Své osmdesátiny oslavil Ivan Mládek už jednou odloženým koncertem ve veleslavínském klubu Doupě, složeným ze dvou pětačtyřicetiminutových setů. Znovu se ukázalo, že oslovuje všechny generace.

Záleží, koho se zeptáte. Podle některých úchyl, podle jiných vizionář. Samorostlá osobnost nebo provokatér. Tragéd nebo komik. Dekadent nebo zahradník, který si jenom hraje na deviovaného umělce. Průzkumník nejnižších pater lidské duše. Cvok? Génius? Vyberte si, co chcete. Excentrický padesátník Necrocock je tím vším a ještě mnoha dalšími osobnostmi navíc.

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v březnu roku 1992?

Jeho skladby jsou často snivé, posmutnělé, až teskné nebo romantické. Podobně jako řada dalších českých písničkářů je i Pavel Žalman Lohonka, pětasedmdesátiletá legenda českého folku, samouk, který se vznáší na křídlech přirozeného nadání.

Deaf Heart jsou jednou z nejnadanějších českých anglicky zpívajících kapel a Curse of the Sophomore Album je jejich druhá deska. S délkou pouhých 26 minut a formátem dvou až tříminutových písní je snadno stravitelná, a tudíž nenudí. Má všechno, co má mít, dokonce i skladbu aspirující na hit, ale s každým poslechem roste u recenzenta pocit rozpačitosti.

Dělá toho hodně, ale nejdůležitější pro ni byl vždy zpěv. Dáša Zázvůrková právě dává dohromady materiál na své třetí sólové album. A odpovídá na otázku, proč se u nás tolik herců uchyluje k hudbě.

Nový seriál Josefa Vlčka se jmenuje Divný lidi. Je určený pro všechny zanícence z hudebních okrajů a kapely, na které obyčejně nejsou upřeny reflektory. 

Už sedmý díl volné supraphonské řady, tematicky mapující český rock šedesátých a první poloviny sedmdesátých let, se sice nazývá Pop Rock Line, ale správně by se měl jmenovat Cover Pop Line, protože se z větší části skládá z coververzí dávných anglických a amerických hitů, z nichž mnohé neměly ani před více než padesáti lety nic společného s rockem.

„Když se mě na to někdo zeptá, tak mu povím, že je to taková rutina,“ říká o psaní textů Petr Hrdlička, zpěvák, kytarista a skoro výlučný autor slov k písním skupiny Škwor. „Někdo umí vyrábět šroubky, někdo svářet a tohle je taky taková věc. Já to nedovedu vysvětlit, ale tak to prostě je.“

Na svou hudební kariéru a na zhruba čtyři stovky písní se Ivan Mládek jako humorista dívá s až nečekaným nadhledem a někdy i s ironií: „Zpívám bez emocí jen kvůli honoráři, respektive kvůli honorářům mých kolegů. To snad v kapitalismu není nic špatného a ostudného.“