Zpracovat umělecky příběh Amelie Earhart a jejího pokusu obletět svět, není určitě něco, na co by si troufnul každý. Pokud se ale k tomu rozhodne tvůrce formátu avantgardní legendy Laurie Anderson, je velká naděje, že se to může povést.

Sice už jste ho mohli vidět na Karlovarském festivalu i několika dalších letních přehlídkách, ale do kin oficiálně vstupuje celovečerní dokument režiséra Marka Najbrta Tata Bojs.doc ve čtvrtek 5. září. Je víc než jisté, že potěší všechny početné příznivce populární kapely – jestli má ale schopnost oslovit i někoho jiného zůstává i po jeho zhlédnutí ve vzduchu plující otázkou.

Oproti minulému albu, které působilo skoro jako nabídkový list, co všechno mohou přeskupení Kasabian svým posluchačům nově nabídnout, je už druhá deska bez původního frontmana Toma Meighana sevřenější a sebevědomější. Ale také výrazně tuctovější.

Nejen pro nejmladší generaci posluchačů je fascinující fakt, že někdo, kdo svoji hudební kariéru začal už koncem padesátých let a legendární kapelu The Velvet Underground opustil už v září 1968, je v roce 2024 nejen stále aktivní, ale navíc schopný složit a zrealizovat album, které není jen odleskem zašlé slávy.

Brněnští Poletíme? se z někdejších alternativních festivalů prokopali ven k plným náměstím, vyprodaným koncertům ve velkých sálech a tisícům fanoušků. Loni oslavili patnácté narozeniny velkým koncertem v Ledárnách Braník, vydali best of živák... ale ještě u toho všeho stihli pracovat na dalším albu. Jeho název lze doplnit – těžký to mají i posluchači.

Natálie Schejbalová alias Tali byla donedávna známá hlavně jako šikovná slamerka a součást Slam Poetry.cz anebo jako instagramová influencerka šířící aforismy. Její hudební dráha, na které už má tři roky staré EP Nelásky, jako by zatím byla na druhé koleji. Po debutovém albu by se to mohlo změnit.

Druhé album početného seskupení Severní nástupiště opět oživuje svět trampské romantiky, ale také opravdovosti, nepředstírané lásky k přírodě a kamarádství, kterému se cynici smějí, i když v hloubi duše také po takovém touží. Pokud jste nikdy nebyli na vandru, možná to po poslechu téhle desky budete chtít napravit.

Debutové album Jana Žambocha, který si říká Wolf Lost in the Poem, bylo okouzlenou poctou ženské poezii od muže‑písničkáře. Na druhém albu jako by se předem bál, že opakovaně to už nebude ono… a tak ho už od počátku v dokonalosti, propracovanosti, hudebním nasazení a aranžérských nápadech preventivně předhání o několik koňských délek. Nebo vlčích?

Co je divnější než kapela složená jen ze zpěvačky a kontrabasu? Kapela složená ze čtyř zpěvaček a čtyř kontrabasů. Pozoruhodná formace Hlaskontrabas Oktet, kterou si vymysleli zpěvačka Ridina Ahmedová a všestranný basista Petr Tichý, už stačila zaujmout i islandského prezidenta a aktuálně přichází s debutovým albem Kaleidoscapes.

Nomen Omen. Rožnovské elektropopové trio s punkovými kořeny už pár let dokazuje, že jeho název Chorobopop vystihuje všechno podstatné. Na novém albu ovšem onu zdánlivou schizofrenii rozkročenosti mezi podivuhodně „nemocnými“ melodiemi a poněkud neurvalou energií dohnali k vrcholu. Každá ze stran vinylové verze představuje zcela odlišný žánr – první se vrací k tradičnímu punku, druhá resuscituje osmdesátkový synthpop. Je to zároveň zábavné… i poněkud divné.