Na pomoc si přivolal tu nejpovolanější – trojnásobnou olympijskou vítězku ve sjezdovém lyžování a ve snowboardingu Ester Ledeckou. Zimní sporty zde hrají roli metafory životních vzestupů a pádů. Celá píseň začíná dvojveršem: „Zas je tu čas, kdy budem spolu / řítit se z kopce dolů.“ Poté se posluchač dozvídá, že dnes – v tomto krásném vánočním čase – opravdu vyhrávají všichni. „Někdo sedí a dopisy píše / jiný řeší, jestli prkno, nebo lyže,“ vysvětluje Ztracený neúplným rýmem. Odkazů na zimní sporty je v textu tolik, že každému posluchači dojde, že feat Ledecké není jen kvůli jejímu (velice zdařilému) zpěvu. Pro některé to ale může vypadat jako akt čistého kalkulu.
Z pohledu hudebního má píseň Marka Ztraceného vše, co si člověk představí pod pojmem vánoční hit. Obsahuje dětský sbor malých „andílků“, procítěně zahrané části na klavír, zpívanou část citoslovcem „ó“, rolničky, chimesy a vše další, co definuje tu opravdovou vánoční pohodu. Tomu všemu napomáhá i videoklip, ve kterém se kloubí dvě dějové linky: srdceryvný příběh o dítěti toužícím po snowboardu (!) s designem not a houslového klíče (!!) a Markovi s Ester, kteří zpívají duet s dětským sborem v kostele pozlacené září tisíců světýlek. Ztracený sedí uprostřed celé místnosti u bílého křídla. Na konci videoklipu dítko dostane, co si vysnilo – aby pak snowboard darovalo své mladší sestře. Až má člověk strach, aby se mu ze samého kouzla Vánoc nezačaly kazit zuby.
Bylo by ode mě samozřejmě velice jednoduché celou věc odsoudit, podobně jako to literární kritici pravidelně dělají s autory typu Radky Třeštíkové. Jedna věc se ale celé věci upřít nedá: Marek Ztracený je tvůrce líbivých rádiových písní, který v Čechách skoro nemá obdoby. Stejně kýčovitě si nedávno vzal na paškál i svatební píseň Ta bílá ti sluší nebo například píseň o (ne)splněných snech Stále věřím. Kdyby chtěl Ztracený někdy seknout s hudbou, okamžitě by ho měli rekrutovat jako armádního odstřelovače – zamířit na cílovku umí znamenitě.
Co můžeme od Marka Ztraceného čekat v budoucnu? Nazpívá hymnu letních prázdnin s fotbalistou Patrikem Schickem? Osloví na píseň k 17. listopadu prezidenta Petra Pavla? Možností je spoustu, ale nechci hitmakerovi přinášet nevyžádanou inspiraci. Řeknu jediné: jsem si skoro jistý, že se píseň před Vánoci dostane na vrchol tuzemských hitparád. A to Markovi Ztracenému přeji – je to dostatečně chytlavé a vánočně klišovité, že bude píseň nejspíše hrát ze všech rádií v republice. A těm, kterým se píseň nelíbí zbývá jediné. Přát si od Ježíška traktoristická sluchátka.