Obrázek k článku Tajemství globálního úspěchu Pendulum? Pankáči z Austrálie změnili taneční hudbu
| Ondřej Horák | Foto: Let It Roll

Tajemství globálního úspěchu Pendulum? Pankáči z Austrálie změnili taneční hudbu

Před dvěma dekádami je omrzelo mlátit do kytar a začali hrát drum’n’bass. O pár let později je média popisovala jako The Prodigy nového milénia. Na vrcholu slávy kapelu rozpustili, jejich hudba ale rezonuje dodnes, což dosvědčují stovky milionů poslechů na streamovacích službách. Nyní Pendulum hlásí velkolepý comeback. Zahrají naživo. A jednou z mála jejich evropských zastávek bude festival Let it Roll, který se koná 4. až 6. srpna 2022 v areálu Letiště Milovice.

Oblékají se výhradně do černé a na fotkách se nikdy neusmívají. Pendulum vůbec nevypadají jako jedno z nejvýraznějších uskupení taneční hudby, přesto jím jsou. S jejich skladbami má spojené dospívání jedna celá generace, podařilo se jim skloubit extatické emoce elektronické hudby s naléhavostí tvrdých kytar. Kvůli své rozkročenosti nikdy do žádné scény vlastně nezapadli, při tom, jak moc jejich tvorba rezonuje, to ale nehraje žádnou roli.

Před více než deseti lety vše nasvědčovalo tomu, že peklo zamrzlo a pomyslné kyvadlo se nadobro zastavilo. Fanoušci si ale vymohli letmá pokračování. Koncerty ve formátu celé kapely dávkovali Pendulum opatrně, skutečný návrat zhatila pandemie covidu-19.

Návštěvníci tanečního festivalu Let it Roll letos prožijí jedno z pěti evropských vystoupení, které Pendulum letos zahrají v plné sestavě. Spolu s pěticí muzikantů přistane v areálu milovického letiště také obří pódium v podobě vesmírné lodi. Pendulum LIVE vystoupí v pátek 5. srpna 2022, pořadatelé pustili do prodeje jen limitované množství jednodenních vstupenek. A kapela slibuje i materiál z připravovaného alba.

Klacky v kýblu na konci světa

Město Perth žije vlastním životem, odstřižené na západním pobřeží Austrálie. Je periferií na okraji odlehlého kontinentu a také rodištěm Roba Swirea, Garetha McGrillena a Paula Hardinga, kteří to z konce světa dotáhli na největší světová pódia.

„No a to je, to je, to je vše, přátelé!“ Podle klipu k aktuálnímu singlu Louder Than Words by se mohlo zdát, že Pendulum čeká další konec. Program festivalu Let it Roll ale dokazuje opak.

Swire a McGrillenen se setkali na střední škole a hráli spolu v různých rockových a metalových kapelách. Vedle punku a metalu oba tíhli také k elektronice. A když Swire ukázal McGrillenenovi, jak skládá hudbu na počítači, pustili se do toho. Jejich digitální tvorba měla větší ohlas než ta živá, odložili kytary a basy, začali vystupovat jako dýdžejové po klubech okruhu Perthu. Na prahu nového milénia si vysnili vlastní label jménem Pendulum, na němž plánovali vydávat svou tvorbu výrazně ovlivněnou vlnou žánrem drum’n’bass, která nedlouho předtím dorazila z Británie.

Při jednom z večírků Swireovi vyhořel pevný disk a musel zasáhnout majitel podniku a DJ Paul Harding, jemuž nikdo neřekl jinak než El Hornet. Té noci se zrodilo tvůrčí jádro Pendulum. Swire s McGrillenem si tehdy pohrávali s poměrně revoluční myšlenkou komponovat naživo přímo v klubu, nebavilo je jen pouštět připravené tracky. Na vyhořelém disku měl Swire kompletní zvukovou banku a nezbývalo než vyrobit novou, inspirovanou tím, co právě slyšel kolem sebe.

Zánovní zvuková paleta položila základ debutovému singl Vault, který vyšel na několika britských kompilacích, díky čemuž výrazně zarezonoval na tamní drum’n’bass scéně. Pendulum v té době fungovali jako dýdžejské trio, sídlili v Perthu, jenže všechno důležité se odehrávalo přibližně 14 500 kilometrů severozápadně. Když jejich kamarád DJ Fresh přišel s nabídkou bydlení zdarma v Londýně, nebylo o čem přemýšlet. Původně tam měli strávit jen osm měsíců, žijí tam dodnes.

S každým dalším singlem jejich jméno rostlo a na londýnské scéně si rychle vydobyli silnou pozici. The Prodigy uctívali už od počátků, a to především proto, že se Liamu Howlettovi podařilo euforickou elektroniku prosytit agresí, aniž by beaty jakkoli přišly o podmanivost. Tohle spojení Pendulum fascinovalo, díky remixu skladby Voodoo People o nich bylo slyšet ještě hlasitěji.

