Obrázek k článku Sugar & Spice Holding Company: Hrajeme muziku bez škatulek
| Lukáš Rešl | foto: Press

Sugar & Spice Holding Company: Hrajeme muziku bez škatulek

Hudební uskupení Sugar & Spice Holding Company již desátým rokem brázdí tuzemská i zahraniční pódia. Ačkoli jádro kapely tvoří pouze tři muzikanti, projekt erárně využívá v rámci živých vystoupení celou řadu hostů. Kdo však jsou tři osamělí improvizátoři, kteří tuhle bárku od začátku táhnou kupředu?

Svou první desku Special Rules nahrálo trio v roce 2017. Od té doby vydalo několik singlů, které se nyní rozhodlo vydat na druhé album s naléhavým názvem Long Story. Na něm se kromě ryze českých písniček a několika předělávek objevují převážně chytlavé anglické skladby s velmi dobrým zvukem a produkcí.

Více jsme si o projektu, jenž slaví jubilejní desáté výročí, popovídali s kapelníkem a zároveň kytaristou Radimem Palečkem, který s nadšením doufá, že se nová deska uchytí v širším éteru skrze rádiové vlny.

Vaše kapela se prezentuje jako big-beat-alternative band. Jak projekt vznikal?

Kapela vznikla původně před deseti lety z různých sezení, kdy jsme všichni společně jen jamovali. Původně byla kapela větší, ale nakonec jsme zůstali ve třech. V podstatě ale pořád hrajeme s nějakými hosty a na deskách jich máme celou plejádu.

Žánrově zcela nevím, jak bych nás podchytil. Čistě bigbítová kapela určitě nejsme, to je pro nás moc obecné označení. V podstatě nejsme ani rocková nebo jazzová skupina, protože těch žánrových prvků tam není tolik. Spíše bych naši kapelu označil jako improvizující „power“ trio. Fungujeme hlavně ve složení basa, bicí a kytara se zpěvem.

Zajímavé je, že každý z vás zároveň žije v jiném městě. Zvládáte si plánovat kapelní zkoušky?

V současné době trio tvoří bubeník Tomáš Hégr z Olomouce, kde dnes žiji i já, ačkoli jsem původně z Frýdku-Místku. Náš basák Tomáš Herkeľ je z Prešova a nyní působí pracovně ve Vídni. Díky tomu vlastně kolikrát ani nezkoušíme, pokud máme hodně koncertů. Jinak ale samotná vzdálenost není zas takovým limitujícím faktorem. Základnu máme všichni v Olomouci.

O to zajímavější je, že v rámci živáků vystupujete s celou řadou hostů a muzikantů…

Dlouhodobě spolupracujeme s dechovou sekcí, se kterou se občas setkáme i ve zkušebně před koncerty. Většinou s nimi vystupujeme, pokud jde o nějaký zajímavý koncert nebo zkrátka kšeft, z něhož jsme schopni je zaplatit. Jinak vystupujeme kolikrát jen ve třech. Rádi si občas zveme i ženský zpěv a klávesy. Nejvíce nás na pódiu vystupuje asi sedm muzikantů, takže se nejedná o žádný velký orchestr. Hlavně jsou to dneska už všechno zkušení parťáci, kteří znají náš repertoár, a nemusíme proto s nimi pravidelně zkoušet.

Co se týče repertoáru, hrajete také nějaké covery?

Hrajeme především vlastní tvorbu. Pokud jsme však pozváni na nějakou zvláštní akci, hrajeme i převzaté věci. Nejsme ale žádná zábavová kapela, takže hrajeme většinou předělávky písní, které nás baví. Třeba písničky od Milese Davise nebo Erica Claptona, zkrátka dobrá muzika!

Ještě před vydáním druhé desky jste vydali singl Little Girl se značně funkovým rytmem. Uvažovali jste na desce nad nějakým konkrétním žánrovým směrem nebo se jedná o sbírku singlů?

Ano, Little Girl byla skutečně druhým vydaným singlem před deskou Long Story. Tím prvním byl Král převleků, který vyšel na konci minulého roku. Celé je to v distribuci vydavatelství Supraphon.

Album je v podstatě sbírkou singlů, které jsme začali nahrávat už v době pandemie. Ostatně právě ta doba nás hodně zpozdila. I kvůli tomu byla deska nahrávána postupně ve třech studiích. Jednu písničku jsme nahrávali v pražském studiu All Senses Production, jednu ve studiu Mission Sound Recording v New Yorku a zbytek byl na etapy nahrán v ostravském studiu Mroš. Celé to album je v podstatě kolekcí písniček udělaných za tři roky, což je poměrně dlouhá doba.

A proč jste se tak rozhodli?

Vydáním desky jsme chtěli oslavit výročí deseti let kapely. Když jsme zjistili, že máme hotových několik písniček, dodělali jsme k nim ještě další. Deska tak rázem byla kompletní.

V čem je nová nahrávka jiná oproti první desce Special Rules, kterou jste nahráli v roce 2017?

Novou desku jsme chtěli více posunout do rádiové sféry. Především co se týče přístupnějšího zvuku pro rádia, protože nové písně jsou mnohem uhlazenější a více je z nich znát skutečně producentská práce. Na desce máme také celou řadu hostů včetně zpěvačky Terezy Jurové, která si s námi střihla duet. Dalším zajímavým hostem je pak třeba jazzový trumpetista Oskar Török ze skupiny Vertigo. Na polovině nahrávek nám pak propůjčil zvuk piana David Straka. Dohromady deska pojala deset hostů.

