Obrázek k článku Před třiceti lety: Ilona Csáková chtěla jenom hladit. S Laurou to byl moc velký protest
| Josef Vlček | Foto: Profimedia

Před třiceti lety: Ilona Csáková chtěla jenom hladit. S Laurou to byl moc velký protest

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v únoru roku 1994?

Firma Supraphon se stala pouhým sublabelem společnosti Bonton. A starý dobrý Panton se přereformoval na Panton s.r.o. a jeho majitelem se stal Český hudební fond. Nominace na ceny Gramy ’93 (pozdější Anděl) proběhly ve dvanácti kategoriích. Sedm nominací měl Yo Yo Band, pět David Koller, čtyři Dan Landa, dále pak Ivan Hlas, Janek Ledecký a Ondřej Soukup po třech, Ilona Csáková, Šum svistu a Wanastovi vjecy po dvou. Mejla Hlavsa potvrdil, že pracuje na společném projektu s Dušanem Vozárym. Uvažují nejen o nahrání společné desky, ale i o koncertním vystoupení pod názvem Eterna. Spolupracovat by s nimi měli ještě Jan Vozáry (bicí) a Lenka Dusilová (zpěv). Žlutý pes už není jen název kapely, ale také jméno jednoho pardubického klubu. Nová kapela Moniky Načevy se jmenuje Načeva. Mají v ní být samé provařené tváře – basistka Kateřina Deli Cinglová (ex Panika), kytarista Tadeáš Věrčák (ex Půlnoc a Garáž), klávesista František Svačina (ex Vltava) a bubeník Jiří „Zelí“ Zelenka (ex kdekdo). Texty pro připravovanou desku Možnosti tu sou jim napsal Jáchym Topol.

V televizi se prý ztratil klip Americké brýle havířovské skupiny Masomlejn. I brněnská skupina Bratrstvo má klip. Cesta do ráje je zároveň titulní písní jejich nového alba. Prý se při jeho natáčení „rtěnkou příliš nešetřilo“. Pavel Váně z Progresu potvrdil, že na slavném singlu Collegia Musica Hommage à Johann Sebastian Bach hraje na kytaru on, a ne omylem napsaný Rastislav Vacho. V reedici konečně vyšla dlouho nedostupná deska Petra Nováka Ve jménu lásky, natočená v roce 1971. Zato úplně nový repertoár nabízí na albu Brain Investigator hardcorová skupina Našrot. Petr Korál o ní napsal, že „tato deska je skoro tak tvrdá jako pověstný diamant.“ Také punková Znouzectnost má novou desku. Jmenuje se Mé království. „Hudebně ji lze charakterizovat snahou dosáhnout minimálními prostředky co nejširšího barevného spektra,“ definuje album Ondřej Bezr. A do třetice řízného rocku: Liberečtí Solomon Bob se zpěvákem Martinem Červinkou přišli s kazetou Live in Rock Café – „nejde o nic jiného než o obyčejný, muzikantsky i textařsky inteligentní (v pravém slova smyslu dospělý) rokenrol.“

Elektropunkové duo Technofaktory (Imrich a Rusák) vydalo album Deflorace, inspirované americkým souborem Ministry: „Zvuk má přesně tu podobu, kterou má tahle deska mít, tedy podobu betonový krychle, která na vás padá z výšky několika set metrů,“ jásá kritika. Katapult se dočkal pocty v podobě kompilace 13 fláků od Kaťáků. Jejich nejznámější písničky zpívají Vilém Čok, Plexis, Yo Yo Band, Mňága a Žďorp, Krucipüsk a další. V divadle ABC běží muzikál Pěna dní. Na hudbu Milana Svobody a inspirován Borisem Vianem jej napsal Jan Vedral. Vystupují v něm Janek Ledecký, Vilém Čok, Kamil Střihavka a další. V anketě brněnského Rádia Hády nasbírali nejvíc cen Jolly Joker & The Plastic Beatles of Universe. Zpěvákem/zpěvačkou minulého roku byla vyhlášena Blanka Šrumová před Davidem Kollerem a Bárou Basikovou. Pardubické Rádio Panag oproti tomu ve své anketě vyhlásilo za to nejlepší z českých interpretů Support Lesbiens.

Jeden ze zpěváků Kroků Františka Janečka Pavel Horňák šprtí na právnické fakultě: „Mnozí moji kolegové si stěžují, že teď mají méně práce. Já se nechci chlubit, ale myslím, že bych se zpíváním uživil docela dobře. Ono to chce nemít velké oči na peníze a spíš pilně pracovat. Ovšem, jak už jsem řekl, nechci zahodit to, co jsem se naučil, a tak pilně studuji nové zákony, abych byl něco platný ve své profesi.“

Také Petr Muk medituje nad slávou a popularitou: „Se mnou zatím vždycky víc cloumal můj osobní život, než ta sláva, která plynula z hraní a zpívání. A měl jsem problémy, ze kterých jsem byl hotový a které by mě donutily třeba na čas začít pít, protože to má sedativní účinky a odvede to pryč ty sebezničující myšlenky, které člověka prostě napadají.“ A o kousek dál ještě připomíná: „Když jsme byli nahoře, tak jsem měl pocit, že můžu třeba přes noviny napadat politiku, kritizovat věci v globálním měřítku, řešit tohle či ono. Důležité je se z toho, s prominutím, neposrat.“

