Obrázek k článku GLOSA: Prostopášná Rosalía se stala boží služebnicí. Ve svěrací kazajce
| Jiří Moravčík | Foto: Sony Music

GLOSA: Prostopášná Rosalía se stala boží služebnicí. Ve svěrací kazajce

Pokud nové album Rosalíe nemáme považovat za náboženské, tak proč se na něm sakra – odpusťte Otče – tolik mluví tolik o Bohu a víře?

Věřících katolíků ve Španělsku ubývá, kostely a koncertní sály, kde se hraje křesťanská hudba, přesto praskají ve švech. A dvaadvacetiletý zpěvák Íñigo Quintero se v roce 2023 stal historicky prvním Španělem, kterému se podařilo umístit na vrcholu Spotify a baladu o hledání Boha Si no estás proměnit v nejposlouchanější skladbu světa. Do toho přichází jeptiška Rosalía s růžencem v ruce a albem Lux plném náboženské symboliky. Headliner ho vyhlásil nejlepším světovým albem minulého roku.

V dnešním stále nepřátelštějším světě, v jehož ideologické prázdnotě mizí jistoty, o které se šlo donedávna opřít, se potvrzuje, že když lidé trpí, náboženství vzkvétá, a ne nutně se k němu vždy vztahují pouze věřící. Stoupající popularita celoplanetárního katolického mládežnického hnutí Hakuna ve Španělsku, zanesení křesťanských ikonografií a estetiky do popkultury a obecně vlna zájmu o katolický mysticismus nabídly mladé španělské generaci útočiště před úzkostí ze současnosti a zároveň alternativu: při navazování osobního vztahu s Bohem se už nemusí spoléhat na instituce, cestu k němu si nachází společným poslechem křesťanského popu a své zážitky si v trikách s nápisem Hezké holky milují Ježíše masově sděluje na Tik Toku. 

„Cítím v sobě touhu, kterou tento svět není schopen uspokojit, a protože jsem s tímto pocitem prázdnoty strávila celý život, napadlo mně, jestli nejde o Boží prostor,“ řekla Rosalía publicistce Mar Vallverdú během rozhovoru pro podcast Rádia Noia, kdy se obě válely v posteli; Rosalía dokonce v pyžamu.

Album Lux ještě lidem nedoznělo v uších a Španělská biskupská konference přispěchala s oceněním Rosalíe za službu evangelijním hodnotám a arcibiskup Joan Planellas o něm prohlásil, že je „písní ke světlu, které mladí lidé potřebují najít, a náboženství jim v to může pomoci“. 

Takže, jak to má katolička Rosalía s Bohem? Nevíme, natolik se nám nesvěřila, na to že promyšleným marketingovým způsobem vstoupila do aktuálního vzedmutí zájmu mladé španělské generace o víru, si ale můžete možná vsadit. V odečítání hudebních trendů a společenských nálad byla vždycky fakt dobrá.

Náboženská symbolika a křesťanské narativy zasazené do popkultury nejsou nic nového, ale proč mladé Španěly katolicismus dnes tak dojímá, když v něj většina z nich nevěří? Pomůže nám to třeba vysvětlit obrovský úspěch skupiny Hakuna Group Music hrající křesťanský pop hitparádové úrovně, takže na Spotify trhá rekordy a koncertní haly vyprodává rychleji než mainstreamové hvězdy. Je součástí hnutí Hakuna založeného v roce 2013 během Světového dne mládeže v Rio de Janeiru, požehnaného samotným papežem. Komunitní koncerty a mše Hakuny u teenagerů vyvolávají pocity sounáležitosti a naplňují touhu po ukotvení ve světě, kterému nerozumí. A žízeň po boží nebo jakékoliv lásce jim pak pomáhá hasit popová bohoslužba.

„Mileniálové hledají konkrétní mystický zážitek a namísto obvyklé moralizující katolické rétoriky dávají přednost zobecněnému obrazu Boha,“ tvrdí americká profesorka Heidi Campbell. Celé dění po pandemii vedle Hakuny zprudka akcelerovaly sociální sítě a influenceři pracující s popkulturně rebrandovanou náboženskou estetikou, fungující jako sdílený kód k vytváření kolektivní identity.

 „Náboženství už nestojí ve středu veřejného života, proto hledá jiný způsob, jak se zpřítomnit v sekulární společnosti, aniž by spoléhalo na tradiční rituály. Hudba se schopností vyvolávat emoce a sdružovat se tak postupně stává ideálním mostem,“ napsal španělský sociolog Joseba García. A protože pro jakoukoliv organizaci podle něho neexistuje větší síla než hnutí mládeže, nemáme se divit, že toho církev pragmaticky využila. Po vyjití alba Lux proto biskup Xabier Gómez pozval Rosalíi na kávu, aby ji poděkoval, že stejně jako Bůh považuje umění za duchovní cestu k zaplnění prázdnoty. To si pak jen představujete, jak do kavárny přichází v sexy kovových kalhotkách, aby mu vyprávěla, jak obdivuje jeptišky.

Mimochodem hezky se to sešlo s církví rovněž adorovaným filmem Los Domingos režiséra Alaudu Ruize de Azúa uvedeným v roce 2025 na mezinárodním filmovém festival v San Sebastiánu, kde získal nejvyšší cenu. Vypráví totiž příběh dnešní mladé dívky navzdory rodině rozhodnuté vstoupit do kláštera.

Jak film, tak album Lux podle sociologů odrážejí „katolický obrat“ ve španělské společnosti a jeptiška Rosalía se stala jednou z jeho tváří. Proč má ale na sobě hábit nápadně připomínající svěrací kazajku, ví zřejmě asi jen Bůh.