Londýnský klub Fabric jim v roce 2006 nabídl rezidenční noc Planet Pendulum. Sezvali své oblíbené DJe, vrcholem měl být dvouhodinový set na hlavním pódiu někdy nad ránem, do historie se ale zapsalo až posledních patnáct minut. „Nechtěli jsme, aby o tom kdokoli věděl, sami jsme nevěděli, jak to dopadne,“ vzpomíná McGrillen pro magazín Outline. „Naší vizí bylo zahrát digitální tracky na tradiční nástroje, jejichž signál bude v reálném čase zpracovávat počítač,“ dodal.

Krásné nové stroje

Experiment vyšel a kapelu nasměroval do nové fáze, která z Pendulum udělala monstrum elektronické hudby. Částečně se přitom vrátili ke kořenům, když na střední hrávali metal. Pendulum vědomě směřovali ke zvuku přístupnějšímu pro masy, na pravověrné fanoušky drum’n’bass byla tahle proměna příliš. Jenže po rozšíření sestavy o MCho, kytaristu a bubeníka, na jejich koncerty začala chodit nesourodá směs lidí výjimečně naladěná na stejnou frekvenci. Fanoušci metalu a taneční hudby, pankáči, emaři, ale i nevyhranění posluchači, kteří si prostě jen chtěli zatančit a nechat se unést výpravnou show kamsi jinam.

Každé jejich další turné znamenalo technologický experiment. Zatímco kapely dnes běžně pouští z předtáček takřka vše myslitelné a rappeři do záznamu svého hlasu často spíš už jen hecují, Pendulum se zařekli, že budou hrát všechny zvuky živě. V polovině nultých let to nebyl jen rozmar, ale i technická výzva, jejíž řešení musela vymyslet sama kapela.

„Museli jsme se spolehnout na technologie, které pro nás vynalezli. Na pódiu jsme měli třináct počítačů, jež naživo upravovaly zvuk živých nástrojů,“ popisoval McGrillen v rozhovou pro Channel 4.

Kalifornská společnost News Research jim vyrobila zařízení jménem Receptor, které při koncertu koordinovalo všechny počítače, pracovalo s klasickými studiovými plug-iny, ale zajistilo, aby systém nezkolaboval. „Lidi se nás často ptali, jestli se můžeme na ty stroje stoprocentně spolehnout. Při koncertech občas někdo přetrhl strunu, zlomil paličku, bicí se rozpadly, já jsem si vymkl kotník, když jsem se srazil s Perrym. Ale počítače nás nikdy nezradily,“ vysvětloval McGrillen v roce 2008.

V roce 2010 vydali své třetí album Immersion, které se v prvním týdnu dostalo na první příčku britské albové hitparády. Odjeli několik koncertů s Linkin Park, následně i své vlastní headline turné a nápis Pendulum svítil z plakátů největších evropských festivalů. Zlom přišel v ten nejnepravděpodobnější moment.

Kyvadlo v poločase rozpadu

V létě 2011 byli Pendulum jedním z velkých jmen festivalu Glastonbury, hráli na prestižní Pyramid Stage, po nich předvedla svou show Beyoncé, jedna ze tří hlavních hvězd ročníku. Před pódiem měli natřískáno, místo triumfu ale nastal začátek konce.

„Hráli jsme pro dav rodičů s dětmi, které čekaly, až si budou moct zazpívat Crazy in Love od Beyoncé. Všichni na nás zírali a v očích měli prázdno,“ uvedl o dva roky později Rob Swire v prohlášení, jímž dementoval zvěsti o čtvrté nahrávce Pendulum. Z archivních závěrů je vidět, jak kapela hecuje publikum. „Vidím vás, ale vůbec vás neslyším,“ křičí tehdejší MC Ben Mount do mikrofonu a posunky napodobuje spánek. První řady do lámaných rytmů skákaly, publikum o stovce tisíc hlav mezi písněmi tleskalo, ke kolektivní euforii, která je pro tohle místo typická, měla ale scéna hodně daleko.

Kapele se prostě nepodařilo navázat spojení s publikem. Do fanoušků od prvních vteřin bušili hlava nehlava, slunce bylo ještě vysoko a světelná show nevynikla. Místo taneční extáze se dostavila dezorientace. Drum’n’bass byl navíc tou dobou spíš historickým reliktem a přežitým trendem. V opulentních show Pendulum přišel zároveň o charakter podpultového zboží, které nabízí jen vybrané kluby.

Svým megalomanstvím požírali sami sebe a projekt nefungoval ani finančně. Sestava se ze tří členů rozrostla na šest, pódia zaváželi obrovským množstvím aparátů a světelné techniky. Vše bylo nutné neustále přesouvat z jednoho místa na druhé, o celý ten kolotoč se starala početná parta zvukařů, osvětlovačů, techniků a bedňáků.

