V první polovině roku se zdálo, že o alternativním albu roku je jasno díky někdejší baskytaristce Sonic Youth Kim Gordon. V jeho závěru se objevila nečekaná konkurence v její jmenovkyni, taktéž baskytaristce. Kim Deal byla léta spojena hlavně s Pixies a The Breeders. Její po dlouhých letech vydané sólové album je něžné, vzdušně odlehčené a krásné.

Brněnská kapela se rozhodla, že alternativa ji už nebaví a že prý bude dělat příjemné a poslechově vstřícné písně. Jenomže tu pořád je charakteristický zpěv i autorský rukopis Martina Kyšperského. A tak jako bychom na desátém albu Květů spíše než novinky poslouchali výběr hitů z uplynulých pětadvaceti let.

Pokud s kalkukačkou či bez vyřešíte početní příklad, který si album (pro) Michala Němce vetklo do názvu, máte interpretův věk. Právě k němu vznikla nahrávka, ke které si kapelník přizval muzikanty z obou svých souborů. Na nějaké přehnaně důstojné či příliš seriózní oslavy ovšem předem zapomeňte: tradičně propracovanou a nadžánrovou hudbu tu často doprovázejí i texty přinejmenším poťouchlé.

Tvorba Pixies byla vždy rozkročena mezi tklivými, surf rockem ovlivněnými náladovkami a punkovou energií. Na novince, která je prvním albem s baskytaristkou Emmou Richardson, však jako by na onu divočejší podobu téměř zapomněli. Výsledkem je poněkud uspávací kolekce; ty songy vůbec nejsou špatné, jen poněkud monotematické.

Pouhých osm let stačilo punkové čtveřici z Melbourne k tomu, aby se ze společného podnájmu propracovala na stadiony a začala se objevovat v žebříčcích nejúspěšnějších australských kapel. Třetí album zdánlivě nenabízí nic převratného, ale jejich pozici přesto spolehlivě utvrzuje.

Podle svých slov duo DVA vůbec žádnou pauzu nemělo, jen několik let nekoncertovalo, ale je fakt, že aktuální čtvrté album dělí od toho předchozího řadového deset let. Pokud bychom tedy novou nahrávku Piri Piri brali jako comeback, pak se povedl na jedničku s hvězdičkou.

Zpracovat umělecky příběh Amelie Earhart a jejího pokusu obletět svět, není určitě něco, na co by si troufnul každý. Pokud se ale k tomu rozhodne tvůrce formátu avantgardní legendy Laurie Anderson, je velká naděje, že se to může povést.

Sice už jste ho mohli vidět na Karlovarském festivalu i několika dalších letních přehlídkách, ale do kin oficiálně vstupuje celovečerní dokument režiséra Marka Najbrta Tata Bojs.doc ve čtvrtek 5. září. Je víc než jisté, že potěší všechny početné příznivce populární kapely – jestli má ale schopnost oslovit i někoho jiného zůstává i po jeho zhlédnutí ve vzduchu plující otázkou.

Oproti minulému albu, které působilo skoro jako nabídkový list, co všechno mohou přeskupení Kasabian svým posluchačům nově nabídnout, je už druhá deska bez původního frontmana Toma Meighana sevřenější a sebevědomější. Ale také výrazně tuctovější.

Nejen pro nejmladší generaci posluchačů je fascinující fakt, že někdo, kdo svoji hudební kariéru začal už koncem padesátých let a legendární kapelu The Velvet Underground opustil už v září 1968, je v roce 2024 nejen stále aktivní, ale navíc schopný složit a zrealizovat album, které není jen odleskem zašlé slávy.