I ze scrollování na TikToku může vzejít něco dobrého, to je poučení, které plyne z rozhovoru se Slzou a Pam Rabbit. Když si mladá zpěvačka přisedne ke stolu kavárny, kde si povídáme s Petrem Lexou a Lukášem Bundilem, energie se minimálně zdvojnásobí. Napsat, že je Pam Rabbit, která začíná pomalu, ale jistě oslňovat českou scénu, hostem jejich nového singlu Padám, by bylo podcenění její role. Zdá se, že s lehkostí a vtipem překopala způsob, jak dvojice funguje.
„Chtěla jsem to odlehčit a bavit se. Vždyť je to jen písnička, no nemám pravdu?“ ptá se, když si o jejich spolupráci povídáme. „Našel jsem novou energii. Těší mě to, protože předtím jsem texty přepisoval i dvacetkrát a v jednu chvíli jsem se začal obávat, že jsem buď vyhořel strašně brzy, nebo jsem nikdy nevzplanul,“ říká Petr Lexa. Není nutné být zas tak dramatický – vždyť Slza před dvěma lety vydala album 3, jež známky vyhoření neneslo, naopak díky zahraniční produkci a většímu podílu na autorství textů pro kapelu znamenalo důležitý krok vpřed. Nyní se ale zdá, že se dvojici ve spolupráci s Pam Rabbit podařilo najít další osvěžení.
Pam, jak jste vnímala Slzu, než jste s Petrem a Lukášem začala spolupracovat?
Pam: Ještě před půl rokem jsem českou hudbu prakticky neposlouchala. Má znalost končila Karlem Gottem a Lucií Bílou. Koukala jsem na americkou televizi a poslouchala anglické písničky. Až v poslední době věnuji zdejší scéně větší pozornost. Začala jsem sledovat, co vzniká, a trochu se orientovat. Všimla jsem si, že se tu objevují zajímavé nové projekty a že starší kapely mění zvuk způsobem, který mě baví. V tu chvíli nešlo Slzu nezaznamenat, znáte ji, i když si ji sami nepouštíte. Když jsme se seznámili, došlo mi, co všechno jsem už od nich slyšela. Navíc hraji s kapelami na svatbách a některé jejich písničky mají svatebčané rádi.
Co vás na české scéně nadchlo?
Pam: Sleduji například, jak se rozvíjí label Milion+. Vytvořili vlastní svět. Baví mě i Tea Sofia nebo Annet X, která má trochu klučičí image, nestaví všechno na tom, že je hezká. Takových hudebnic je tu podle mě zatím málo, ale lepší se to. Už není výjimečné, že si holky píšou písničky nebo produkují. Taky mám ráda Calina. A můj asi největší oblíbenec je Viktor Sheen.
Jak jste se dali dohromady se Slzou?
Lukáš: Před rokem jsme začali spolupracovat s Enthicem, mladým producentem, který stojí například za deskou Adama Mišíka. Písničky ale skončily kvůli covidu na nějaký čas v šuplíku. Koncem léta se Enthic ozval, co s nimi uděláme. Přáli jsme si je posunout – udělat nějaký feat. Tak jsme kontaktovali Pam.
Proč právě ji?
Petr: Scrolloval jsem na TikToku a vyskočila na mě holka, co zpívala Yungbluda. Interpreti občas na TikTok nahrávají části svých skladeb bez zpěvu a nechávají lidi, aby si k nim napsali vlastní text a melodii. Byl jsem verzí od Pam ohromený, myslel jsem, že je zahraniční zpěvačka, jen mě mátlo množství komentářů v češtině. Hned jsem jí napsal, že mě to hodně baví. Vyměnili jsme si pár zpráv a pak jsme jí poslali náš song, který se jí naštěstí líbil.
Lukáš: Neměli jsme s tou písničkou velké plány, chtěli jsme ji dát jen na Spotify, ale zásahem Pam a její energií vznikla skvělá věc. Nakonec jsme natočili klip a vlastně zasáhli i do image kapely a věcí kolem. Vznikl docela velký projekt.
Čím ta spolupráce lákala vás, Pam?
Pam: Ta skladba mi úplně neseděla k jejich předchozí tvorbě. Je to nová věc a mě baví, když vidím, že se lidi posouvají a chtějí ukázat novou tvář. Hodně lidí dělá dobré songy, jsou nějaký čas v peaku, ale nikam se nerozvíjí. Třeba na to ani nemají vlohy. Kluci mě nadchli, dovedla jsem si i představit, že by ta písnička byla na mém EP. Je trochu temná, ale zároveň něžná. Mám ráda mollové harmonické stupnice.
Čím vás společná tvorba posunula?
Petr: Pro mě to byl nový způsob práce. Když jsme se sešli ve studiu, improvizovali jsme s melodiemi a za chvíli byly hotové. Pam na ně má obrovský dar. Když vymýšlíte melodie, občas se zacyklíte. Ona udělala spoustu variant sloky a každá byla dobrá. Pak jsme se bavili o mé vizi textu. Přál jsem si, aby byl blízký oběma. Vlezli jsme pak každý do svého rohu, za hodinu se sešli, vyměnili si připomínky a bylo to.
Žádný další textař se na skladbě nepodílel?
Petr: Ne. Poprvé jsem vyjel ze zajetých kolejí, kterými jsme do té doby tvořili. Dřív se texty dodělávaly později. Občas jsme je tak dlouho upravovali, až se písnička ani nedokončila. Zkusil jsem o tom tentokrát tolik nepřemýšlet nebo spíš přemýšlet jinak a ukázalo se, že mi to vyhovuje. Všechno vzniklo na místě ve studiu a nic už jsme pak neměnili.