Album je proto jiné v mnoha ohledech. Special Rules jsme oproti ní nahrávali v podstatě živě, což má také své kouzlo, ale do rádií se taková věc nemá šanci dostat.

Proč tak cílíte právě na rádia?

Naší muzikou chceme oslovit více lidí i jiným způsobem. Doteď jsme to všechno tlačili přes koncerty. To je sice fajn způsob, ale rádia nám mohou pomoci oslovit i třeba posluchače, kteří nás nikdy neslyšeli.

V čem jste hledali inspiraci pro nové písně?

Konkrétní inspiraci jsme neměli. Na desce je třeba i převzatá písnička Obelisk od Vladimíra Mišíka, která vznikla spíše náhodou při jednom ze sezení ve studiu. Samozřejmě, ze strany autora jsme k tomu dostali povolení.

Písničky děláte v angličtině, ale občas vydáte i song s českým textem. Co vám více sedí?

Ano, skládáme jak v angličtině, tak i v češtině. Sami bychom rádi více skládali v češtině, ale udělat dobrý český text je pro mě osobně dost náročné. A za každou cenu se mi nechce zpívat česky hlouposti. Já jsem většinový autor hudby a český text mi vždycky dělal trošku problém. Naopak v angličtině se cítím jistěji a lépe se mi v ní píše.

Proto jsem třeba text k písni Král převleků raději přenechal Davidu Hrbkovi, který je skvělým textařem. Na Long Story pak ale máme ještě písničku Kavárna, na níž jsme pro změnu zhudebnili báseň Františka Gellnera.

Zaujalo mě, že jste v minulosti vystoupili v rámci koncertu Českého rozhlasu v Ostravě. Bylo to pro vás v určitém ohledu zásadní vystoupení?

Spíše jsme to vystoupení považovali za skvělou příležitost ukázat se i jinde. Ale že by zrovna tohle bylo pro nás nějak zásadní, to si nemyslím. Ale samozřejmě, je to i trochu zadostiučinění a odměna za všechnu tu práci.

My jinak často hráváme třeba ve Švýcarsku, to je ostatně výhoda anglického repertoáru, se kterým vystupujeme i v zahraničí. Většinou to všechno probíhá v rámci menší tour. Shodou okolností se tam teď chystáme v březnu příštího roku.

Ale pokud se ptáte na nějaký zvlášť povedený koncert, tak asi zmíním naše vystoupení na pražské Náplavce na lodi Cargo Gallery. Tam to mělo parádní atmosféru.

A jaké jsou další plány a ambice Sugar & Spice Holding Company?

Na příští rok se chystáme dojednat účast na festivalu Krásný ztráty, který pořádá Michal Prokop. Dále pak míříme třeba na Valašský špalíček, který je naším oblíbeným festivalem. Obecně se více soustředíme na menší festivaly, kde nejsou tak velcí headlineři. Dále máme v plánu pravidelně vystupovat jednou měsíčně v Moravském divadle Olomouc v rámci Talk Show Davida Hrbka. Jinak chceme samozřejmě propagovat novou desku. Věříme, že se lidem bude líbit.

Seznamte se

Skupinu Sugar & Spice Holding Company tvoří trio muzikantů v čele s kytaristou a zpěvákem Radimem Palečkem. Basovou kytaru v souboru obstarává slovenský rodák z Prešova Tomáš Herkeľ, o bicí party se pak stará Tomáš Hégr z Olomouce. Skupina vyjma pravidelných domácích koncertů vystupuje také v zahraničí, kde si postupně buduje kontakty. Na svém kontě má improvizující „power“ trio dvě studiové desky, konkrétně Special Rules (2017) a novinku Long Story (2023).

Long Story

Nové album Sugar & Spice Holding Company obsahuje celkem jedenáct skladeb, přičemž autorem většiny je frontman Radim Paleček. Deska vyjma autorských písní obsahuje také dva covery, konkrétně Obelisk (Vladimír Mišík) a Stand by Me (Ben E. King). K některým skladbám se váže zvláštní příběh, který Radim Paleček představuje.

Autumn leaves:

Píseň původně neobsahovala ženský hlas. Po jednom našem vystoupení ve Frýdku-Místku jsme se stavili na koncertě zpěvačky Terezy Jurové a Rudyho Horvata. Zde vznikla myšlenka oslovit Terezu pro nahrání duetu. Drze jsme ji oslovili a ona souhlasila. Na nahrávce zahostovali také Matěj Drabina, Oskar Török a David Straka.

Kavárna:

Tato, dnes již prastará skladba, byla nahrána náhodou na stejné nahrávací session. Upřímně, jedná se spíše o jamovanou skladbu, která leží na nádherném textu Františka Gellnera. Pamětníci tuto věc důvěrně znají.

Král převleků:

Skladba je první spoluprací s textařem Davidem Hrbkem, přičemž doufáme, že tato osvědčená spolupráce bude probíhat i nadále. Nahrávka vznikla v brooklynském studiu Mission Sound v New Yorku.

Little girl:

Little girl je druhým, předem vydaným singlem z desky a byl k němu natočen také videoklip. Ten se natáčel v Divadle Tramtárie. Hlavní roli zde ztvárnila Barbora Šebestíková.

Blue for Mros:

Tato nahrávka je poslední, kterou jsme stačili nahrát s Radimem Mrošem Vaňkem, který zemřel v březnu roku 2021. Původně se jednalo o skladbu beze zpěvu. Zpěv byl následně přidán do původního záznamu a píseň jsme mu věnovali.