Lanneganovi bylo 57 let a dobře ho znali i tuzemští fanoušci. Proslavil se v kapele Screaming Trees, byl také členem Queens of the Stone Age. Sólově vydal dvanáct alb. A další nahrávky připravil ve spolupráci s Isobel Campbell nebo Duke Garwoodem.
Během své kariéry spolupracoval také s Kurtem Cobainem z Nirvany, měl kapelu Mad Season s Laynem Staleym z Alice in Chains a Mikem McCreadym z Pearl Jam. Z Gregem Dullim z The Afghan Whigs založil projekt The Gutter Twins. Jeho charismatický hlas zněl na nahrávkách Melissy Auf der Maur, Mobyho, Manic Street Preachers nebo Unkle a řady dalších muzikantů napříč žánry. "Můj život nebyla rozhodně žádná radost," říkal muzikant, který vyrůstal v kolébce grunge Seattlu. "Bylo neustále zamračeno a pršelo," vzpomínal na svoje dětství.
V Praze Lanegan naposledy vystupoval v v roce 2019. "Pokud mi někdy někdo bude zpívat na pohřbu, chtěl bych hlavně, aby to byla nějaká veselá skladba, a pokud ji bude zpívat třeba někdo z mých přátel, tak by to bylo krásné," řekl tehdy v rozhovoru pro Headliner.
Poslední sólové album vydal o rok později pod názvem Straight Songs of Sorrow. Album přímo inspirovalo sepisování autobiografie, kterou nazval Sing Backwards and Weep. "Jde o smutnou a těžkou nahrávku, protože taková je i kniha sama," popsal tehdy dílo Mark Lanegan. Měl totiž už od dvanácti problémy s alkoholem a od osmnácti řešil problémy s tvrdými drogami, kvůli krterým skončil rok ve vězení.
Jeho posledním, loni vydaným projektem bylo společné album s Joe Cardamonem z kapely The Icarus Line, které dostalo název Dark Mark vs. Skeleton Joe. Před rokem Laneganovi vyšla i další kniha vzpomínek Devil in a Coma. V té popsal své zkušenosti s onemocněním Covid-19, kvůli kterému skončil hospitalizován v nemocnici.