„Měli jsme hit za hitem a najednou ze mě v roce 1985, vedle Madonny, Prince, Michaela Jacksona a disko hvězd, byla výstavní mainstreamová rádiová superstar,“ píše Bruce Springsteen v autobiografické knize Born to Run. Nejde o žádné rockerské chvástání, zpěvák popsal skutečnou situaci, do jaké se dostal po vydání alba Born in the U.S.A. A přitom desce předcházela celkem trnitá cesta, která se klikatila a měnila za pochodu.
Co mám dělat?
Album Born in the U.S.A. vyšlo 4. června 1984, ovšem pracovat se na něm začalo už o dva a půl roku dřív, byť tehdy ani Springsteen, ani jeho spolupracovníci netušili, jaký klenot jednou dokončí. V lednu 1982 se zpěvák pustil do nahrávání prvních demáčů. Dohromady vzniklo okolo sedmdesáti nahrávek, které měly tvořit širší výběr na další studiovku. Springsteen ale nečekaně přišel s nápadem vykašlat se na plnohodnotnou studiovou produkci, dal kapele několik měsíců pauzu a mezitím se soustředil na to, aby z demáčů poskládal novou desku. Vznikla Nebraska, jedno z nejlepších Springsteenových alb, a přitom bylo jeho vydání vlastně dílem náhody.
Pokud vám předchozí řádky připadají poněkud chaotické, nedivte se, zmatený byl totiž i sám Springsteen. Chtěl pracovat na albu Born in the U.S.A., ale vylezla mu z toho Nebraska.
Born in the U.S.A. narážela na opačný výklad, než Bruce zamýšlel.
„Procházel jsem si tehdy obdobím, kdy jsem vlastně dělal na dvou extrémně odlišných deskách najednou,“ vzpomínal pro časopis Mojo. „Chtěl jsem je vydat najednou jako dvojalbum. Vůbec jsem tehdy nevěděl, co mám dělat.“
Situaci zkomplikoval i kytarista Steve Van Zandt, který se pod pseudonymem Little Steve vydal na sólovou dráhu. V létě 1982 sestavil kapelu a několik dalších let strávil koncertováním. To umocnilo Springsteenovo plácání se s novým materiálem. Vyrazil si vyčistit hlavu na akustické turné a mezitím si ve své vile v Los Angeles vybudoval domácí studio. Tam konečně na začátku roku 1983 pokračoval v práci na Born in the U.S.A., ovšem stále sám, jen s automatickým bubeníkem. Drhlo to, spoluhráči z kapely ani management netušili, co bude dělat Springsteen za pár týdnů, natož měsíců. Zpěvák si tehdy dokonce pohrával s myšlenkou vydat další syrovou desku z demáčů jako pokračovatele Nebrasky.
V květnu se ale vrátil do studia s kapelou a už se zdálo, že se jde do finále, dokonce se začala plánovat marketingová předvánoční kampaň. Ale perfekcionista Bruce zase řekl: „Stop!“ A opět se vrátil ke skládání dalších písní. Tehdy se do nahrávání vložil producent Jon Landau, kterému došla trpělivost, a rozhodl se Springsteena vytáhnout z tvůrčího bloku. Začal se probírat desítkami hotových písní, vrátil se znovu k prvním (Springsteenem tehdy zavrhnutým) demáčům a dělal první výběr skladeb, jež měly tvořit budoucí desku.
Born in the U.S.A. je jiná nahrávka než Springsteenovy předchozí. Má popovější zvuk, veselejší melodiku, výrazně se na ní objevují tehdy tak populární synťáky. Byl to právě Landau, kdo k tomu Springsteena nasměroval a ukončil jeho trápení. Zpěvák to potvrzuje ve svých pamětech. Vrací se v nich k okamžiku, kdy po několika hádkách producenta konečně poslechl: „Nakonec jsem se obloukem vrátil k úplně první várce písní.
První singl z desky a rovnou ukázkový hit.
Objevil jsem v nich přirozenost a živelnost, kterou nešlo rozporovat. Sice nebyly přesně to, co jsem tehdy hledal, ale aspoň byly tím, co jsem měl.“ Mimochodem, Springsteen tehdy složil pro disco divu Donnu Summer skladbu Cover Me. Právě Landau zpěváka přemluvil, aby si píseň nahrál sám. A dobře udělal, byl to jeden z dalších hitů.
Dvouleté martyrium studiové práce i domácího nahrávání bylo konečně u konce. Výsledkem byla nejen hotová deska, ale i hromada dalšího materiálu, který Springsteen i label Columbia využili později. Z desítek hodin nahrávek nakonec vzešlo dvaatřicet (!) různých písní, které se kromě Born in the U.S.A. vydávaly v dalších letech jako bonusy, rarity a b-sides. Springsteen už tehdy myšlenku na dvojalbum sice zavrhl, ale v klidu by jej dal dohromady.