Populární pražský klub Belmondo se stěhuje ze Žižkova do Elektropodniků na Vltavské. Na MTV se objevila česká skupina Dirty Pictures s klipem Custom Car. Do úvodního kola soutěže New Rock Generation ’94 se přihlásilo 660 formací! V Brně proběhl comeback tamní, kdysi populární kapely Helmutova stříkačka. Zdeněk Kluka pokřtil nové album Titanic 3 brněnské kapely Titanic. Umělá hmota vydala album My dva a kněz. Undergroundová legenda konečně přišla s něčím jiným než s klasickými nahrávkami ze sedmdesátek. Autorem většiny skladeb je Alfred Michl, texty napsal zpěvák či recitátor Dino Vopálka.

Ilona Csáková už má na trhu své první album Kosmopolis. Říká, že jí na Lauře a jejích tygrech vadily nejvíc černé brýle, které při vystoupeních kapela nosila, a dodává: „Laura byla protipól tehdy běžně přijímanému střednímu proudu a já si myslím, že dnes už není potřeba tolik protestovat. Osobně bych svojí muzikou raději evokovala pocit harmonie, pochopení a pohlazení. V hudbě poslední dobou postrádám melodiku a pokus o pozitivní dopad na posluchače. Atmosféra v písničkách je pro mě velice důležitá. Právě proto jsou texty, které zpívám, jenom takovými letmými asociacemi, které se vážou k mým různým prožitkům. Ať už z minulého týdne, nebo z mého minulého života.“

Ilona v něčem souzní s tím, co říká bubeník skupiny Nahoru po schodišti dolů bandu Marek Brodský: „Všechny ty comebacky po listopadu ’89 těžily z toho, že underground byl předtím svazovanej a najednou mohl bejt ve všech médiích. Jenže lidi to strašně rychle přestalo bavit… Mám pocit, že ty dvacetiletý kluci nás logicky musí zválcovat, protože jsou nadšený, každej den letí ve tři do zkušebny a makaj, zatímco my jsme nejvejš ochotný přijet v neděli o něco dřív, abychom si večer vrzli.“

Plzeňská Burma Jones se zpěvákem Bohoušem Josefem vydala druhé album Římská 2 a na námitku, že kapela se stylizuje do doby hippies, odpovídá Vašek Křívanec, že „není to jen image, je to cítění, a na něm postavená image. I když na nový desce je toho až moc, takže od těch symbolů hippies pomalu upouštíme, i když furt tam nějaký budou.“.

Interpret a multiinstrumentalista, který si říká Raven, v produkci Jana Sahary Hedla a Martina Němce natočil a vydal album Salome (… a další písně Karla Kryla). Název říká vše. Sahara a Němec podruhé: Kytarista Petr Roškaňuk vede bluesrockovou kapelu R-Force. Zpívá v ní Vladimír Dvořák, původně kytarista jejich Precedensu. Dan Rodný z Vanessy se brání označení kapely za zvukové teroristy: „Především nejde o útok na lidi. Extrémní prožitek ti jenom pomůže vybavit si něco, co je v tobě. Když odkryješ vrstvu racionálního myšlení, uvidíš všechno v souvislostech. Uvidíš, že co jsi považoval za nemožné, se může uskutečnit nekonečně mnoha způsoby, a cos považoval za jisté, může být úplně jinak. Přitom nic z toho racionálnímu myšlení neodporuje, jenom se čím dál víc naráží na nepoznatelnost některých věcí v určitých situacích, asi jako když dvojrozměrné bytosti nepochopí cestování v prostoru.“

Jan Spálený vysvětluje název své nové desky Ještě jednou si vrznout: „To se dá formulovat velice přesně, protože o tom je celá deska. Ještě jednou si vrznout je vlastně křesťanský memento mori: pamatuj na smrt a všechno, co děláš, dělej nejlíp, jako by to bylo naposled. Čím jsi starší, tím máš větší pocit ubíhajícího času a snažíš se vyjadřovat stručněji. Když něco umíš říct ve třech minutách, není nutný o tom dělat třicetiminutovou plochu. Jde nejen o to, aby vymizela vata – to v každým případě – ale i samoúčelný zdobení, byť by bylo lákavý. Jde o určitou klasickou strohost, u který zatím nejsem, ale doufám, že k ní dojdu. Vědomě i podvědomě k ní směřuju.“

V hvězdičkování dopadla nejlépe Krylova kompilace To nejlepší s průměrem 4,3. Z řadových desek pak vítězí Tančírna od Šumu svistu s 3,3 bodu.

A zásadní myšlenka na závěr? Ta patří Martinu Krajíčkovi ze skupiny Nahoru po schodišti dolů band: „Bigbít je do dvaceti let útěk před rodičema, po dvacítce před manželkama.“

Všechny informace pocházejí z časopisu Rock & Pop. Vydání únor 1994.