svou první velkou desku.

Ondřej Bezr hodnotí novou desku Skate od královéhradecké formace Mao, vedené Milanem Langerem: „Mao jsou především Langrovy texty, jsou však nicméně doprovázeny hudbou, lze-li (ano, lze) za hudbu považovat i industriální, perkusivní, samplované a vazebné hluky, které tvoří dobrou polovinu doprovodu vypjaté Langrovy recitace. Zbytek muziky je solidně tvrdý bigbít s hardcorovými kořeny… Zkrátka řečeno, celý projekt – jakási performance ve formě cédéčka – je značně alternativní (vyšel i v alternativním nákladu 500 ks s obsáhlou, ale špatně vytištěnou – záměrně? – textovou přílohou) a jen pro velmi otrlého posluchače.“

David Koller se pyšní zajímavým osobním rekordem. Při příležitosti vydání svého sólového alba dal za týden 45 rozhovorů! Také Kabáti při příležitosti vydání nového alba rozdávají rozhovory a perlami při nich nešetří. Například Vojtek říká o titulní skladbě Děvky ty to znaj: „Text napsala moje žena, ale aby si nikdo nemyslel, že je takový prase – píše slušně a my tam dodáváme ty sprostý výrazy. Ona skládá normální básničky.“ Nebo jeho vysvětlení k obsahu písně Joint: „Když se člověk vykouří a pak začne psát text, může to dopadnout jako Joint. To je totální patlanina.“ K teorii, jak psát písně, Vojtek přispěl popisem práce souboru na písni My jsme zamilovaný: „‚Má ji jako spací pytel, padne mi jak ulitá‘ si vymyslel zvukař Tomáš Vrábel ve studiu v Propasti. Ani nevím, jaká byla původní verze, protože my jsme šli do studia bez několika textů, který vymejšlel Milan Špalek na místě. Já je zpíval z papíru.“

O svérázných metodách psaní písní se rozpovídal také Franta Sahula: „Na jedný straně je pravda, že jsem občas téměř k nepoužití a dělám hrozný průšvihy, ale na druhý straně nejlepší texty u mě vznikají právě pod vlivem alkoholu. Pracuju ve dvou fázích: nejdříve se opiju, ať kultivovaně, nebo nekultivovaně, a vymyslím kostru textu. Dodělávám ho pak už střízlivej při kávě. Některý věci jsem sice napsal úplně za střízliva, ale zase třeba Život je takovej jsem udělal, když jsem byl úplně na hadry…“ A co když se na něj někdo podívá a řekne, inspirován klipem: „Hele, Průša?“ „Vůbec mě nenapadlo, že to bude jeden z nejvysílanějších klipů. Začalo to bejt až neúnosný. Moje dívka mi například řekla, že s úchylem žít nebude, že když se na mě večer podívá, vybaví se jí Průša ve vlajícím kabátě.“

Svou činnost obnovila brněnská skupina Progres, která zároveň slavila 25 let od svého vzniku. K zakladatelům Pavlu Váněmu, Zdeňku Klukovi a Pavlu Pelcovi se připojili Borek Nedorost a Ivan Manolov. Marcela Březinová vydává sólovou desku Každej to má rád. Stará láska, Nerez a vy je očekávanou novinkou skupiny Nerez. Byla natočena jen padesát dní před svým vydáním na jediném koncertu v Městské knihovně v Praze. Ve studiu Karla Plíhala vystřídal Jaromíra Nohavicu písničkář a jmenovec Jiří Suchý. Michal Šenbauer a houslista Karel Holas natočili jako České srdce album Srdce z Avalonu. Hraje na něm i legendární keltský muzikant Alan Stivell z Bretaně.

Tomáš Hájíček, dříve člen skupiny Hubert Macháně a teď zpěvák libereckého Krucipűsku, se rozhodl se svou novou skupinou zpívat jen česky: „Když jsem si nechal udělat anglickej text, nebyl jsem ho schopnej přelouskat. Slova k Birthday mi napsal basista z německý kapely Krysa. V den natáčení, ve tři hodiny patnáct ráno, jsem došel k závěru, že to nejsem schopen zazpívat, a šest hodin před realizací jsem musel udělat českej text. K tomu jsem dopsal další dva, takže po čtrnácti dnech půstu jsem udělal tři najednou.“

Burma Jones a jejich album Evrybadys Densink: „Bezesporu největší devizou kapely je pán jménem Bohouš Josef. Zpěvák strhujícího prožitku, vybraného cítění, který – jak se zdá – vůbec neví, co je to zpívat jinak než naplno. Zpěvák, který už teď neoddiskutovatelně patří do extra party českých vokalistů. Vokalistů, které by, žel, spočítal na prstech slabozraký dělník ze šumavské pily,“ hodnotí desku plzeňské skupiny kritik.

Album Tří sester Švédská trojka bylo naopak podrobeno sžíravé kritice: „Fanánek (res. Tři sestry) nemají dnes konkurenci snad jen v jediném, totiž v počtu sprostých slov textech. Problém ale není ve sprosťárnách jako takových, jako spíše v jejich samoúčelném použití. Jako by si Tři sestry spletly dobu: není jimi už koho (s prominutím) nasrat.“

MCH Band připravil desku Gib Acht. Polovinu textů napsal Mikoláš Chadima v němčině. Vladimír Mišík obdržel platinovou desku za 550 000 prodaných hudebních nosičů. Nové album Mukova spolupracovníka Dušana Vozáryho se jmenuje Déva.

Dušan Vozáry měl původně vystupovat se skupinou Dr. Max, ale v lednu raději zmizel na nějakou dobu do Španělska. Nakonec nehraje ani na třetí Maxově desce Jen blbni… Při příležitosti jejího vydání se rozpovídal Dušan Hejbal, textař a zároveň biskup církve starokatolické, jak jako folkař dělal v roce 1970 přehrávky pro profesionální vystupování před komisí, jíž předsedal Strýček Jedlička: „Ten sice uměl chrochtat jako vepřík, ale neznal Dylana, na kterého jsem se odvolával.“

Precedens s Bárou Basikovou se změnil v Basic Beat: „To, že jsme se změnili, v podstatě vyplynulo samo, přirozeně, “ říká Bára. „Uvažovali jsme o tom delší dobu. Když přešlo desetiletí Precedensu, tak jsme si řekli, že by se ta éra mohla uzavřít a současně že bychom to mohli pojmout jinak. Pochopitelně hodně záleželo na výměně dvou dost podstatných lidí – kytaristy a bubeníka. Ta změna byla dost zásadní pro zvuk budoucí kapely. Třeba akustické bicí, to je dost důležitý řez. O zvuk kapely se staral Martin a ostatní, já jsem skutečně jenom interpretka. Přišla jsem do skvěle hrajícího Basic Beatu.“ Výsledkem změny Precedensu v Basic Beat je právě vydané album Viktorie královská, vydané pod jménem Báry Basikové.

Malostranský klub Újezd vydává vlastním nákladem desku se svými klíčovými kapelami, jako jsou Garáž, Domácí kapela, O.T.K., Echt nebo Umělá hmota. V recenzi dostala tři a půl hvězdičky hlavně kvůli skladbě Garáže Jdi spát. Na kompilaci českých kapel má album docela slušné hodnocení…