Obrázek k článku RECENZE: Nováček Coubey suverénně propojuje světy písničkářů a pop rockerů
| Jarda Konáš | Foto: František Stehlík

RECENZE: Nováček Coubey suverénně propojuje světy písničkářů a pop rockerů

Na tuzemské scéně se objevil další talent. Jmenuje se Coubey a jeho druhé album potvrzuje silný autorský potenciál.

Zaujal mě už předloni, když nám do Feedbacku poslal debutovou nahrávku Butterflies collection. Po roce je tu s novou deskou, na níž se posouvá autorsky i zvukově. Coubey je evidentně při tvůrčí síle a těží z toho jak on, tak posluchači.

V jádru jde o čistou písničkařinu, tedy spíš songwriterství podle britských tradic, nikoli těch českých. A nejde jen o kvalitní angličtinu, Coubey má evidentně naposloucháno hodně z ostrovní scény. Někdo v tom uslyší Damiena Rice nebo Jasona Mraze, na nové desce ale ze všeho nejvíc připomíná Turin Brakes – jak plně kapelními aranžemi, tak hlasem. Za což pochopitelně nemůže, s tím hlasem se narodil. Ale pokud by se Coubeyovi podařilo proniknout za hranice, asi by se měl připravit, že se tomu srovnání nevyhne.

Rome diaries je na (stále ještě) začínajícího hudebníka skvěle dotažená deska. Coubey si umí pohrát s melodiemi, občas se nebojí nabourat klasickou písňovou strukturu, snaží se, aby každá skladba byla trochu jiná. Je tu letní singlovka Stories of Gold, britpopová Clouds, skvěle vygradovaná Angel a tak bychom mohli projet prakticky celý tracklist.

Hodně dělá i produkce Štěpána Bartoše, tato dvojice si evidentně sedla. Má to v sobě jen jednu nástrahu, Bartoš se rozhodl skladbám dodat plně kapelní (a skvělý) zvuk a bude zajímavé slyšet, jak si s tím Coubey poradí naživo. Sestaví kapelu? Překlopí skladby do akustické podoby? V obou případech to bude fungovat, protože v hlavní roli jsou tu melodie. 

Je to zkrátka deska, na které se jak autor, tak producent vytáhli. Propojili svět folku a pop rocku do zajímavé a zábavné nahrávky, která možná neaspiruje na album loňského roku, rozhodně však vzkazuje, že Coubeyho se vyplatí do budoucna sledovat.

Verdikt: 80%

Silné melodie odkazují k ostrovní písničkařině, produkce jim dodává ráznější kapelní zvuk a hned několik skladeb má potenciál stát se slušným singlem. Tohle stojí za poslech.