Obrázek k článku RECENZE: Aurora a půlka The Chemical Brothers. Tomora dělá elektroniku bez limitů
| Michael Švarc | Foto: Colours of Ostrava

RECENZE: Aurora a půlka The Chemical Brothers. Tomora dělá elektroniku bez limitů

I lesní žínky si potřebují občas odpočinout. Ladné tančení na paloučku pak mění za futuristickou estetiku a elektronickou hudbu, která je tak akorát excentrická. Debut kapely Tomora, což je složenina ze jmen Toma Rowlandse z The Chemical Brothers a norské zpěvačky Aurory, se zkrátka povedl a dokáže oslovit i posluchače, kteří obvykle holdují jiným žánrům.

Nynější spolupráce Toma Rowlandse a Aurory není dílem náhody – oba hudebníci se setkali už před lety. Norská zpěvačka svými vokály přispěla na desku The Chemical Brothers No Geography z roku 2019, Rowlands zase vypomohl s produkcí na Aurořině dva roky starém albu What Happened to the Heart? Oba muzikanti si v rámci tvůrčího procesu nadmíru rozuměli, a tak se zrodila Tomora.

Na debutovém albu Come Closer, které formace představí i na letošním ročníku Colours of Ostrava, se tak protnuly dva zdánlivě odlišné světy, které ale dohromady fungují nadmíru dobře. Oba aktéři vložili do hudby kus sebe, což je při poslechu slyšet, zároveň však jejich tvorba působí kompaktně. Nejsou to Aurora a Rowlands tvořící sami za sebe, ale těleso se svébytným výrazovým slovníkem.

Důkazem je i to, že texty jsou na desce spíše podružné, v písničkách se často opakují jedny a ty samé věty jako mantry. Aurora si vystačí i s nejrůznějšími nápěvky a slabikami, její hlas je spíš další nástroj dotvářející celek. Dění na pozadí je ale důležité úplně stejně. A občas je to opravdu excentrická jízda, na jejíž potrhlost je potřeba přistoupit.

Už pilotní singl Ring the Alarm je techno divočina, do které Aurora prakticky celou dobu jen křičí titulní „ring the alarm“, i když vlivem jejího norského přízvuku z toho občas vyjde „bring me love“. Většina desky až takhle bláznivá není, nese se i v relativně introspektivním a jemném duchu, klouže mezi vyhraněnou EDM, ale koketuje i s trip hopem. Třeba song The Thing by klidně mohl pocházet z repertoáru Portishead.

Barevnost desky Come Closer je sympatická a osvobozující. Tomora sice nejede žádné vyložené novoty, ale hudba je to zcela jednoduše zábavná a v mnoha chvílích i vyloženě podmanivá; třeba píseň A Boy Like You se zkreslenými hlubokými vokály je stejně tak znepokojivá jako hypnotická. 

Duo si vytvořilo hudební krajinu, v níž se Rowlands ani Aurora nepřebíjejí, ale existují v symbióze. Krásnou ukázkou toho je skladba Somewhere Else, která kombinuje éterickou severskou křehkost s elektronickou přímočarostí. Jde o příjemně euforický okamžik, který ukazuje, že pravá láska k hudbě opravdu nezná žánrové hranice.

VERDIKT: 80 %

Tomora vytvořila hudební svět, ve kterém se netrestá podivnost ani citlivost. Naopak se v něm staví na zvukové rozmanitosti. Come Closer je osvěžující debut, který se nebere vážně.