Neznala jsem je, ale zaujali mě za tu malou chvíli, na kterou jsem je stihla vidět. Pětičlenná mladá kapela z Hradce Králové hraje alternativní rock a určitě má obrovský potenciál zaujmout. Naživo byli skvělí, nahrávky si najdu.
Čekáme na příchod rapera bbno$ (no money). Taky ho neznám, ale i on stál za to. bbno$ byl fajn, byl vtipný a vytáhl na pódium tři fanoušky, kteří chvíli vystupovali spolu s ním. Jinak rap není úplně můj šálek kávy.
Teď už ale přichází zlatý hřeb večera – Palaye Royale. Za ohlušujícího výskání a potlesku fanoušků se objevují na pódiu a zahajují show písní Nightmares.
Šílíme a snažíme se zadržet slzy. Palaye se ze své lásky k Praze a k českým fanouškům vyznali v rozhovoru, který si můžete brzy přečíst v Headlineru. Dozvíte se, proč se stále vrací. V letošním letním turné po Evropě z Prahy zamíří do maďarské Budapešti, polské Poznaně nebo například do italského Segrate a dalších Evropských měst. Oznámili nám už i další datum svého koncertu v Praze, který bude už v lednu příštího roku.
Nicméně po Nightmares následuje skladba You'll Be Fine. Všichni skáčeme a jedeme na vlně, kterou nám Palaye připravili. Je jasné, že promyšleně sestavený playlist rozhodně ovlivňuje, jak si koncert užíváte. Takže kolísáme mezi návaly energie a pocitu, že jsme na konci s dechem v průběhu Fucking With My Head, No Love in LA, Hang on to Yourself... K písním, které kapela hrála v březnu, přidává i své novější. Zazní například Broken, Punching Bag nebo Fever Dream, za což jsme všichni moc rádi.
Remington se vydává ke klavíru a začíná hrát píseň Paranoid. Kromě originálních skladeb kapely hrají i známou píseň Seven Nation Army od The White Stripes a i tu všichni zpíváme spolu s ním. Teď se pro změnu vydává k pianu Emerson a hraje Dying in a Hot Tub. Zapínáme svítilny na našich telefonech a vytváříme nádhernou atmosféru. S kamarády si říkáme, že po tomto zážitku už můžeme opravdu v klidu umřít. Kapela má z pódia výhled na hejno tančících bludiček. V setlistu nemůže chybět ani píseň Mr. Doctor Man, v průběhu které Remington organizuje moshpit. Fanoušci jsou jako utržení ze řetězu, a tak jde moc dobře znát, že tuto hudbu opravdu milují.
Emerson odhazuje do publika růže a kapela odchází do backstage. My však neleníme, nepřestáváme tleskat, křičet a vyvoláváme kapelu zpět: „One more song! One more song!“.
Naši idolové se nenechávají dlouho přemlouvat a objevují se zpět. Remington se znovu ujímá hry na klavír a hraje Lonely. Je to píseň, kterou má každý fanoušek hluboko v srdci. Všichni jednohlasně zpíváme text písně a navzájem si rozumíme. Jsme tu stále pro sebe, jedna kapela, jedna fan base, jedna rodina.
To vše cítíme, to vše dokáže hudba.
Z první řady
V nepravidelné sérii článků Z první řady zprostředkováváme emoce a bezprostřední koncertní vjemy těch nejoddanějších fanoušků.
