Je až s podivem, kolik fantastických kapel za poslední dvě dekády vystřelil do světa britský Sheffield. Bring Me the Horizon, While She Sleeps, Evile… Všechny právě v tomto městě poprvé rozezněly své nástroje a s trochou nadsázky se dá říct, že právě toto místo je pro nové britské metalové a corové kapely jakousi Mekkou. A jak je vidno, světu tvrdé kytarové muziky se z této severoanglické metropole ukazuje další velká vycházející hvězda.
Malevolence ale paradoxně nejdou ve stopách kapel typu Bring Me the Horizon, které metal a core posouvají více uhlazenějším směrem, přičemž v jejich případě kytary často ustupují elektronickým prvkům. Vývoj digitálního světa tyto kapely často svádí k fúzím různorodých žánrových proudů, díky čemuž dnes právě ona podstata tvrdé a živelné kytarové muziky poněkud upadá. Malevolence se k tomuto směru naopak otočili zády, ale na rozdíl od celé řady kapel, které naopak jen recyklují desítky let staré zavedené postupy thrashmetalových či hardcorových kapel, pokračují v progresivním vývoji svého žánru na jeho pevných základech. A nová deska Where Only the Truth Is Spoken je toho tím nejlepším možným důkazem.
„Tak tohle je prostě totální dělo,“ to jsou první slova, která mi naskočila hned po otvíráku desky s názvem Blood to the Leech. Malevolence skladbou na úvod jasně dali najevo, že se hodlají držet svého signifikantního zvuku, který však posunuli na vyšší úroveň – zřejmě i díky své nezávislosti, vlastnímu studiu a produkci. Jestli v něčem tahle parta na světové scéně vládne, tak je to zvuk bicích, který je tak intenzivně průrazný a živý, že nemá v podstatě srovnání. Zejména snare má tady tak brutální odezvu, kterou jinde neuslyšíte.
Rytmika Malevolence ale zdaleka není tím nejzásadnějším faktorem. Kytarové riffy jako by vycházely z oldschoolového thrashe, hardcoru a současného metalcoru zároveň. Nejlépe to snad ukazuje pecka If It’s All the Same to You, která patří zároveň mezi nejlepší stopáže alba. Skladba navíc představuje nejen perfektní ukázku hlubokého screamu frontmana Alexe Taylora, ale také druhý, hluboký vokál kytaristy Konana Halla, jenž svým charakterem trochu připomíná legendární Crowbar. Zkrátka, i na tomhle dneska Malevolence ve světě coru a metalu sbírají body…
Mohlo by se zdát, že pětičlenná parta působí jako řezníci, kteří do světa posílají zhudebněnou agresivní frustraci z negativních životních zkušeností, ale opak je pravdou. Kapela je na novém albu místy i překvapivě melodická, což pro změnu ukazují tracky jako baladická Salt the Wound nebo za mě vůbec nejlepší stopáž So Help Me God, která z breakdownových slok a svižných riffů postupně přechází k velkému refrénu, který chytne za srdce silou hlasu právě Konana Halla.
Zábavné je na Where Only the Truth Is Spoken její celkové tempo. Deska má sice celkovou stopáž o délce 43 minut, ty ale uplynou jako by nic… Nejsou tu žádná intermezza či zbytečné výplně mezi skladbami, přesto si vše drží koncepci a valí se to na posluchače jako nezničitelný tank. Co je rovněž sympatické, kapela na desku pozvala pouze jednoho hosta, čímž tak trochu dala najevo, že nepotřebuje za každou cenu získávat posluchače díky featům. A nejedná se o nikoho jiného než Randyho Blythea z Lamb of God. Randy svým nekompromisním řevem podpořil na desce možná vůbec nejtvrdší píseň In Spite, která je vlastně i zajímavým generačním propojením hudebníků, jimž koluje v žilách metal.
Těžko říct, kam s tak našlapaným albem Malevolence vlastně míří, ale jedno je jasné: Tahle laťka je položena sakra vysoko. Marně navíc na albu hledám cokoli negativního – tahle nahrávka se prostě povedla se vším všudy. Z vlastní zkušenosti navíc mohu říci, že se mají fanoušci na koncertech Malevolence na co těšit. Tahle kapela je totiž na pódiu ještě lepší než ve studiu. Bude Where Only the Truth Is Spoken jedním z alb roku v metalovém ranku? Já o tom nepochybuji.
VERDIKT: 95 %
Malevolence na své čtvrté řadové desce propojili to nejlepší ze svého umu s touhou posunout se nejen po stránce zvuku, ale také songwrittingu. Na albu Where Only the Truth Is Spoken je hned několik skladeb s hitovými ambicemi. Skrze svůj vlastní MLVLTD Music ukazují světu metal v té nejživější a nejuvěřitelnější možné podobě.