Obrázek k článku RECENZE: V sále Grammy to zašumělo. Sullivan Fortner vystřihl jazz jako v klubu
| David Brada, foto: Philippe-Levy-Stab

RECENZE: V sále Grammy to zašumělo. Sullivan Fortner vystřihl jazz jako v klubu

Jazzový pianista Sullivan Fortner dostal letos cenu Grammy za album Southern Nights. Deska ovlivněná hudbou New Orleans ukazuje, že klavírní trio je nesmrtelný a stále zábavný formát.

Když devětatřicetiletý Sullivan Fortner přebíral na začátku února Grammy za nejlepší jazzové instrumentální album, v sále to lehce zašumělo. Ačkoli tenhle dlouholetý respektovaný sideman zpěvaček Cécile McLorin Salvant a Dee Dee Bridgewater nebo trumpetisty Roye Hargrova už dvě Grammy má, letos mezi hlavní favority nepatřil. Většina jazzových fanoušků očekávala, že cenu posmrtně získá album Trilogy 3 Chicka Corey, což je nahrávka z turné v roce 2010, kdy v jeho all-star triu hráli Brian Blade a Christian McBride. (Deska nakonec Grammy získala za skladbu Windows v kategorii Nejlepší jazzový výkon.)

Album Southern Nights nahrál Fortner v červenci 2023 s novým triem ve složení Peter Washington – kontrabas a Marcus Gilmore – bicí. Tihle hudebníci spolu sice nahrávali poprvé, ale po týdenní šňůře ve slavném newyorském podniku Village Vanguard nebylo potřeba ve studiu zkoušet ani stříhat. Výsledkem je esence moderního jazzového tria: nahrávka zní stejně jako večer v klubu, jen bez potlesku. Fortner, Washington a Gilmore na sebe reagují jako staří parťáci, jejich hudba je přehledná, srozumitelná a až krystalicky čistá.

Sullivan Fortner vyrostl v New Orleans a klavír studoval u Ellise Marsalise. Je to slyšet hned od titulní skladby Southern Nights od Allena Toussainta. Příjemný, ale rytmicky složitý groove je poctou jižanské uvolněnosti, která perfektně nastavuje atmosféru celé nahrávky. Následující Cole Porterova I Love You začíná lehce avantgardně, než se utrhne do svižné jízdy. Sullivan Fortner na desku napsal jednu skladbu: 9 Bar Tune je povedený odkaz na Thelonia S. Monka. V Tres Palabras Osvalda Farrése zaujme elegantní sólo Petera Washingtona na kontrabas, Daahoud od Clifforda Browna zase otevírá minimalistickým bubenickým sólem Marcus Gilmore. Jedním z vrcholů alba je kouzelná balada Again, Never od kontrabasisty Billa Leeho, Fortnerova mentora a někdejšího spoluhráče Boba Dylana nebo Arethy Franklin. Závěrečný Organ Grinder od Woodyho Shawa je nakažlivý groove, perfektní tečka za pečlivě sestaveným repertoárem.

Verdikt

Album Southern Nights je důkazem, že klavírní trio je v jazzu nesmrtelný formát, který nepřestává bavit publikum ani mladé hudebníky. Fortnerovo trio hraje živý a spontánní jazz, který má kořeny v New Orleans, ale roste vysoko do nebe mezi mrakodrapy New Yorku. A dost možná, že ještě mnohem výš.