Jít poprvé s kůži na trh tím způsobem, že se rozhodnete předělat nesmrtelné lidové skladby, je opravdu odvážný tah. Existuje totiž nespočet cest, které mohou vést k naprosté blamáži či prznění. Rodák z Brna dal s velkou dávkou citu lidovkám velmi slušivý, nový kabát.

Hudební comeback historicky první bronzové tuzemské Superstar je v procesu. V posledních dvou měsících se zpěvák vytasil již s druhým singlem, tentokrát v rodném jazyce. Existuje alespoň malá pravděpodobnost, že by mohl svou současnou tvorbou Sámer Issa oslovit někoho jiného než jeho osobou posedlé, náctileté fanynky? Nejspíš ne.

Ani dvacet let po vydání debutu se u kanadské party žádná hudební revoluce nekoná. S nadsázkou lze o Simple Plan říci, že hrají stále tu samou píseň dokola. Na druhou stranu – proč měnit, co tak dlouhou dobu funguje?

Do povědomí fanoušků se zapsali jako kapela, která se nebojí otevřít choulostivá témata a hrdě a za každou cenu si stojí za svými názory. Již 8. 6. vystoupí v pražských Holešovicích v rámci Prague Summer Festivalu a mimo jiné zde představí i skladby ze zatím poslední desky Nowhere Generation.

Od svého vzniku v osmdesátých letech ušel emo zvuk dlouhou cestu. Od nekompromisního hardcoru až po něžný pop rock, který se dokáže zaříznout pod kůži masám. Tisíce kapel formovaly žánr až do té doby, kdy se na nějaký čas stal hlavním proudem. Připomeňte si s námi zásadní nahrávky žánru.

Radůza se rozhodla uzavřít hudební období svého života, které trvalo přes třicet let. Na dvojalbu Nebe je odemčené se vypsala ze svých pocitů a z toho, co se jí za poslední roky přihodilo.

Již svým prvním singlem Chaise Lounge, který se po krátké době stal virálním po celém světě, si britská kapela vysloužila pozornost. S velmi vysokými nároky ohledně jejich „debutu roku“ se popasovali bravurně. Eponymní deska Wet Leg se s velkou pravděpodobností zařadí mezi to nejlepší, co letošní hudební rok nabídl.

Emo kultura měla na začátku jednadvacátého století naprosto zásadní vliv na hudební svět. Pouhá tři písmena dokázala udělat z úplně neznámé kapely kasovní trhák, který pak zbožňovala zhruba polovina dospívající populace. Jaké jsou kořeny a budoucnost žánru?

Ostravská kapela Nedivoč je na české hudební scéně pořád tak trochu v ústraní. Přesto jejich alba stojí za pozornost. Mají popový přesah a přitom je natáčí muzikanti s vášní pro syrovou hudbu bez studiových úprav. Moc podobných úkazů u nás není. Platí to i o jejich aktuálním albu Svítá.

Teprve jednadvacetiletá zpěvačka s debutem Půlnoc rozhodně nijak nepohořela. Jedenáctka skladeb nabízí několik opravdu dobrých kousků, které dokazují, jakým potenciálem disponuje. Zbytek sice neurazí, ale ani nenadchne. V celkovém součtu deska trochu nudí.