V létě roku 1977 seděl John O’Neill, kytarista kapely The Undertones, ve svém pokoji v Derry, Severním Irsku. Kazety a vinyly, to byl jeho svět. Hledal v nich únik z dusivé atmosféry politických nepokojů, které sužovaly jeho město. A právě v té době napsal píseň Teenage Kicks – upřímnou a jednoduchou výpověď o touze, neklidu a radosti z prvních milostných vzplanutí. O’Neill na to všechno vzpomínal v magazínu Songwriting: „Všichni jsme byli teenageři, kteří hledali něco, co by nás rozproudilo.“
Skladbu jeho kapela The Undertones nahrála 15. června 1978 ve studiu Wizard v Belfastu, přičemž původně vyšla u malého labelu Good Vibrations, který vedl Terrim Hooleym. Nahrávka byla vylisována jen v omezeném nákladu a neproběhla k ní žádná velká propagace, což bylo tou dobou u značky Good Vibrations zcela běžné.
Zlom pak nastal, když legendární DJ John Peel z BBC Radio obdržel promo kopii singlu. Po prvním poslechu ho natolik uchvátil, že píseň ve svém pořadu přehrál hned dvakrát za sebou, což bylo v té době neslýchané. John Peel, jedna z největších rozhlasových osobností ve velké Británii, později prohlásil, že právě Teenage Kicks je jeho vůbec nejoblíbenější skladbou všech dob. „Pop může být krásně jednoduchý,“ chválil to, co se The Undertones povedlo do písně vetknout.
A nebyl sám. Text totiž rezonoval univerzálně – byl to love song v punkové estetice. Píseň se stala hymnou mladé generace, která toužila po svobodě a hledala své místo ve světě. Jednoduchost a syrová energie skladby „nakopávala“ na první poslech. A po šestačtyřiceti letech v sobě má pořád jistou mladickou nerozvážnost.
The Undertones se na hudební scéně objevili v 70. letech jako mladí rebelové z malého města Derry. Jak bylo pro Irsko té doby typické, politické napětí tam protínalo každodenní život. Tak jako spousta jejich vrstevníků, i oni našli útočiště v hudbě, která kombinovala punkovou syrovost s melodickou hravostí a vlivy rokenrolu 60. let.
Jejich hudba se vyznačovuje jednoduchými, ale zároveň chytlavými melodiemi, které stojí na pevných základech garážového rocku a pop-punku. V kontrastu k tehdejším kapelám s ostrými politickými texty se The Undertones našli v tématech každodenního života – od dospívání přes lásku až po nevinnou nostalgii. Kapela tak přispěla k jinému chápání punku jako žánru, který nemusí být nutně jen vzpourou, ale může přinášet i radost a zábavu. Tímto přístupem pomohli otevřít dveře novým proudům jako new wave či power pop. K jejich odkazu se následně hlásili Green Day, Blink-182 či Arctic Monkeys.
Kapela dnes vystupuje s novým frontmanem. Feargala Sharkeyho nahradil současný zpěvák Paul McLoone. V Praze The Undertones představí nejen své klasiky, ale i skladby z pozdější tvorby. Koncert v pražském Futuru bude zároveň vůbec prvním koncertem kapely u nás.