Věčně sluníčkový George Ezra navazuje s novou deskou na svůj typický sound. Novinka Gold Rush Kid je stejně jako předchůdci ideálním soundtrackem k létu a cestování, i když v druhé polovině překvapí i niternější atmosférou. Dohromady to ale působí trochu křečovitě.

Norská zpěvačka se na druhém albu How to Let Go učí, jak nechat některé věci v životě plavat. Sice přitom nabyla většího sebevědomí, ale z velké části upustila od sympaticky drzého scandipopového zvuku, který tak skvěle fungoval na debutu.

Švédská zpěvačka Lykke Li se na pátém albu EYEYE vrací ke kořenům. Rozloučila se s trapovými beaty a místo nich sází na jednoduchost, melancholickou atmosféru a absolutní minimalismus. Nenabízí tu prakticky žádné rádiové singly, protože na téhle nahrávce jde o mnohem víc.

Většina lidí si Passengera spojí pouze s hitem Let Her Go. Na jeho koncertech jde ale o mnohem víc – o příjemnou atmosféru, skvěle fungující chemii, vtipné historky, a samozřejmě hudbu. A překvapivě je úplně jedno, že Passengerova tvorba zní pořád stejně, naživo takřka zázračně funguje na výbornou.

Tom Odell přijel do Prahy představit svoji loňskou desku Monsters. Tedy, jak se to vezme. Ve výsledku z ní totiž odehrál asi čtyři skladby a spíše si z alba pro formu koncertu vypůjčil introvertní a vypjatou atmosféru. Díky tomu bylo jeho vystoupení nečekaně syrové.

Aurora přijela do Prahy ukázat, jak od posledně hudebně vyrostla. A jako vždy to bylo velmi příjemné setkání, ačkoli z hlediska atmosféry stále zůstává na špici její lehce deštivý koncert na Colours of Ostrava v roce 2018.

Norská zpěvačka Aurora nezahálí. V lednu sice vydala novou desku The Gods We Can Touch, ale v rozhovoru pro Headliner prozradila, že už pracuje na nástupci. A nejen na jednom. Psaní alb je pro éterickou hudebnici tak trochu alfou i omegou jejího bytí a svou cestu má pečlivě rozvrženou. Alespoň prozatím.

Roztančená i klidná, burácivá i rozjímavá. Britské uskupení kolem zpěvačky Florence Welch na své páté desce Dance Fever spojuje prvky ze všech předchozích alb a nabízí renesanční pohádku o čtrnácti skladbách. I tentokrát bez náznaků jakékoli vtíravosti a nucenosti.

„Nic není stejné jako dřív,“ hlásá Harry Styles v pilotním singlu svojí třetí desky. A je v tom víc pravdy, než by se mohlo na první pohled zdát. Album Harry’s House totiž dává vale velkolepým stadionovým hitům a je do jisté míry antipopové.

Američtí Evanescence se po čtyřech letech vrátili do Prahy. Nepodařilo se jim sice koncert vyprodat jako naposledy, když hráli s orchestrem v Kongresovém centru, ale spádu večera to nijak nevadilo. Co se týče energie i nasazení, tak není pochyb o tom, že za sebou mají vůbec nejsilnější tuzemské vystoupení.