Koncert začal už tradičně skladbou Cililynx. Těžko taky volit jako otvírák něco jiného, když už si napíšete písníčku, která začíná pozdravem a funguje jako představení celého Pana Lynxe. V minulosti kapela na koncertech zařazovala i pár coverů nebo něco z repertoáru Skořepovy minulé skupiny Stroy, nyní se dvěma vydanými deskami už postavila celý program na lynxovském materiálu, jen s jedinou kollerovskou výjimkou. Druhé album Odvrácená strana lesa zaznělo dokonce úplně celé včetně kusů, které vůbec není snadné hrát naživo. Ale Pan Lynx ostatně není o tom, jít po srsti, a platí to i pro něj samotného. Takže došlo i na zvonivé, jako kdyby sitárové Dokolazrození nebo na Třetí ucho, kde brutální řev Reného Pavezy velice zdatně zastoupil kytarista Josh Root. Jako malý bonus se do setlistu dostala i metalová hříčka Jede jede bus, loni složená pro kyvadlový autobus Rock for People. Ocenili ji nejen přítomní členové organizačního týmu festivalu. A já si ji později ještě pobrukoval v autobuse cestou domů.
Michal Skořepa, sám vynikající pianista a kytarista, si postavil kapelu ze špičkových instrumentalistů, kteří navíc od prvních koncertů k debutové desce už měli dost času se spolu sehrát. A je to sakra slyšet, protože tahle banda šlape a kope jako málokdo na české scéně. Tím spíš u skladeb z druhého alba, které je zvukem o rysí chlup tvrdší než to první. Celou dobu byl v Lucerna Music Baru i špičkový zvuk, na kterém bylo dobře poznat, že kapela má vlastního zvukaře, který přesně ví, jak to má správně znít. A tak třeba dává do popředí mixu klávesy, tedy Skořepovými slovy „dekadentní piano“, které je jedním ze základních stavebních kamenů Lynxe. Sám Skořepa si párkrát vzal do rukou kytaru, většinu času ale naplno věnovat zpěvu a živelnému frontmanství. Celý koncert provázela nadstandardně promakaná světelná show a projekce ručně kreslených grafik s postavou Pana Lynxe, které Skořepa ke každé písni vytvořil.
U vtipné písničky De to s tebou do kopce přišli hostovat Roman Holý (aby řekl přesně dvě slova) a s metalovými vokály přispěla dvojice Filip „Šváb“ Švambera a Frank Fišer. Ti Skořepu odrovnali vlastním malým překvapením, když nastoupili na pódium ve věrných imitacích Lynxova kostýmu včetně klobouku a dámské bundičky. Překvapení pro ostatní si naopak nachystal Skořepa, který dopředu sliboval jednu tajnou hvězdu. Přišly hned dvě. Nejdřív kapela začala písničku o identitě a nesmyslnosti imitování Ty seš ty, kde se u věty „Koller už je zabranej“ vynořil na pódiu David Koller a s ním ještě Tomáš Vartecký s kytarou. V tu chvíli již osmičlenná kapela hladce přešla do skladby Těžkej sen, která patřila k vrcholům celého koncertu. Ne jen kvůli samotné přítomnosti hvězdných hostů, ale kvůli skvělým aranžím, ještě hutnějšímu zvuku s přidanou Varteckého kytarou i spojení pěveckých výkonů Kollera a Skořepy.
Nové album pak společně pokřtili Koller, Holý a mistr zvuku Milan Cimfe a rovnou si ho odnesl Šváb, který jej měl už dávno předplacené z kampaně na Startovači. Do publika by se stejně házet nemohlo, vzhledem k jeho velkorysému provedení by ještě někoho zabilo. Skořepa opravdu nepřeháněl, když o novém dvojvinylu prohlašoval, že „takovou přehnanost ještě nikdy neudělal.“ Podrobnosti prozrazovat nebudu, ale skutečně jde o nádherný hudebně-výtvarný artefakt.
Pan Lynx jako Michal i Pan Lynx jako celý projekt má zvláštní a sympatickou schopnost přitahovat podobně naladěné lidi. Nejen konkrétním hudebním vkusem, ale celkově myšlením, přístupem k tvorbě, ať už ostatních umělců nebo i vlastních. A to z jeho koncertů dělá o to intenzivnější události, kde vděčné a otevřeně naslouchající publikum oceňuje nuance, virtuozitu i hudební a slovní vtípky. Víc takových projektů!
Hodnocení: 90 %
Pan Lynx
Lucerna Music Bar, Praha
16. březen 2026
