Planet 33 je fiktivní utopická planeta, na kterou Pam Rabbit zve své fanoušky. Je to svět podle jejích představ, azyl pro všechny odmítnuté, trápené, nešťastně zamilované a tak dále. Taková je stěžejní myšlenka nové desky a mohlo by to evokovat pocit, že se Pam Rabbit se svým týmem pokusila natočit koncepční nahrávku. Jenže, upřímně, kdybych se to nedočetl v tiskové zprávě, nic z výše vypsaného by mě nenapadlo.
Nová deska nekonvenční zpěvačky je všechno možné, jen ne ucelená nahrávka. Je to divoký slepenec nápadů a hudebních motivů, někdy dobrých, někdy standardních producentských výplní typických pro současný pop. Místy se něco přidalo vyloženě jen pro protažení stopáže, jindy zase jako kdyby píseň končila v půlce. Pětadvacet minut na dvanáct skladeb, to opravdu není mnoho a mohlo by se zdát, že tak poslech uteče raz dva. Jenže ne, ta zvuková roztříštěnost nejvíc připomíná začátečnickou jízdu stylem brzda plyn.
Ne že by chyběly dobré písně, třeba Nejistá je výtečný pop s vygradovaným hypnotickým refrénem, ale to nejzajímavější si Pam Rabbit už vystřílela během posledního roku skrze singly, které se tu jen znovu protočí. Chaosu přidává i silný důraz na bilingvní texty, čeština s angličtinou se v písních střídají jak nohy za chůze. To, co se nejdřív v tuzemském popu objevilo jako zajímavý nápad, se dneska stalo u nejmladší generace interpretů standardem. A je to naprosto v pořádku, je super, že se český pop nějak posouvá. Ale posluchač mimo cílovku Pam Rabbit bude spíš zmaten než zaujat.
Neplatí to ovšem pro všechny skladby. Album uzavírá Dobrou noc, píseň s jedním z nejlepších textů, jaké kdy Pam Rabbit měla. Skrze silné obrazy tu posílá vzkaz zesnulému domácímu mazlíčku, ale tu procítěnost si můžete klidně vztáhnout na blízkou osobu. Je to dojemná, upřímná píseň, kterou nepoberou snad jen ti největší zatvrzelci.
Na Pam Rabbit je nezpochybnitelná jedna věc. Stále se vyvíjí. Nestojí na místě, neždímá předchozí úspěchy, vybírá si spolupracovníky tak, aby pokaždé přišla s něčím novým. Od prvních singlů jako Dneska se se mnou rozešel kluk nebo Get Up udělala takový progres, že nebýt toho specifického hlasu, netipli byste si na Planet 33 tu samou zpěvačku. A to mluvíme o rozpětí pěti let, což v rámci tvorby není zas tak moc. I nezaujatý posluchač, kterého Pam Rabbit nemá čím oslovit, by tohle měl zvládnout rozklíčovat a může se bavit alespoň tím, kam se tahle holka se svým týmem posune dál.
Planet 33 ovšem sama o sobě není nějak zásadní nahrávka, která by na scéně udělala haló. Je to víc slepenec dobrých i průměrných nápadů než klasická studiovka, předchozí I Love the Internet z roku 2023 byla v tomto ohledu ucelenější.
Verdikt: 62 %
Ani ne půlhodinka nového materiálu i starších singlů působí poněkud roztříštěně. Koncept, který Pam Rabbit naznačovala v tiskových materiálech, si tu spíš musíte domýšlet.