Podle zpěvačky jde o „ultimátní jarní girlie song“. Produkovalo ho pro ni duo Her Demons, které má za sebou spolupráci například s Davidem Guettou. Pokud píseň uspěje u posluchačů, může to být důležitý krok v její kariéře.
V písni flowers on my eyes řešíte téma sebelásky. To je velká otočka od tracků jako smutná v clubu, kde se zaměřujete na pocit samoty. Co vás k tomu přimělo?
Ten song vznikl nějakou dobu po schůzce s jedním hudebním manažerem, který mi vyprávěl, že nemá moc rád frustrovaný a naštvaný songy, protože se potom interpreti vlastně nutí do toho to neustále opakovat na koncertech. A tím se z toho pro ně stává taková negativní mantra, ve které musí roky žít. No a mně došlo, že spoustu mých songů takových je, a rozhodla jsem se proto udělat něco nového. Napsala jsem text, kterému bych chtěla věřit a chtěla ho žít. Zatím se na ten song balí štěstí, tak doufám, že přinese další posuny. A že i třeba uvěřím první větě textu, která zní „I feel pretty – cítím se hezká“!
Track produkovalo slavné francouzské duo Her Demons. Jak se vám s nimi spolupracovalo?
Yann a Victor jsou talentovaní. Je to fakt neskutečný zážitek s nimi tvořit. Poprvé jsme se sešli v pronajatém dvoupatrovém bytě v Praze, kde jsme seděli na půdě a povídali si o životě. Právě z toho vznikla písnička flowers on my eyes. Pak jsme měli ještě session v Los Angeles a zase z toho byl i z lidského hlediska zážitek. Měli půjčený baráček u Venice Beach. Plavali jsme v bazénu a chillovali ve vířivce. A pak jsme šli dělat muziku.
Beat vašeho tracku smutná v clubu mi připomíná anglický drill. K tomu máte často featuringy s rappery. Co vás přitahuje na kombinaci rapu a popu?
Já mám rap ráda a obdivuju rap artists, takže jsem se k nim chtěla přidat. Poslouchám rap od malička, protože moje máma milovala R&B a hip hop a dost mě to ovlivnilo. A drill miluju! Kdykoli slyším track, kde po chvilce pochopím, že to bude drillovej beat, už to pouštím nahlas!
Žila jste rok v Londýně, kde jste studovala populární hudbu. Myslíte si, že vás to ovlivnilo?
Určitě mě to ovlivnilo lidsky. Bydlela jsem poprvé sama a musela se o sebe postarat v obrovském městě. Zvládnout samotu i příliv spousty nových kamarádů, hodně brigád a hodně party. Objevila jsem spoustu muziky, kterou jsem neznala. Hlavně jsem si doplnila vzdělání spíš směrem zpátky do historie. Hudebně mě to tehdy ještě tolik neovlivnilo. Moje skládání se začalo hodně proměňovat až s OSA songwriting campy Jendy Vávry.
Tvoříte ve dvou jazycích. Cítíte se lépe v češtině nebo angličtině? V čem se vám lépe píše?
Určitě se cítím líp v angličtině. Vyrostla jsem na tom a už od prvních songů tvořím anglicky. Česky jsem začala psát teprve před nějakou dobou, ale už se v tom zabydluju a baví mě to. Ve finále chci prostě pozvat lidi do nějaké atmosféry, do určitého prostředí, aby se mohli v písničkách rozhlídnout a vidět a cítit nějaký příběh. To se v různých jazycích nemění. Komfortněji se mi zpívá anglicky, ale u češtiny mě zase baví, že mi lidi na koncertech a festivalech opravdu rozumí, a všímám si, že začnou být pozornější. Na desce bych to ráda nakombinovala.
Prý pracujete na debutovém albu. Jak to s ním vypadá?
Do té myšlenky jsem se úplně nadchla. Pořád jsem s albem čekala, až trochu vyrostu. Kariérně, do výšky už růst nepotřebuju… A pak mi došlo, že věci se mají dělat, když na ně má člověk chuť a energii a není na co čekat. Jezdím psát do Švýcarska, něco jsem psala v LA a těším se na další sessions. Desku plánuju na příští rok, ale nechci to uspěchat a vydat ji za každou cenu ve stanovené datum.
Flowers On My Eyes
Skladba od Annabelle má mezinárodní ambice i pozadí vzniku. Napsala ji s francouzským producentským duem Her Demons a klip vznikl v Los Angeles pod režisérskou taktovkou Jona Correala, který za sebou má i práci pro Kanyeho Westa. Annabelle skladbu označuje za „manifestaci sebevědomí“.