Alice Merton je v samém jádru popová, ale do svojí tvorby míchá příjemný rockový drajv. Prim pro ni tak hrají zejména zpěvné melodie, ale stejně tak velmi výrazná rytmika. Tuhle kombinaci, která charakterizovala její debut Mint, aplikuje i na novince bez větších odchylek. Snad jen, že v náladě řada skladeb potemněla, protože se soustředí mimo jiné na vztahy a rozchody. To je velká změna– prvotina se téhle tematice spíše vyhýbala a řešila hlavně přátelství, ale také zpěvaččin neukotvený život ovlivněný častým stěhováním po světě.
Jinak by se ale dalo říct, že Alice Merton na svůj debut přímo navazuje a svůj sound prohlubuje a rozšiřuje do více stran. Je pestřejší v dynamice, ale mnohem více než v pomalejších skladbách exceluje v těch ostřejších, jež se vyznačují výraznými kytarami, bicími a obecně rytmem, do kterého si budou posluchači v průběhu desky neustále podupávat. A co teprve na koncertech, kde budou songy jako Same Team, Blindside nebo Vertigo patřit jednoznačně k tomu nejzajímavějšímu a nejvíce strhujícímu z nového materiálu.
Právě tyto písně společně se třemi dalšími – Island, Hero a Loveback – desku předznamenaly a dalo by se říct, že to nejlepší si vlastně Alice Merton vystřílela ještě předtím, než album vůbec vyšlo. Na nahrávce se sice najdou i další povedené a chytlavé kusy, třeba finální The Other Side, ale nad zmíněné singly spíše nevyčnívají. Ne nutně melodicky. Dohromady však nejlépe ukazují zvukový rozptyl, do něhož se Alice Merton na desce pustila, i když se při tom zcela nevyhnula ani nudě a několika fádnějším okamžikům.
Obecně ale hudebnice chápe, co dělá dobrou písničku. Naštěstí nepodřizuje vše jen silným refrénům, ale staví skladby od píky – tu je důležitá kadence, tu zase atmosféru ozvláštní nějaká zvuková drobnost. Vlastně je docela vzácné, že někdo umí napsat dobrý rádiový pop nebo poprock, který není podlézavý, ale zároveň mu nechybí zdravá hitovost, nikoli však zbytečně nabubřelá a opulentní. V tomhle se Alice Merton drží sympaticky při zemi, i když nezapírá větší ambice.
Zvláštní na tom je, že od No Roots Alice Merton žádný takový velký hit neměla. Přitom od vydání svého debutového singlu v roce 2016 jako hudebnice vyrostla a napsala i několik důmyslnějších a hravějších songů. Kreativita a hlasový talent jí rozhodně nechybí. A zatímco řada jejích kolegyň mnohdy míří spíš do vod éteričnosti, Alice Merton si cestu klestí ostrými lokty. Album S.I.D.E.S. je důkazem toho, že i když ne všechny skladby vyloženě strhnou, zachovávají si vkus i vnitřní napětí a zpěvačka se snaží svůj hudební vesmír nadále posouvat, aniž by se vzdala svého charakteristického dravého náboje.
Verdikt: 78 %
Alice Merton veskrze navazuje na zvuk svého debutu, ale nebojí se ho rozšířit více směry. I když to vždy nevyjde, rozhodně ví, jak posluchače strhnout a upoutat.