Pam: Na začátku jsme to řešili, ale byla jsem ráda, že se kluci přeladili na tenhle způsob. Mně přišlo zvláštní, trochu strojové, že bychom písničku pak ještě někomu posílali. Chtěla jsem to odlehčit a bavit se. Vždyť je to jen písnička, no nemám pravdu? Podle mě je to super a pracuje tak spousta lidí – zavřou se v pokoji, napíšou písničku, klidně ji sami zmixují a vydají. Když to překombinuješ, je cítit sterilita.
Petr: Narušil jsem svoje přílišné přemýšlení a zpochybňování a začalo to fungovat. Dokončili jsme pak i songy, které jsme měli delší dobu a už byly pomalu na vyhození. Jeden jsme hned vzápětí dopsali spolu s Pam, další jsem dokončil sám.
Pam: Ani jsem k tomu neměla žádnou připomínku!
Petr: Přitom jsem chtěl slyšet, kdyby to bylo oldschool…
Pro popové interprety je ale pořád standard, že na písničce pracuje malá armáda, ne?
Pam: Vůbec. Přijde mi, že je všechno čím dál větší punk. Vždyť se dnes dají nahrávat vokály pomalu i na iPhone.
Takže Pam bude spoluautor i dalších písniček?
Pam: Diskutujeme o nich a mě to baví. A taky, že Petr začal maličko lámat češtinu a trochu přesunul akcenty. Nemám ráda, když jsou úplně někde jinde, obzvlášť by nedávalo smysl přejít z naprosto korektní češtiny někam daleko, působilo by to jako póza, ale našli jsme střed, který působí přirozeně a zároveň nově. U první písničky si to vydřel, a když jsme nahrávali další demo a další, už to tam bylo.
Petr: Češtinu mám rád, vždy byla základ mého pěveckého výrazu. Ať už s Xindlem X, nebo Jirkou Krhutem jsme dbali na to, aby všechno znělo, jak má. Ale pravidla jsou od toho, aby se porušovala.
Pam: Jen jsme trochu posunuli přízvuky…
Petr: A ty koncovky… Jak já na ně vždycky dbal! Je to velká změna.
Pam: Ale takhle člověk přece nemluví. Když mluvíme, polykáme konce slov a prasíme češtinu. Když začneme zpívat, tak najednou vyslovujeme jak ve škole. Občas to je v pořádku, ale často trpím. Nedává to smysl.
Klipem k Padám prý začíná barevná éra Slzy.
Pam: No barevná… jsme v béžové.
Petr: Přibrali jsme i další barvy, nic křiklavého ale nečekejte. Každopádně jsme využili, že Pam má zkušenosti s režírováním vlastních klipů, což se mi zdálo jako ideální příležitost se k ní přidat a zkusit si spolu s ní napsat scénář a režírovat.
Skladba se jmenuje Padám. Kam padáte?
Petr: Je o situaci, kdy vás něco sžírá a táhne dolů. Nechtěli jsme být konkrétní, může to být vztah, závislost, psychické problémy, cokoli. Snažíte se z toho dostat, a když už si myslíte, že jste venku, zase do toho padáte znovu. Slibujete sobě i lidem okolo, že už to bude dobré, ale sám víte, že si trochu lžete.
Pam: A lidi, kteří vás mají rádi, to sledují, a vy víte, že je to trápí. Je to takový extrémně nepříjemný pocit. Chtějí vám pomoci, ale nemůžou. Blízcí lidé těžké situace vždy prožívají s vámi. Song je vlastně dost věnovaný i jim. Klip natočil Michal Nováček, který točil i mé předchozí klipy.
Petr: Čerpal z nějakého období večírků, kterých už bylo trochu moc, ale moc dobře vím, že jsem sám vlastně nikdy v zas tak strašné situaci nebyl. Zažil jsem ale emoci, kterou jsme v písni trochu prohloubili.
Pam: Já mám temnější emoce v písničkách ráda. Dělá mi problém napsat něco veselého. Ne že bych nějak depkařila, ale zatím mi to neleze přes pusu.
Odložený restart
Před dvěma lety jsme si se Slzou povídali na Universal Music o jejich tehdy novém albu 3. Kluci ho celé točili a mixovali v zahraničí, zpěvák Petr začal psát texty a hudbu dělali spolu s Lukášem poprvé dohromady. „Třetí desku jsme začali v podstatě jako nová kapela. Změnili jsme celý tým i proces tvorby,“ vysvětluje kytarista Lukáš. „A ještě jsme k ní ani neodjeli turné.“ Slza konečně na turné v dubnu vyrazí, ale v mezičase se posunula dál.
„Vyšly všechny singly a člověk pracuje dál. Přišla nová změna, která ale na předchozí navazuje. Snažíme se jít s dobou a baví nás to. Není na co čekat. V popu je možné všechno, hodně se mění a dochází k fúzím mnoha žánrů.“
„Má zkušenosti s rapem a elektroničtější hudbou. Je mladý a má jiný pohled. Přichází se zajímavými nápady,“ pochvaluje si Petr produkci Enthica. „A nebojí se to ušpinit,“ dodává Pam, která slibuje, že když bude mít čas, objeví se jako host koncertu Slzy. „Ale nebojte, on se Petr naučí tu moji sloku,“ směje se.