Ačkoliv pondělní kombinace Halestorm a Bloodywood slibovala silnou sestavu, Lucerna zůstala tentokrát zaplněná jen zčásti. Dorazily vyšší stovky fanoušků, zatímco patra sálu zůstala uzavřená. Atmosféře to sice ubralo něco z masového rozměru, ale na druhou stranu jsme tentokrát unikli pověstné „Sauně Lucerna“ – teploty zůstaly snesitelné, a tak si všichni přítomní mohli koncert užít v příjemném a pohodlném prostředí.
Už podle množství triček v publiku a reakcí fanoušků bylo jasné, že Bloodywood nejsou jen „předkapela“, ale spíš plnohodnotní co-headlineři večera. Svůj zhruba pětačtyřicetiminutový set odstartovali údernou Gaddaar, která okamžitě rozpohybovala první řady a rozjela solidní circle pit. Vzhledem k tomu, že šlo už o páté české vystoupení kapely, bylo znát, že si tu vybudovali pevné fanouškovské jádro. Bohužel jinak energické vystoupení poznamenal velmi nekvalitní zvuk – sál se proměnil v hlučnou kouli, kde se ztrácely samply, folkové motivy i jinak charakteristické riffy. I přes to ale Bloodywood předvedli maximální nasazení, publikum si získali okamžitě a koncert rozjeli s nakažlivou energií, která připravila půdu pro hlavní hvězdu večera. Vsadil bych se, že nepotrvá dlouho a tuto zběsilou metalovou partu uvidíme brzy na některém z místních festivalů.
Halestorm otevřeli koncert písní Falling Star, která též otevírá jejich poslední desku Everest – a právě ta tvořila páteř celého setu. Z celkových osmnácti skladeb věnovali Lzzy Hale a spol. nové desce hned devět slotů, a je to jedině dobře, protože album patří k tomu nejlepšímu, co kdy kapela nahrála. Už od první minuty bylo znát, že se zvuková situace oproti Bloodywood výrazně zlepšila – kytary byly čitelné, bicí ostřejší a hlas Lzzy konečně naplno vynikl.
Frontwoman Halestorm předvedla od prvního tónu koncertní mistrovství. Její vokální rozsah, síla i schopnost přepínat mezi syrovostí a melodií dělají z každého vystoupení menší lekci z rockového řemesla. A když Lzzy zatlačila na pilu – což se dělo často – běhal z toho po zádech mráz. Ačkoliv se kapela už dávno pohybuje v arénových vodách, v prostředí Lucerny působila překvapivě uvolněně a bez velkých gest.
Publikum reagovalo nadšeně na novinky jako Shiver nebo WATCH OUT!, ale největší emoce přišly ve chvílích, kdy kapela zpomalila tempo. Balada Darkness Always Wins působila silně a emotivně – skladba, která balancuje na pomezí velkého popového hitu a arénového heavy metalu, ukázala, jak skvělý smysl pro dynamiku Halestorm mají. Mezi vrcholy večera patřila i Like a Woman Can, která otevřela přídavky a ukázala Lzzy v té nejsebevědomější poloze. Jako úplný závěr zazněla titulní skladba Everest – volba naprosto trefná, protože právě tahle píseň v sobě spojuje všechny polohy Halestorm v té nejlepší podobě. A je zcela jasné, že z ní se časem stane velká klasika jejich koncertních setlistů.
Zazněly samozřejmě i největší hity jako Mz. Hyde, I Get Off, Love Bites (So Do I) nebo I Miss the Misery, při nichž sál zpíval od prvních tónů. Největší kredit si ale Halestorm zaslouží za to, že dokážou dokonale propojit estetiku a energii klasického heavy metalu osmdesátých let s moderním pojetím kytarové hudby. Umí napsat rockové balady bez patosu – místo pózy přichází opravdovost a charisma, kterému prostě věříte. Jsou styloví, vkusní a nesklouzávají k rockovému kýči, což je v roce 2025 možná ta nejtěžší disciplína vůbec.
Celkově šlo o vynikající koncert, který potvrdil formu obou kapel a přinesl fanouškům poctivý večer plný energie, emocí i skvělé muziky. I přes slabší zvuk během první poloviny šlo o vystoupení, které si všichni přítomní bezpochyby užili. Být technická stránka o něco dotaženější, mluvili bychom o jednom z nejlepších rockových koncertů letošního podzimu.
Hodnocení: 86 %
Halestorm, Support Boodywood
Velký sál Lucerny, Praha, 3. listopad 2025
