Sean Kammer učí právo na univerzitě v Jižní Dakotě. V příštím semestru svůj kurz právního psaní zaměří právě na Taylor Swift, aby prostřednictvím jejích textů i osobního života studentům pomohl ke snazšímu proniknutí do tajů právnického jazyka i k tomu, aby byli schopni snáze vytvářet přesvědčivé argumenty. I když Kammer sám patří do armády Swifties, oddané armády fanoušků zpěvačky, kterou v drtivé míře tvoří ženy a dívky, ani on sám nepočítal s tím, jaký zájem o tento jeho kurz bude. O kom z české hudební scény by podle vás právnické fakulty v Praze, Brně, Olomouci a Plzni měly vypsat předměty, aby mezi svými studenty zvýšily zájem o studium?
Tipy na hudbu, kterou u nás v rádiích neuslyšíte
Aktuálně sice jede americké turné s The 1975, ale ani to nebrání zpěvačce která vystupuje pod uměleckým jménem Dora Jar podělit se s fanoušky o novou muziku. Energickou alt-popovou skladbu dala Dora Jarkowski dohromady na začátku letošního roku, který trávila v odlehlé části Aljašky, mimo dosah sociálních sítí. Texty tam prý psala s výhledem na řeku plnou lososů, kteří v srpnu plavou proti proudu, aby se vrátili tam, kde se narodili, nakladli tam vajíčka a zemřeli. Právě tato realita nefiltrovaná skrze sociální sítě jí umožnila více se zaměřit na podstatu.
Muzika a cestování dvaceti sedmi letou zpěvačku, která odmítá být zaškatulkovaná a stylově sešněrovaná, provází už od mala. Její matka hrála na Broadwai. Aby rodina ulehčila starší dceři Lueze, přestěhovali se z New Yorku do Californie, aby tam mohla navštěvovat Bridge School, kterou založil Neil Young pro děti s mozkovou obrnou. Na každoročních benefičních koncertech, které škola pořádala, Dora slyšela umělce jako jsou Foo Fighters nebo Regina Spektor a od té doby měla jasno v tom, čemu by se v životě chtěla věnovat. Po střední to vzala oklikou přes Polsko, odkud pochází její otec a kde chtěla strávit nějaký čas se svým nevlastním bratrem, kterému se narodilo dítě. Během času u našich severních sousedů zároveň dává na Instagram ukázky ze své hudební tvorby. Upoutala jimi pozornost jednoho londýnského producenta a místo návratu domů, z toho byl rok strávený v Anglii. Od něj se odrazila k jasnému vědomí, co v muzice chce a jak toho dosáhnout. Novinka Puppet ukazuje, že s tím má solidní šanci zaujmout.
Wesley Dean ohlásil na jaro 2024 vydání nového alba Music From Crazy Heart. A aktuální, skočný a dynamický singl Burn This House, který byl stejně jako zbytek desky natočen v ikonickém RCA Studio v Nashvillu naznačuje, že je na co se těšit.
Na profesionální hudební dráhu se jako Wess Carr vydal v rodné Austrálii vydal už ve čtrnácti. Stal se obrovskou hvězdou – dokázal například v roce 2008 vyhrát tamní verzi soutěže Idol. Zahrál si s ikonami tamní scény včetně Jimmyho Barnese a Iana Mosse z Cold Chisel, Andrewa Farrise z INXS a Bena Gilliese ze Silverchair. Pořád ho to ale táhlo do Ameriky, kam na začátku roku 2021 svou rodinu čítající manželku a dvě děti skutečně přemístil. Nový domov našli v Nashvillu, který k jeho tvorbě dokonale pasuje.
Už pod novým jménem se na začátku roku 2023 vydal na turné nazvané Crazy Hearts Across America. Společně s rodinou cestovali v obytném voze a navštěvovali města nasáklá hudební historií. Téměř dvouměsíční putování s nimi absolvoval také filmový štáb čítající režiséra a kameramana, kteří z něj vytvoří hudební dokument, který by měl být k vidění v roce 2025.
Po více než dvaceti letech vydává svou novou muziku bývalý kytarista indie rockové kapely The Wrens Charles Bissell. Vydává ji v rámci nového projektu, který nazval Car Colors a jde hned o tři skladby, jimž vévodí sedmiminutový epos Old Death. Jde o předzvěst nového alba, které by mělo vyjít na začátku roku 2024. I když u Bissella nikdy nevíte.
