Novinka s názvem Chaos Horrific je důkaz, že legenda žánru nejenže nehodlá zvolnit, ale je naopak v ráži. Šestnácté album začalo podle kapely vznikat velmi přirozeně ihned po dokončení session k předchozí desce Violence Unimagined (2021). Produkčně k sobě tedy mají obě alba velmi blízko, jedno jako kdyby přímo navazovalo na druhé. Čerstvá porce je ovšem o kus lepší – pestřejší a zapamatovatelnější.
Svou roli hraje fakt, že novinku tvořila už upevněná sestava. Kytarová extra třída a producent v jedné osobě Erik Rutan definitivně zapadl do zbytku sestavy, která spolu drží od roku 2005 (tedy od návratu druhého kytaristy Roba Barretta). Rutan již v jiných projektech ukázal, že má talent na chytlavé, úderné a zároveň technické riffy a současně nemá strach posouvat hranice. Obojí se do zvuku Cannibal Corpse evidentně propsalo. A je to ku prospěchu věci.
Rozmanitost je jeden z největších kladů Chaos Horrific. To, že k rozeznání desítky skladeb stačí jen pár poslechů, je v případě Cannibal Corpse příjemná změna. Třeba hned třetí Summoned For Sacrifice osvěžuje tradiční deathmetalovou sekanou pomalými hutnými riffy. Titulní Chaos Horrific patří v rejstříku kapely k méně tradičním skladbám a má až hitové parametry. Vengeful Invasion ukrývá zábavnou deathmetalovou spletitost. Tu až nečekanou přímočarostí ředí Pestilential Rictus, skoro až thrashová skladba prošpikovaná deathovými nuancemi. Různé odstíny thrash metalu mimochodem prosvítají na mnoha místech desky. Závěrečná Drain You Empty má téměř doomovou energii, kterou – pravda – v závěru rozseká klasická deathmetalová rubanice.
Pitchfork Impalement skrývá zajímavý detail – je to snad jediná skladba z novinky, kde bubeník Paul Mazurkiewicz hraje regulérní blastbeat. Deska má tolik šťavnatých momentů, že posluchač ani nepostřehne absenci tohoto základního stavebního materiálu death metalu.
Chaos Horrific je brutální a technická, jak se na Cannibal Corpse sluší. V detailu je ale slyšet, že je to také jeden z nejodvážnějších a nejzábavnějších počinů legendární kapely za poslední roky. Jako kdyby se sami klasici žánru odvážili vystoupit ze škatulek, jimiž se donedávna sami svazovali.
Verdikt: 80%
Cannibal Corpse na Chaos Horrific ukazují, že nechtějí žít z minulosti nebo z podstaty. Stále mají dostatek síly i nápadů tvořit intenzivní a relevantní hudbu, aniž by uhnuli ze své brutální cesty. Na kapelu, která měla svůj tvůrčí vrchol před třemi dekádami, je to vlastně úžasný výkon.