Fall from Everest jsou na tuzemské corové scéně už relativně provařeným jménem, které se na plakátech objevuje již od roku 2015. Jejich lehký útlum nastal po vydání debutového alba St. Nightmare’s Day (2020), kdy kapelu z rodinných důvodů opustil bubeník. Kapela následně našla náhradu v podobě nového bicmena Freedyho, s nímž začala pracovat na novém materiálu.
Ten nyní prezentuje skrze nový singl kyz, který, jak už samotný název napovídá, nepojednává o úplně lehkém tématu. „Kyz je zkratka pro „Kill yourself“. Chtěli jsme se vyhnout riziku, že nám to sundá algoritmus, tak jsme S nahradili písmenem Z. Tematicky ten singl pojednává o lidech, kteří nevědí, jak reagovat na situaci, když chtějí ukončit svůj život. Ačkoli teď existuje celá řada kampaní na podporu komunikace, realita je taková, že ti lidé často netuší, co s takovým stavem mají dělat,“ říká k tématu nové písně zpěvák a screamer v jedné osobně, který si říká Jidáš.
K singlu skupina vydala i poměrně depresivní videoklip, v němž všichni čtyři členové prezentují různé „případy bezvýchodných úzkostí“, a to v určitých symbolikách. Výsledkem je podívaná, při které se vám občas křiví obličej při nepříliš vábivých scénách. „Klip vznikl v koprodukci s klukama, kteří běžně točí spíše rapové věci a kolikrát i reklamní spoty, tahle tematika se jim líbila a chtěli do toho s námi jít. Rádi děláme s lidmi, co se pohybují v jiných žánrech a prostředích. Vznikají pak z toho vždy zajímavé výsledky. I třeba na featy si často bereme lidi mimo metalcorovou a metalovou sféru,“ podotýká Jidáš.
K tématu samotného tracku kyz kapela složila i poměrně tíživý instrumentál, který mi hned zprvu připomněl éru emo-hardcorových a metalcorových kapel z přelomu roku 2010, kdy tenhle styl byl ve světě tvrdé hudby na pomyslném vrcholu. O vyložený návrat do minulosti se však v případě Fall from Everest rozhodně nejedná.
„Určitě je kyz inspirovaný i emíčkem a tou dobou, která ti ho připomíná. Vždy se snažím nějakým způsobem uchopit vlivy a podněty nás všech a utvořit z toho celek, v němž je kus každého z nás. Je super, že každý v kapele vychází z jiných hudebních základů. Myslím si, že to je pro nás výhoda,“ říká kytarista a dvorní songwriter kapely Jirka k procesu skládání a tvorbě hudby, přičemž záhy dodává: „Je pravdou, že naše harmonie a celkový přístup ke kompozici je odlišný od toho, co dneska běžně metalcorové kapely skládají. Teď myslím třeba kapely typu Darko US a další současné nu-metalcorové kapely. Ale rozhodně se i snažím implementovat prvky aktuálního corovýho soundu… Chci, aby písnička jako taková zněla dobře, a to třeba i jen tak u táboráku s kytarou. Prostě se snažím přemýšlet, aby to v základu byla vždy dobrá skladba.“
Fall from Everest, jejichž název vznikl společně se založením skupiny v roce 2015 jako odkaz na vlnu post-hardcorových kapel, které měly v logu často siluety hor a podobných motivů, tak disponují poměrně svébytným zvukem. Inspirují se zároveň naprosto svévolně.
„Popsal bych nás tak, že jsme spíš trochu jako třeba The Chariot, a zároveň nejsme ten typ coru jako například Born of Osiris. Naše muzika je více „živější“ než syntetická a naklikaná na setinu vteřiny… Jinak máme rádi a asi se i v naší muzice odráží třeba Enter Shikari, Architects nebo Bring Me the Horizon,“ říká Jirka s tím, že kapela žádné konkrétní vzory nemá. „Co se týče textů, tak jsou mi osobně sympatičtí třeba Thrice nebo The Blood Brothers. Jejich styl se mi hodně líbí a asi z nich i při psaní textů občas vycházím,“ dodává Jidáš.
Udělat bordel v Kanadě
Fall from Everest na letošním Rock for People ovládli soutěž Planetrox, která každý rok vybírá mladé talentované kapely pro kanadský festival Envol et Macadam v Quebecu. Náš společný rozhovor proběhl těsně před jejich odletem, přičemž kapela byla v té době z celé mise upřímně nadšená. „Musíme hodně poděkovat kámošům, kteří nás na Rock for People přišli podpořit a dělali tam šílenej bordel. Myslím si, že velká část tohohle „úspěchu“ jde za nima,“ konstatuje Jirka s tím, že kapela měla štěstí i v tom ohledu, že v soutěži měla ve srovnání s ostatními kapelami nejtvrdší zvuk.
Do Kanady tak skupina letí na tento úspěch navázat dalšími vydařenými koncerty. Sami si totiž vyjma dvou soutěžních vystoupení v rámci Planetroxu zahrají také dalších šest koncertů po Kanadě, které si sami naplánovali a zorganizovali. Vše navíc zvládli naplánovat za pouhé dva měsíce, což považují za nemalý úspěch. Kontakty a rady ohledně logistiky jim navíc poskytly další české kapely Glad for Today, John Wolfhooker a především No Face No Case, které v minulosti také v rámci Planetroxu v Kanadě vystupovaly.
„Hodláme hlavně přes oceán převést naše světla… Ty jsme museli trochu upravit a zmenšit, abychom je vůbec mohli vzít s sebou. Jsou naprogramované na všechny naše songy a jsou hodně důležitou součástí show. Bez nich by to nešlo,“ dodává basák Sádlo. Kapelu tak nyní čeká pomyslný vrchol kariéry, který jí může posloužit jako odrazový můstek. K čemu? To uvidíme… každopádně jim budu držet palce.
Seznamte se
Čtyřčlennou metalcorovou sestavu Fall from Everest tvoří kytarista a zpěvák Jirka „ŠatySVlečkou“ Popelka, jenž doplňuje zpěv a screamy Ondřeje „Jidáše“ Pacnera. O rytmickou stránku kapely se stará basák Sádloslav Stožár a bubeník Freedy, který do kapely přišel krátce po vydání debutového alba St. Nightmare’s Day, jež vyšlo v roce 2020. Skupina po albu nyní přichází s novým singlem kyz, přičemž má v současné době nachystané další čtyři songy, které hodlá postupně vydat a následně zaštítit EPčkem. Některé nové skladby mohou fanoušci slyšet už naživo. „Oproti kyz jsou nové songy „veselejší“ a je v nich více elektroniky. Něco zní, jako když si dáš LSD a paříš přitom Maria na Nintendu,“ objasňuje s lehkou nadsázkou Freedy.
Kapela má za sebou již řadu menších úspěchů. Vyjma již tří absolvovaných koncertů a Rock for People už headlinovala koncerty v Divadle Archa nebo v Bike Jesus. Objevila se i na dalších festivalech jako Nouvelle Prague či Fajtfest a sdíleli pódia už s takovými zahraničními jmény, jako jsou Bad Wolves, Aviana nebo Secrets.