Tibet se za svou kariéru zapsali do povědomí fanoušků nejen v Česku, ale také v zahraničí. Hráli na Slovensku, v Holandsku i Belgii, přičemž sdíleli pódium s legendárními rockery Def Leppard, Uriah Heep nebo Smokie. V Česku pak třeba s kapelami Elán, Citron nebo Plastic People. Přesto to ještě před pár lety vypadalo, že Tibet už žádnou novou hudbu nevydají.
Zpěvák Jiří Sekerák totiž začal čelit problémům s hlasivkami a kapela se tak dostala do útlumu. „Hlavní důvod, proč jsme začali nahrávat, je ten, že nás to spolu pořád baví,“ říká nyní Sekerák „Když jsem překonal problémy s hlasivkami, uvědomili jsme si, že máme stále co říct.“
Za horizontem vzniklo v době pandemie covidu. Skladby na nahrávku vybíral z celkem patnácti písní producent nahrávky Jan Ponocný, jenž vybral čtyři podle něj nejlepší. „Vrátili jsme se ke spolupráci s Honzou Ponocným, protože nám dokonale rozumí. Stejně jako na albu Robinsonaut, i teď jsme s ním našli ideální hudební směr,“ říká baskytarista Jiří Štefl.
Podle autorů čerpají nové skladby inspiraci z písničkářské tradice Toma Pettyho, R.E.M. nebo i The Cure. Samotný název EP pak vyjadřuje jakýsi „nadhled“, který si Tibet jako kapela během let vytvořila. Muzikanti si ale dali záležet také na vizuálu, přebal desky totiž provokativně poukazuje na „paradoxní stránku všech konspiračních odhalení, kterých je dnes všude plno“ – od ploché Země až po chemtrails.