Old Death je jakýmsi pokračováním desky The Meadowlands, kterou The Wrens vydali v roce 2003 a dostalo se jí skvělého přijetí. Slavný kritik Robert Christgau o ní například napsal: „Pořád čekám na chvíli, kdy budu chtít tu desku odložit, ale ona stále nepřichází“. Neobjevilo se ani další album kapely, protože její členové měli i nadále svá civilní zaměstnání a kromě Bissella, který opustil svou práci v reklamě a začal učit hru na kytaru, aby měl čas věnovat se kapele, je neopustili.
Bissell se dvacet let snažil navázat na úspěch The Meadowlands, ale dost mu v tom bránily jeho psychické problémy. Několikrát během té doby se tak zopakoval cyklus, kdy Bissell řadu měsíců strávil prací na nových nahrávkách, sliboval, že vše bude už brzy hotovo, ale nakonec dal maximálně k dispozici nedokončenou muziku. Když se tento koloběh táhl už příliš dlouho, ostatní tři členové The Wrens dali dohromady projekt Aeon Station, se kterým vydali na labelu Sub Pop (kde měla vyjít novinka The Wrens) svou novou desku.
Bissellovi příprava materiálu, který má vyjít v příštím roce, podl jeho slov zabrala posledních deset let. Členitost a rozmanitost singlu Old Death podle něj slouží jako malá ukázka toho, co by deska na větším prostoru měla nabídnout. „Písnička Old Death i deska jsou o tvorbě alba samotného. Je to o smrti ale především o mém životě. Každá z písniček je napsána tak, že zachycuje proud vědomí, nebo spíš proud vzpomínek,“ popsal Charles Bissell.
Nová kapela Many Eyes bývalého zpěváka skupiny Every Time I Die Keitha Buckleyho se přihlásila s druhým singlem Myctic Cord vydali svůj druhý singl. Našlapaná věc, na čemž mají nemalou zásluhu také bratři Charlie Bellmore (kytara, basa) a Nick Bellmore (bicí, basa) nenechává nikoho na pochybách, v jakém hudebním stylu se Keith Buckley a jeho kolegové v kapele dlouhé roky zdatně a zkušeně pohybují. Zároveň singl přináší i jasně vyjádřený obdiv ke grunge 90. let a jeho zvuku.
„Textově je píseň o vyvázání se z toho, co nás spojuje s minulými traumaty. Chtěl jsem vyjádřit myšlenku, že nestačí pouze stanovit hranice, ale je naprosto nezbytné svou životní cestu odpoutat od těch, kteří nám ubližují,“ konstatoval Keith Buckley.
Po singlu Revelation je Mystic Cord už druhou ukázkou z připravovaného alba Many Eyes, které bude produkovat zpěvák kapel Hatebreed, Kingdom of Sorrow a Icepick Jamey Jasta. Dnes Buckleyův dlouholetý přítel, ale před lety také velký vzor. Byla to právě jeho kapela Hatebreed a její dema, která Buckley na střední poslouchal, když jezdil školním autobusem na fotbalové zápasy. A právě tyhle nahrávky ho nasměrovaly k hardcore a dnes už dlouholeté hudební kariéře.
Už osmé album vydala americká kapela The Polyphonic Spree. Skupina vedená zpěvákem Timem DeLaughterem první původní materiál po téměř deseti letech pojmenovala Salvage Enterprise. A devítka skladeb přináší vše, co si fanoušci od kapely přejí a očekávají – pozitivní pop s bohatým nástrojovým obsazením. Chybět samozřejmě nemohou mnohočetné sbory, které jsou s kapelou neodmyslitelně spojeny.
Novinku DeLaughter pojal jako koncepční album, které by se mělo prožít v celku při nepřetržitém poslechu od začátku až po poslední notu. Koncepční model zvolil lídr kapely také u textů, které pojednávají o vytrvalosti nebo vypořádání se se ztrátou i s tím, když se člověku nedaří a vše je proti němu. Vycházejí z toho, co DeLaughter zažíval v době pandemie, kdy na něj dolehla osamělost a deprese.
I díky tomu začal experimentovat se zvukovým softwarem, který do té doby nikdy nepoužil. A šlo mu to tak dobře, že velmi brzy nahrál několik písniček, které se staly základem desky Salvage Enterprise. Ta je jedním z nejrozsáhlejších projektů kapely, jež k němu připravuje film, který se bude promítat v planetáriích.