Cradle of Filth se z ikony britského extrému během několika dní proměnili v otevřené bitevní pole. O počátku sporu se dočtete zde.
Po oznámení Marka Ashoka Šmerdy a jeho manželky Zoe Marie Federoff o odchodu z kapely a obvinění frontmana Daniho Filtha a managementu vedeného Bradem “Dezem” Fafarou z vykořisťování přišla tvrdá reakce samotného Filtha. Ve svém prohlášení se snažil jejich výpovědi zlehčit jako osobní neshody, zpochybňoval jejich vztah i životní styl a dokonce naznačil, že Zoe během těhotenství pila alkohol. To vyvolalo další vlnu výpovědí, tentokrát otevřenějších a emotivnějších než dřív.
Ashok a Zoe se o několik dní později ozvali s vlastním stanoviskem. Zdůraznili, že na rozdíl od Filtha nikdy nelhali a že všechna jejich tvrzení jsou doložitelná. Podle nich se Dani snaží odvést pozornost od skutečného problému – neférového zacházení s muzikanty, okrádání a psychického tlaku, který měl podle Zoe dokonce přispět k jejímu potratu. Tvrdě se ohradili proti tvrzení, že jejich kritika vychází z osobní zášti. „Jde o protest proti krádežím a vykořisťování, které jsme my i další zažili,“ zaznělo z jejich strany.
Celá kauza se přitom začala stáčet do čím dál osobnější roviny. Dani Filth zmínil nemoc své matky a použil ji jako vysvětlení, proč se k problémům dlouho nevyjadřoval. Ashok to odmítl. Ve svém obsáhlém vyjádření popsal vlastní zkušenost se ztrátou matky a vysvětlil, proč považuje Daniho postup za nefér. Připomněl, že kapele věrně sloužil dvanáct let, psal a nahrával hudbu, i když už ztratil respekt ke svému lídrovi.
Zlom přišel až s nabídkou nové smlouvy, kterou označil za výsměch a důkaz, že kapela své členy považuje jen za snadno nahraditelné figurky. Velmi tvrdě se také postavil proti obvinění, že Zoe sama zavinila potrat. Podle něj šlo o kombinaci stresu, nevyspání a neustálého tlaku managementu. Naznačil, že takové prostředí ničí nejen vztahy v kapele, ale i zdraví samotných lidí, a dodal, že pro ženu je jen máloco horšího než být nařčena ze zabití vlastního dítěte.
Zoe ve svém prohlášení šla podobnou cestou. Připomněla, že se nikdy nechtěli pouštět do osobních útoků, že respektují Daniho cestu k střízlivosti a že jim nikdy nešlo o rozebírání jeho soukromí. Spor podle ní od začátku stojí na čistě profesních věcech – na špatných smlouvách, zamlčovaných informacích a prostředí, které z muzikantů dělalo obětní beránky. Přiznala zklamání z toho, že jejich dlouhé pokusy řešit situaci v soukromí selhaly. Když se nedočkali žádné reakce, rozhodli se jít ven a riskovat i vlastní pověst. „Nikdo nechce konec Cradle of Filth jako umělecké instituce. Chceme jen konec špatných obchodů a neférového zacházení,“ shrnula Zoe.
Všechny jejich výroky spojuje snaha ukázat, že kapela funguje na systému, který je neudržitelný a drtí lidi kolem. Ashok otevřeně řekl, že ztratil k Daniho osobě respekt, ale ještě dlouho zůstával loajální, protože miloval hudbu a fanoušky Cradle of Filth. Zoe zdůraznila, že i přes všechnu bolest stále dokáže vidět v Danim lidskou stránku. Jenže podle obou není možné dál mlčet. Veřejný konflikt se tak stává poslední šancí, jak upozornit na to, co se podle nich děje už roky.
Cradle of Filth mají za sebou tři dekády kariéry, desítky bývalých členů a pověst kapely, kde se lidé střídají častěji než v jiných velkých partách. Tentokrát ale odchod muzikantů a jejich otevřená slova míří přímo na samotné srdce kapely a dotýkají se i její budoucnosti. Ať už předpokládaný soudní spor dopadne jakkoliv, zůstává po něm pachuť, která z extrémní metalové legendy strhává masku gotického divadla a ukazuje tvrdou realitu hudebního byznysu. Tam, kde měl být prostor pro temnou poetiku, dnes zní jen obvinění z vykořisťování, ztracené důvěry a bolest, která sahá až k těm nejintimnějším ztrátám.
Momentálně to vypadá, že obě strany už vyčerpaly všechno, co chtěly veřejně říct, a další krok povede přes právníky. Ale i kdyby se kauza odehrála jen za zavřenými dveřmi soudní síně, tohle už Cradle of Filth nikdy nesmažou. Příběh Ashoka a Zoe není jen o rozpadu vztahu mezi muzikanty, ale o tom, jak křehká je hranice mezi oddaností a zradou, mezi uměním a byznysem, mezi loajalitou a vykořisťováním. A na téhle hranici teď stojí celá kapela.