Obrázek k článku RECENZE: Když stačí jen hlas. Rufus Wainwright čelí věku návratem ke kořenům
| Ondřej Černý | Foto: Press (MBC PR)

RECENZE: Když stačí jen hlas. Rufus Wainwright čelí věku návratem ke kořenům

Dárky k narozeninám mohou vypadat všelijak. Novou deskou Folkocracy udělal kanadsko-americký zpěvák Rufus Wainwright radost nejen sobě, ale také mnoha fanouškům. Nabídl na ní to, co z jeho bohatého repertoáru známe, tentokrát v doprovodu mnoha hvězdných hostů. Výsledkem je krásně plující Wainwrightův vřelý hlas v mnoha různých podobách.

Před dvěma nebo třemi dekádami byl Rufus Wainwight hédonistickým umělcem, který si dokázal užívat všech svodů a lákadel, co jich jen New York nabízí. Hudebně se také nekrotil a neměl problém zaplout do vod popu, opery nebo filmu. S příchodem abrahámovin se ale vrací k tomu, v čem ve své rodině vyrůstal. K folkovým kořenům, které mu na desce pomáhají odhalovat hvězdní hosté.

Patnáct položek Folkocracy zahrnuje jak předělávku vlastní Going to a Town, tak zdařilé covery The Mamas and the Papas nebo Neila Younga. Nebyl by to ale Wainwright, aby nepřišel s něčím speciálním, v tomto případě s úchvatným pojetím Nacht und Träume Franze Schuberta nebo už mnohokrát nahrané balady Wild Mountain Thyme, jejíž původ leží někde ve Skotsku nebo Irsku.

Je zbytečné rozebírat jednotlivé položky na víc než hodinové desce. Jsou různorodé, osobité, ale jedno mají společné. Nádherný, vřelý, citlivý Wainwrightův hlas, který posluchače téměř vždy chytne za srdce. Nejlepší je, když zpívá sólově, ale funkčními harmoniemi jde také o potěšení pro posluchačské uši. Právě tak zní předělávka Youngovy slavné skladby Harvest, na níž Wainwright společně s Andrewem Birdem a Chrisem Stillsem (synem Youngova bývalého spoluhráče v legendární kapele) posluchači nabízejí snad nejlepší harmonie celého alba. To vše za doprovodu vybrnkávaných kytar.

Stills nechybí ani na další ze zásadních položek alba Twelve-Thirty (Young Girls Are Coming to the Canyon), v originále od The Mamas and The Papas. Společně s dalšími hvězdnými posilami (Sheryl Crow, Susanna Hoffs z The Bangles) posluchače přenesou do 60. let na prosluněné pláže. Přes veškerou pohodu ale Wainwrightův hlas tolik nevyniká. Podřizuje se celku, což je v jeho konkrétním případě škoda.

K vrcholům alba patří i duety s Davidem Byrnem (High on a Rocky Ledge) a s nestárnoucí Chakou Khan (Cotton Eyed Joe). Střídání mužského a ženského vokálu dodává skladbě výbornou dynamiku s nádechem inspirace u Niny Simone. Podobně harmonický je duet s lídrem Talking Heads. Když se sejdu dva výborné lyrické vřelé vokály, stačí jim k tomu, aby nadchly, už pouze doprovod španělky.

Uhrančivě naléhavé je i spojení s Brandi Carlile (Down in the Willow Garden). Protože dominantní jsou hlasy a atmosféra skladby, nástrojové aranžmá jen podbarvuje to, co oba interpreti zvládnou. Člověku přitom na mysli vytanou duety Nicka Cavea s PJ Harvey nebo Kylie Minogue, jen v novější podobě.

Že Wainwright při naplňování svých hudebních ambicí nezná hranic, dokumentuje i různorodost těch, s nimiž na desce spolupracoval. Ať už jde o Johna Legenda (Heading for Home), či Nicole Scherzinger z Pussycat Dolls (Kaulana Nā Pua). Logicky nejblíže má k vlastní rodině. Se sestrami Marthou a Lucy si tak střihne tradicionál Hush Little Baby, v závěrečné baladě se k trojici připojí i teta Anna McGarrigle a sestřenice Lily. Ve skladbě, která by ideálně dobarvovala vánoční období, Rufus Wainwright působí jako léčitel. A vše, co k tomu potřebuje, je jen jeho hlas.

Verdikt: 85%

S postupujícím věkem se řada z nás stále víc obrací do své minulosti. Díky získaným zkušenostem s ní s odstupem času můžeme pracovat jinak, poučeněji. Rufus Wainwright se na své novince rozhodl vsadit na to, v čem vyrostl a čím si prošel. Posluchač mu za to může jen poděkovat.