Tak tohle je parta! Už dlouho jsem v našich končinách neslyšel takhle „správně“ lopaťáckou nahrávku, jakou je debut kapely Štamgasti. Od prvního pohledu na logo skupiny a vizuál desky je jasné, na čem posluchač je.
Úvodní tóny a tak trochu nedoladěný offbeat předehry, jejíž název Budoucnost je nepsaná je jasným odkazem na Joe Strummera z The Clash, to jenom potvrdí. Tohle je pouliční punk s kořeny v oi!, rokenrolové i pubrockové scéně a náznakem ska. No zkrátka „subculture beat“. „Radši všechny nasrat, než hodným psem se stát,“ hulákají Štamgasti. A štemplují to přímočarým refrénem: „Nás nikdo nemá rád – je to jedno!“
Ostatně jinak než přímočaře to Štamgasti neumí. Na debutu ládují jednu neotesanou melodickou vypalovačku za druhou. Kromě vzpoury a oslavy subkultur nechybí další spřízněná témata. Je tu brněnský patriotismus, ale i politická kritika. „Brněnská radnice – životní styl, vlastně je to zázrak, že ses nepoblil,“ nemažou se s tím ve skladbě Baví vás to sledovat? „Co tam už se stalo, to nemaj jiný města. Tohle je ale Brno, jsme z jinýho těsta,“ pokračují v songu o starostce Markétě a dalších postavách místního života.
Má to kromě humpolácky trefných a zábavných rýmů, které vybízejí k vyřvávačce, nějaký obecný přesah? I to se Štamgastům daří. Třeba když zasadí dobře zamířenou ránu:„Náckové a komouši, spolu maj strany, za roky se v tichosti obrousí hrany.“ Anebo už názvem skladby Ne znamená ne, která pojednává o sexuálním násilí.
Subculture Beat je deska energická, okamžitě chytlavá a zároveň neodolatelně, byť možná trochu primitivním způsobem, zábavná, protože není dogmatická, plakátová, předposraná. Je patrné, že středobodem tvorby a existence Štamgastů je prostě ta prapůvodní vášeň, že se parta kluků dobře baví hlučnou muzikou. Vycházejí z lásky k subkultuře a nebojí se bez velkého rozmýšlení říkat a zpívat věci, co si myslí, tak, jak jim zobák narostl.
Anebo si prostě jenom užít srandu. Třeba jako v alkoholicky strastiplné písni Zachraňte našeho Toma, která překvapí odpichem, silným hitovým refrénem i tím, jak se v ní kapele daří projevit smysl pro detail. To když ji v jednu chvíli „vypnou“ jen k akustické kytaře. Opět žádná velká vymyšlenost. Ale funguje to! To jsou ty momenty, kdy slovo „lopata“ není úplně na místě a fér. Subculture Beat je sice jednoduchá a přímočará muzika, ale bezvadně nahraná i zahraná. Určitě to není bezchybné album. Ale na to se dá opět napsat jediná věta – no a co?!
Pokud to takhle kapela zvládne doopravdy i naživo, věřím, že to musí být ještě větší sranda než z desky. Umím si je z fleku představit na společném turné s The Fialky, Starýma puškama a podobnými partami, které dobře vědí, kde jsou jejich kořeny a k čemu se vztahují.
Verdikt: 77%
Čerstvá krev českého pouličního punku. Zábavná nahrávka baví texty, přístupem a především energií. Tohle jsou Štamgasti, se kterými chce člověk jít z fleku na pivo.