Giudi na sebe už dříve upozornila, když bojovala o přízeň diváků v lokálním kole Eurovize. Album Chemical Wedding je z řady zajímavých nahrávek, které vyšly v závěru loňského roku.
V písni Ode to Minds zpíváš o tom, že vidíš hudbu a slyšíš barvy, jak se to projevuje?
Řekla bych, že mám hodně vyvinuté smysly. Nejvíce asi čich. Dokážu si spojit konkrétní vůni s tím, co jsem prožívala, když jsem skládala písničku. Například vím, když jednu noc pršelo a vypařovala se voda z ulic, napsala jsem Sleeping Boye. Skoro každý den využívám esenciální oleje k aromaterapii, podle rozpoložení a podobně. Možná proto si tolik dávám záležet na vizuálech, které k hudbě dělám. Je to hodně důležitá nadstavba na úrovni hudby samotné.
Bereš se tedy jako vizuální umělkyně?
Určitě ano, říkám koncertům spíše performance, není to pro mě jen živé reprodukování hudby, ale celkový zážitek, jaký fanoušek může mít. Dříve jsem hrála s kapelou, cítila jsem možná i nějaký tlak a bylo mi naznačováno, že bych měla mít živou kapelu, aby „to šlapalo“. Nyní mi to přijde spíš jako přežitek, už je naprosto běžné, že umělci jezdí jen s dýdžeji nebo si pouští podklady sami, například na živém vystoupení Charlie XCX nebo Sega Bodega. Když jsem začínala s hudbou, prošla jsem si obdobím s kapelou a přišlo mi přirozené ty lidi za sebou mít. Dále jsem spolupracovala se skvělými muzikanty z Itálie, klasika bicí a kytara, kluci to tlačili, ale občas jsem cítila, že mi tam chybí křehkost. Že tu hudbu potřebuji uchopit ještě trošku jinak. Našla jsem si kompromis a moji poslední formaci tvořily samé holky, elektronické bicí, moog a tanečnice. To mě dost bavilo.
Pověz mi něco o tvém novém albu Chemical Wedding.
Vznikalo několik let, původně mělo vyjít už v roce 2022. Spolupracovala jsem s jedním americkým producentem a čekala, kdy za mnou bude moci přiletět, protože to bylo období covidu. Když to dopadlo a vše jsme spolu doprodukovali, nahráli zpěvy u mě doma ve studiu, které jsem si v pandemii zařídila, začala jsem plánovat tour, ale vzápětí jsem zjistila, že jsem otěhotněla, a všechno vzalo ještě trochu jiný směr. Myslela jsem si, jak budu jezdit s miminkem po koncertech, ale posléze jsem zjistila, že nechci dělit tu energii a chci si ji všechnu šetřit pro dítě. Vím, že dnes nás hudebníky algoritmy tlačí do toho, aby se neustále něco vydávalo a tvořilo bez přestávky. Ale mateřství je silná věc, která ovlivní tebe, a hlavně i dalšího člověka. Prenatální období, porod a první společné roky mají velký vliv a provázejí matku i dítě po zbytek jejich života. Uvědomila jsem si, jak moc to znamená. A že je to priorita nad vším ostatním. Věděla jsem, že hudba, kterou jsme vytvořili, je timeless, že to není specifická věc, zařaditelná do určitého období. Věřila jsem tomu, že není důležité, kdy vyjde, a že čas mě nemůže zlomit. Stáhla jsem se do soukromí, porodila krásného zdravého syna a krátce nato mi bohužel tragicky odešel táta, se kterým jsem měla obrovské pouto.
To je mi líto…
Byl to – a stále je – dlouhý proces sebehojení a hledání balancu. Na jedné straně cítíš požehnání a nekonečnou lásku k dítěti a na druhé máš to prázdno, smutek a beznaděj. Dala jsem všemu čas a prostor, než jsem se postupně začala vracet sama k sobě a dostala chuť album vydat. Upravili jsme pár věcí, jela jsem natočit a nafotit vizuály do Londýna s Eliškou SKY, vše jsem dotáhla a vše do sebe zapadalo jako skládanka. Uvědomila jsem si, že ta polarita protíná mnoho vrstev. Vnímám ji v osobní rovině, ale i v rozdělení společnosti.
Téma kontrastů často zmiňuješ...
Když se budeme bavit o hudbě, cítím, že mám dvě hlavní polohy. Jednu elektroničtější a experimentálnější a tu druhou, která je taková sentimentální a baladová. Jsem schopna za jeden večer složit techno skladbu a druhý den srdceryvnou baladu postavenou na smyčcích – a ideálně tyhle dva světy spojit v jeden. Možná si to protiřečí, ale mně to dává smysl a přijde mi, že se ty kontrasty doplňují. Slunce a měsíc, den a noc, jin a jang, ženský a mužský princip... První strana té desky je více elektronická a béčko jsou ty balady a symfoničtější písně.
Co ten název? Chemical Wedding na mě třeba nepůsobí úplně pozitivně…
A tohle jsou přesně ty kontrastní emoce, co tady hrají svou roli… To slovo „chemical“ má v tomto kontextu původ z „alchemical“. Narazila jsem na to v jedné knížce a silně to ve mně zarezonovalo. Svatba je něco naprosto čistého a oproti tomu ta chemie. Zároveň to opět tvoří celistvost. Prosakuje to úplně vším.
Seznamte se
Giudi je mladá zpěvačka a vizuální performerka, která svou tvorbu označuje jako deep pop. Spolupracovala například s producentem Brentem Kolatalem, který v minulosti natáčel například s Lanou Del Rey nebo Kendrickem Lamarem. Na singlu Icarus se zase podílel Karel Havlíček (Karzi ze Southpaw). Se singlem Jezinky se zúčastnila lokálního kola Eurovize. Debutové album Chemical Wedding vyšlo v listopadu 2024.