Ujasněme si to hned na začátku. Žofie Dařbujánová alias Žofie Dares z kapely MYDY, která vydala „pobočné“ album Dares to Love, není jazzová zpěvačka. A tahle sólovka má navzdory promo oznámením do jazzu relativně daleko. Což však neznamená, že je to špatná deska.

Zcela jistě nejstarší countryman (a dost možná aktivní muzikant vůbec) Willie Nelson vydal, stejně jako každý rok, nové album. Nepřekvapuje vlastně ničím, ale už jeho samotná existence se rovná zázraku, nehledě na to, že jeho poslech prostě přináší stále velmi dobrý pocit.

Ta fotka z letošních Grammy obletěla svět. Postarší dáma s šedým pramenem v zrzavých dlouhých kadeřích šokem vytřeštila oči. Z pódia právě slyšela: „And the winner is… BONNIE RAITT!“

David Koller s kapelou jsou zhruba uprostřed turné představujícího novou desku LP XXIII. Od pondělka 27. března do pátku 31. března jsou „totálně nasazeni“ každý večer v dlouho dopředu vyprodaném Jazz Docku, své pražské domovské scéně. Středeční koncert byl – jedním slovem – vynikající.

Kytarista Pavel Skála a cellista a zpěvák Jaroslav Olin Nejezchleba jsou dlouholeté opory mnoha projektů české hudební scény. Poprvé se sešli v na začátku osmdesátých let ve folkrockových Marsyas. A právě na tuhle éru v úterý vzpomínali, a taky trochu hráli, v Čítárně Unijazzu.

V neděli 19. března zahrála v pražské MeetFactory Thurston Moore Group. Nebyla to její první návštěva Česka, v mnohém jsme se ale dočkali odlišné hudby než dříve.

Neuvěřitelné se stalo skutkem. Do hlavních, tedy nadžánrových kategorií cen Grammy se vrátil jazz. Jistě to překvapilo i třiadvacetiletou vítězku kategorie Nejlepší nový umělec Samaru Joy.

David Koller už řadu měsíců dávkoval přes komunikační kanály i prostřednictvím koncertů nové písničky. Na samém konci února je shrnul do nového alba LP XXIII.

Na brněnském JazzFestu nebyl ve čtvrtek americký kytarista John Scofield poprvé. Trojnásobný držitel Grammy tu hrál už v roce 2016, vlastně s podobným projektem, jaký přivezl teď pod názvem Yankee Go Home.

Ač duší celoživotní rocker, má v Praze žijící Brit Phil Shoenfelt jeden obrovský dar: jeho písničky se dají bez jakékoli ztráty hrát i v komornějších sestavách, než je řev elektrických kytar a dusot rytmiky. Vlastně poprvé se nyní Phil rozhodl tuto svoji tvář fixovat i v podobě nahrávky, totiž v duu s dlouholetým spoluhráčem, kytaristou Davidem Babkou.