Vždyť je to jinak
Z Born in the U.S.A. byl trhák. Dodnes je to nejprodávanější Springsteenova deska, stejně tak americké nejprodávanější album za rok 1985. Navíc jde o první komerční nahrávku na CD vyrobenou a vydanou v USA. Ne že by cédéčka do té doby neexistovala, ale americké hudební společnosti je nechávaly lisovat v Japonsku, jelikož to byl pořád nový a tak trochu experimentální formát, který si ne každý mohl doma přehrát. Právě Springsteenova deska, respektive její komerční úspěch potvrdily nástup nového média, jež bude dominovat hudebnímu trhu dalších dvacet let.
Hned sedm singlů se v Americe dostalo do top ten, největší pozornost však na sebe strhl titulní Born in the U.S.A. I když zpěvákovi skladba udělala tak trochu medvědí službu, neboť si její význam vykládali mnozí jinak, včetně Ronalda Reagana. „Budoucnost Ameriky spočívá v tisíci snech ve vašich srdcích. Spočívá ve sdělení naděje v písních toho, koho mladí Američané tak zbožňují: jedinečného Bruce Springsteena z New Jersey. A má práce je pomoci vám tyto sny naplnit,“ prohlásil americký prezident.
Springsteenova hudba přitom vždy obsahovala sociální kritiku, zpíval o strastech nižších vrstev a neférovosti systému. Born in the U.S.A. pojednává o rozčarování válečného veterána, který se vrátí z Vietnamu, živoří a zůstane na všechno sám. Jak je možné, že si tolik lidí vyložilo význam špatně? Jak už to tak bývá, podle Springsteena zkrátka vytrhli z kontextu slogan Born in the U.S.A. a ignorovali zbytek textu. „Jediná hrdost zní v refrénu,“ vrátil se ke skladbě v rozhovoru pro NPR. „V mých skladbách je ten duchovní vzkaz, ten vzkaz naděje v refrénech. Blues a strasti denní reality jsou skryté v detailech slok.“
Cover Me byla původně pro Donnu Summer.
Vědomí mylného výkladu potvrdil i další republikánský politik Chris Christie, který dobře popsal, proč tolik Američanů v Born in the U.S.A. odmítá slyšet celé sdělení: „Bruce začínal každý koncert se vzrušující, hymnickou verzí Born in the U.S.A. Když se šátkem na hlavě a tričkem bez rukávů pumpoval pěstí do vzduchu, vypadalo to jako oslava štěstí, že se narodil v Americe. A přitom to celé pojednává o něčem úplně jiném – narodil jsem se ve Státech a zasloužím si víc než tuhle mizérii.“
Od Reagana k Trumpovi
Řekněme to bez přehánění, Amerika měla nový slogan. Born in the U.S.A. byl obrat, jehož se kdekdo chytil. Jak zmíněný Ronald Reagan, tak jeho tehdejší protikandidát
v prezidentských volbách 1984 Walter F. Mondale. Oba se ke Springsteenovi a jeho hitu hlásili na předvolebních mítincích tak vehementně, až management vydavatelství Columbia musel vydat prohlášení, že se Bruce distancuje od jakékoli spojitosti s kampaní.
Právě toto meldování politiky (i jejich voliči) dokola dostalo Springsteena do povědomí dalších posluchačů a bezpochyby pomohlo úspěchu desky, nicméně na zpěvákovi ulpěla tíha sdělení, za něž nemohl a které následně musel vyvracet nikoli týdny, ale roky. A pořád je to málo. Born in the U.S.A. dodnes řada Američanů považuje za oslavu Ameriky, za píseň o hrdosti na vlastní zemi. Když se Donald Trump léčil ve Walter Reed Medical Center, jeho příznivci před budovou uspořádali podpůrné shromáždění, kde se Born in the U.S.A. zpívala. A to je jen jeden příklad z mnoha.
Lze se Springsteenovi divit, že píseň už na koncertech moc nehraje? Ani ne. Jestli zazní během pražského vystoupení 28. května, teď těžko hádat, protože The Boss patří mezi ty hudebníky, kteří často mění setlisty. Ale z alba Born in the U.S.A. bezpochyby zazní další hity včetně nejúspěšnějšího Dancing in the Dark. I tato píseň dobře ilustruje to šílené martyrium, jakým si zpěvák při práci na desce procházel.
Producent Jon Landau už směřoval práci na desce k finiši a snažil se Springsteenovi vysvětlit, že pořád nemají ten jeden jasný hit, který by mohli vydat jako pilotní singl. Springsteen, unavený z dvouletého plácání se v tvůrčí krizi, odsekl: „Hele, už jsem napsal přes sedmdesát písniček. Jestli chceš nějakou další, slož si ji sám!“ Ale to by nebyl pracant Springsteen, aby se nad tím alespoň nezamyslel. Když druhý den ráno přišel do studia, přehrál Landauovi Dancing in the Dark, kterou ještě té noci složil. A další hit byl na světě. Je to zkrátka Boss.
Čtvrtý singl z desky a první klip, kde si Springsteen střihl i dramatický part.