„Jak se to, kurva, mohlo dostat až sem? Tohle přece vůbec není projekt, kterého bych se chtěl jakkoli účastnit,“ popisoval McGrillen své myšlenky při zpětném sledování koncertu, jenž měl být vrcholem jeho kariéry.

Možná stačilo jen trochu ubrat plynu, kapelu lehce reformovat, ke zvuku i show přistoupit civilněji a Pendulum mohli pokračovat dál. Vždyť zrovna odehráli koncert na hlavním pódiu nejslavnějšího festivalu planety. Jenže Swire s McGrillenem se rozhodli říznout do živého a kapelu ukončit. Ve světle událostí posledních dvou let se ale smrt ukázala být spíše kryogenezí.

Tlak byl enormní

Debutové EP projektu Knife Party, v němž Rob Swire a Gareth McGrillen dodnes působí coby DJské duo, vyšlo v prosinci 2011. Pendulum ohlásili pauzu na neurčito o měsíc později. Hudba Knife Party sdílí překotnost i řezavé zvuky Pendulum, nový zvuk ale protříbili. Místo aby se ohlíželi za rockovými kořeny, přehodili výhybku na současnější zvuk. Pod hlavičkou nového projektu se jim podařilo prorazit v Americe, což Pendulum nikdy nedokázali.

Drum’n’bass zůstal ostrovním zbožím, které se nikdy nepodařilo pořádně exportovat. Lokálně se uchytil v Evropě, Američané zlámaným beatům nerozuměli nikdy. EP Haunted House z května 2013 se přitom dostalo na vrchol amerického žebříčku taneční hudby. Swire s McGrillenem pod značkou Knife Party mixují agresivní a nabasovaný house s dubstepem a dalšími trendy, jejich snažení prestižní DJ Magazine řadí v pravidelné ročence někde mezi 20 a 30 nejlepších DJských projektů světa.

K resuscitaci Pendulum neměli žádný důvod a nejspíš by k ní nedošlo, nebýt Adama Russakoffa, jednoho ze šéfů tanečního festivalu Ultra Music, jenž se koná každým rokem uprostřed Miami.

Russakoff je Američan, milovník drum’n’bass a skalní fanoušek Pendulum v jednom. Někdy v roce 2015 si odchytl Knife Party před koncertem a ihned přešel k meritu věci: „Co by se muselo stát, abyste vy dva mamrdi přijeli na Ultra a zahráli s celou kapelou?“

Swire otázku považoval spíš za vtip, ta představa ho vůbec nezajímala, takže se rozhodl nastavit nesplnitelné podmínky. Vyhrkl, že by zahráli jen coby headlineři na hlavní stagi v hlavním čase, navíc jako Knife Party a Pendulum dohromady. „Domluveno,“ odpálil ho promotér. „Řekl jsem si: ‚A kurva,‘“ vzpomíná Swire v rozhovoru pro magazín Billboard. V březnu 2016 už stáli v srdci masivní stage pod miamskými věžáky, konstrukce přestřelených rozměrů se kolem nich hýbala, blikala a žhnula jako svébytný planetární systém.

Comeback Pendulum v roce 2016 byl spektakulární, české fanoušky čeká něco podobného na letošním ročníku Let it Roll, který proběhne 4. až 6. srpna 2022 v areálu Letiště Milovice.

Skladby Pendulum hráli naživo poprvé po pěti letech, kapela vše zapomněla, důslednou přípravu si vyžádala i samotná show. Tlak byl enormní. Swire vzpomíná bílé zrnění, které viděl hodinu před očima, McGrillen si pro jistotu z koncertu nepamatuje ani minutu.

Začali setem Knife Party, načež se obří pódium otočilo o 180 stupňů. Na jeho druhé straně čekala scéna nazvučená pro kompletní kapelu. Technický personál trnul hrůzou, zda při manévru zůstanou stovky kabelů zapojené. Jakkoli byla akce technicky důkladně promyšlená, ve skutečnosti nikdo netušil, jak to celé dopadne. Po hodině a padesáti minutách bylo zřejmé, že Pendulum jsou zpět.

Zatím posledním singlem kapely je Louder Than Words z června 2021. Jeho animovaný klip je metaforou života dvou přátel, kteří si žili jako rockové hvězdy, jeden ale zabředl do hédonismu přespříliš. Tyrkysová kočka bloumá po ulicích Londýna a vzpomíná na přátelství s fialovou myší, která se zatím smýká v omamném oparu, jednou skončí ve vazbě, jindy ve špitále. Scénu prosvětlí až západ slunce a shledání přítel v nemocnici. Nejspíš mají už toho bouření dost.

Přestože vizuál uzavírá odkaz na tradiční zakončení epizody animáku Looney Tunes, při níž prase koktá, že pohádky je konec, Pendulum podle všeho končit nehodlají. Vzhledem k jejich tendenci neustále růst, expandovat a experimentovat by to asi byla škoda.