Britští Pale Waves nikdy nezastírali svoje inspirace. Ať už se v jejich hudbě odráželo okouzlení kolegy z The 1975, Alanis Morissette či Avril Lavigne, dokázali vše přijmout za své. Čtvrtá deska manchesterské formace je zvukovým součtem všech předchozích alb a oplývá šarmem i nostalgickou atmosférou. Přesto je místy lehce monotónní.

Jsou to ani ne dva dny, kdy Lady Gaga překvapivě oznámila vydání nové desky. Není to tedy klasická řadovka, ale hudební doprovod k filmu Joker: Folie à Deux, kde si zpěvačka střihla roli šílené Harley Quinn. Bláznovství se ovšem albu, kde převládají převzaté jazzové či swingové písně, vyhnulo obloukem. Sem tam sice prosvítá, ale na postavu, která se stala etalonem vyšinutosti, je to zatraceně málo.

Nebyla to výjimka. I druhý singl z očekávané desky Linkin Park ukazuje, že je kapela na prahu nové éry existence skutečně ve formě. Skladba Heavy Is The Crown je návratem ke kořenům, respektive ke zvuku prvních dvou alb, která jsou fanoušky oprávněně milovaná.

Country je v kurzu. Není proto přílišným překvapením, že k němu začínají inklinovat i umělci, kteří se tradičně věnují jiným žánrům. Post Malone se svou deskou F‑1 Trillion nenabízí žádné novoty a výstřelky, ale spíše ryzí poctu Nashvillu a některým jeho hvězdám. A i když je to od začátku do konce čistá zábava, působí to zároveň jako lehká póza.

Norská zpěvačka Aurora se do Prahy vrátila s lehkou hlasovou indispozicí. Ani končící nemoc jí však nezabránila v tom, aby publikum svou hudbou zabalila do hřejivé plyšové deky, popřípadě aby v holešovické hale navodila atmosféru pohanského rituálu. Koncert sice při dynamičtějších písních trochu postrádal drajv, zato intimní a tišší části byly excelentní.

Duo Sofi Tukker pojmenovalo své třetí album BREAD. Je to jednak zkratka pro Be Really Energetic and Dance, ale i doslovná reference na chléb coby zdroj energie. Pekařskou hantýrkou se jejich album kvalitativně rovná bochníku Šumavy ze supermarketu. Když je čerstvý, tak neurazí, ale zároveň si z něj nikdo na zadek nesedne.

O americkém prezidentském kandidátu Donaldu Trumpovi se v souvislosti s hudbou hovoří více, než by bylo zdrávo. Nejnověji však nejde o další případ zneužití něčí tvorby pro kampaň, středobodem se tentokrát stalo Trumpovo tvrzení o haitských migrantech, kteří v městečku Springfield pojídají domácí mazlíčky. Lživý výrok dostal slušivý hudební kabátek.

Žádná sezonní záležitost. Sabrina Carpenter dala dohromady desku, která se atmosférou sice skvěle hodí k závěru léta, přesto není jen sezonní záležitostí s omezenou trvanlivostí. Pětadvacetiletá zpěvačka ukazuje, že umí dělat současný pop nenuceně a vkusně, i když jede víceméně na jistotu.

Před třemi lety získala na Brit Awards cenu Rising Star. Na plnohodnotný debut si však fanoušci museli počkat až do letošního července. Třiadvacetiletá zpěvačka Griff, vlastním jménem Sarah Faith Griffiths, nicméně potvrdila, že všechno má svůj čas a u dobrých věcí to platí obzvlášť. Její prvotina Vertigo je zábavná, nenucená a vkusná.

Sabrina Carpenter zažívá renesanci. Přestože není na hudební scéně žádným nováčkem, teprve singly z její šesté desky přinášejí kýžené ovoce. Ten nejnovější, nazvaný Taste, je obzvlášť chutný a šťavnatý i díky klipu, v němž Sabrině Carpenter sekunduje herečka Jenna Ortega. Obě dámy tu svádí lítý boj ve stylu komediální klasiky Smrt jí sluší.