Obrázek k článku RECENZE: Sofi Tukker jen rozpekli Šumavu ze supermarketu. Rychle okorá
| Michael Švarc | Foto: Press

RECENZE: Sofi Tukker jen rozpekli Šumavu ze supermarketu. Rychle okorá

Duo Sofi Tukker pojmenovalo své třetí album BREAD. Je to jednak zkratka pro Be Really Energetic and Dance, ale i doslovná reference na chléb coby zdroj energie. Pekařskou hantýrkou se jejich album kvalitativně rovná bochníku Šumavy ze supermarketu. Když je čerstvý, tak neurazí, ale zároveň si z něj nikdo na zadek nesedne.

Sofi Tukker se v podobných akronymech vyžívají, i jejich předchozí album WET TENNIS ukrývalo zkratku, i když trochu krkolomnou – When Everyone Tries to Evolve, Nothing Negative Is Safe. BREAD je ve svém poselství více přímočará deska a prim tu samozřejmě hrají drajv a tanečnost. Nahrávka o deseti skladbách je energická a povzbuzuje k vrtění boky nebo alespoň k podupávání do rytmu, výrazně větší ambice ale nemá. A tak je k ní třeba přistupovat.

Rozjezd je nicméně slibný. Úvodní píseň Bread, která skutečně pojednává o chlebu, vrhne posluchače střemhlav do latino rytmů v kombinaci s trochu otřepanými beaty. Není to nejsvěžejší písnička na světě, ale účel plní dobře. I v následujících skladbách je dynamika podobná, po provokativním ústředním singlu Throw Some Ass přijde třeba pohodářská Hey Homie nebo zábavná Woof. Pak ale chlebová kůrka začne okorávat.

Ani v druhé polovině totiž album nepřinese nic zásadně jiného. Tu se mísí EDM s latinou, protože polovina tandemu Sophie Hawley-Weld miluje Brazílii a portugalštinu. I napotřetí je to přitažlivě vypadající koktejl, i když už trochu ohraný. Latinskoamerická živelnost na druhou stranu udržuje desku alespoň trochu barevnou, protože tuctové „tucání“ se hodí opravdu jen na diskotéku nebo párty u bazénu, kde moc nezáleží na tom, co hraje.

Tanec je samozřejmě jádrem tvorby Sofi Tukker, neaspirují na to stát se éterickými zasněnými elektroniky, a tak možná předchozí hodnocení vyznívá nepatřičně. Jenže dvojice už v minulosti ukázala, a dokazuje to i některými písněmi na albu, že nemusí jít jen cestou uspokojení co největší masy, ale umí přijít i se zajímavými melodickými a aranžérskými nápady. A desce přece jen chybí výraznější dynamika.

I kvůli tomu zůstává album na úrovni zmíněné Šumavy. Do poctivého kváskového chleba s křupavou kůrkou a nadýchanou střídkou, za nějž jsou lidé ochotni zaplatit řádově stovku a víc, má zkrátka daleko.

Verdikt: 60%

U Sofi Tukker se občas vyplatí vypnout a jen si užívat flow. Kdo by hledal u alba BREAD nějaký větší přesah a něco nečekaného, zavítal do špatného pekařství.