Když jsme u první fáze Olympiku, vzpomínám si na jeden dávný článek, v němž kdosi tvrdil, že člen Olympiku Pavel Chrastina si v písních jako Želva nebo Pták Rosomák dadaisticky hrál se slovy. Já si naopak myslím, že to jsou dva skryté příběhy. V téhle neurčitosti je kouzlo poezie.
Tak jsem si vzal text Želvy a slovo želva jsem nahradil nějakým dívčím jménem. Třeba Eva. A „honit vodu“ znamenalo v slangu mládeže v šedesátých letech něco jako „předvádět se před holkama“ nebo je „balit“. A hele, vychází nám z toho, že není snadné jistou Evičku uhnat. Co se s tím dá dělat? „Želví nervy od želvy nechám stranou,“ čili její blbé kecy neberu na vědomí. Tak můžeme pokračovat dál až k závěrečnému poučení, že „má se nebát želev a spousty vodní“. Čili nebát se a vykašlat se na její kecy, vytrvat, i když ta „želva“ má tvrdý krunýř. Ona nakonec podlehne.
Janda se jednou zmínil o tom, že Chrastina „tehdy furt řešil nějaký holky“. Jako ostatně každý kluk v jeho věku. O jedné takové potíži je zase Pták Rosomák. I tady je ve hře dobový slang. Označení „pták“ patřívalo lidem, kteří byli ulítlí a libovali si ve všelijakých bláznivinách. Však také moji kamarádi, kteří zůstali před mnoha lety v cizině a ustrnuli u jazyka, který byl v jejich mládí běžný, dodnes ten termín používají. No, a Rosomák je šelmička z rodu lasicovitých. Svým způsobem dobrá přezdívka pro určitý typ dívky.
Takže tu máme prdlou, ale roztomilou dívku, takovou malou, hravou lasičku. A co ta potvora udělala? Ukradla Chrastinovi klíče od bytu a teď mu s nimi cinká před očima. „Vemu tě nahoru a dám ti zrnko máku,“ láká ji autor, když mu klíče vrátí. Jasné jak facka, že?
Když jsem ještě chodil na univerzitu, rozebírali jsme jednu Březinovu báseň. Po tom, co jsme vyškrtali všechny velké myšlenky a poselství, zjistili jsme, že její podstatou je moment, kdy se básník dívá na kvetoucí strom, obalený včelami. Tak to prostě je. Někdy stačí jen malý podnět, aby se zrodilo velké dílo.
Seriál textů Josefa Vlčka nazvaný Vlčkovize vychází každé pondělí na webu Headlineru. Přináší vzpomínky hudebního novináře i pohledy na současnou hudební scénu.