Obrázek k článku NAŽIVO: V bezstarostném světě Mirai panuje hlavně „pohoda - yahoda“
| Šárka Hellerová | Foto: @tonyflunkey

NAŽIVO: V bezstarostném světě Mirai panuje hlavně „pohoda - yahoda“

Lze tančit zimou i létem a projít bez starostí celým širým světem s Mirai? Oni sami se zatím po třech deskách prozpívali do vyprodané O2 areny. Největší český koncertní prostor ovládli nejen díky písničkám, které s nimi zpívalo patnáct tisíc fanoušků, ale také díky velkolepé scéně.

Vzhledem k tomu, že sami debutové album Konnichiwa, které začínalo hitem Když nemůžeš, tak přidej, vydali teprve před pěti lety, byl sympatický výběr předskokanů. Mirai na velké pódium vytáhli dva mladé talenty, kteří si mohli vyzkoušet, kam může vést jen několik málo roků intenzivní práce.

Nechci Pam Rabbit, která večer otevřela, křivdit, ale odhaduji, že většina přítomných se s ní seznámila až na místě. Věřím, že mnoho z nich si její jméno zapamatuje. Zpěvačka s mnoha talenty nenásilně a sebevědomě proniká na českou hudební scénu a její vystoupení působilo velmi svěže.

Ani Sofian Medjmedj, který už si umí publikum slušně omotat kolem prstu, se na obří scéně, jež na předkapely ještě dřímala, neztratil. Škodil mu ale v tu chvíli v bočních sektorech ne zcela dokonalý zvuk. Na Sofiana se zcela jistě vyplatí zajít do klubu, kde jeho charisma nadchne víc, i zde ale potěšil hloučky fanynek v prvních řadách.

Zatímco hrály předkapely, jsem vzpomínala na pět let starý zážitek s Mirai na showcase večeru jejich vydavatelství Universal. Bez efektů, ve stejném složení jako nyní v O2 areně, tam tehdy představovali svou první desku. Měli tenkrát výhodu útulného prostředí pražského Vyšehradu, nestáli uprostřed monstrózní konstrukce v plné O2 areně, ale přesto se dal jejich tehdejší koncert se situací předskokanů srovnávat – coby muzikanti na začátku kariéry předváděli svou hudbu bez příkras. A něco vám povím, jejich tehdejší energie a nadšení, které z pódia prýštilo, byly přesně tím důvodem, proč je dodnes sleduji a proč jsem je chtěla vidět, když si plní sen o největší české koncertní hale.

Publikum bylo připravené za Mirai dozpívat jakoukoliv píseň

První dojem byl velkolepý – už je veřejně známá věc, že Matyáš Vorda je bůh stage designu a koncert Mirai mu umožnil si vyhrát. Až ke stropu sahající projekční věže spolu s dlouhým molem, ohni, světly, malými ohňostroji a párou ohromovaly. Výškový formát projekcí byl přátelský k instagramovému světu a byl využit nápaditě. Občas jako prostá projekce, jindy právě jako displej telefonu nebo titulní stránka hudebního časopisu Bravo.

Konfety byly jen zlomek efektů. Kapela využila plný arzenál pódiových možností

Jako první projekce zachycovaly příchod kapely na stage a koncert začal singlem Vedle tebe usínám z poslední desky Mani Neko. Všem v hale se rozsvítily náramky, které dostali u vstupu a zdálo se, že tohle bude velká jízda. A chvílemi opravdu byla, ale měla své mezery. Jakoby ta energie, kterou kapela měla už v začátcích, v ten večer zcela nevyrostla spolu s ní.

Jedním z hostů byl producent fiedlerski

Potěšilo mě, že koncert měl největší švih především při písních z nové desky. To znamená, že se v rozporu s předchozím tvrzením kapela posouvá a fakt, že Když nemůžeš tak přidej, která zněla samozřejmě na závěr, není tou písničkou, která vytvoří v hale největší vzrušení, je dobrá zpráva. Ano, vyskočilo během ní ze sedaček nejvíc dětí a její refrén uměli opravdu všichni, ale větší napojení navodily novější skladby.

Na skladbu Dobré ráno, milá se nepřipojila jen Ewa Farna, ale i členové kapely Bandjeez

Večeru nechyběly dojemné chvíle. Konal se přesně na den pět let od tragické smrti manželky bubeníka Šimona Bílého a když zněla píseň Anděl, kterou jí Mirai věnovali, pohnulo to jistě se všemi. Spolu s Ewou Farnou kapela zazpívala píseň Davida Stypky Dobré ráno, milá. To, jak mladší generace hudebníků udržuje odkaz svého příliš brzy zesnulého přítele a kolegy, má v sobě velkou sílu a zdá se být upřímným a čistým dokladem toho, jak moc si ho váží.

Dlouhé pódiové molo přiblížilo kapelu publiku

Naznačila jsem ovšem i lehké zklamání. Co mi na víc než dvouhodinovém koncertu Mirai chybělo? Těžko se mi to formuluje, ale nejvíc to bylo patrné, když kapela na pódium přizvala hosty. V tu chvíli totiž energie prýštící z pódia znatelně vzrostla. A už byl příchozím violoncellista, natož když se přidal třeba Ben Cristovao. Toho by Mirai mohli zaměstnat jako svého hypemana – člena kapely, jehož role je burcovat publikum. Ale Ben se musí připravovat na vlastní O2 arenu, takže to musí jít i bez něj…

Ben Cristovao je v O2 areně už skoro jako doma a bylo to znát

Proč na mě Mirai nepůsobili jako na vrcholu své formy? Nejsem si jistá. Byla v tom nervozita, aby vše dobře dopadlo? Koncert se celý natáčel – brzdily Miraie v rozletu kamery? Zřejmě trochu ano. V jednu chvíli zpěvák publikum upozornil, že vzniká záznam koncertu pro televizi a žádal ho o podporu. Možná v tu chvíli vznikl pocit, že je tam člověk trochu jako kompars.

Efektivnější by bylo prostě rozjet to víc na pódiu a publikum, které nepřišlo za ničím jiným než za zábavou, by se také odvázalo ještě víc. Mirai čeká v říjnu ještě jeden koncert v O2 areně – a tam se TO podle mě stane! Skoro mám chuť jít ještě jednou.

Cover Sweet Home Alabama Mirai věnovali zahraničním přátelům, kteří přijeli na jejich koncert

Nemůžeme zakončit tenhle report bez zmínky o malém klukovi, který v publiku držel transparent, na němž stálo, že si chce zahrát Yahodu. Čert vem, jestli to bylo domluvené, nebo kapela klučinu, co bez sebemenší známky studu zazpíval, zahrál a rozsvítil koncert, vytáhla opravdu spontánně. Byl jsi parádní, chlapče.

Celkově byla premiéra Mirai v pražské O2 areně, jak se zpívá v jedné z jejich písní, pohoda - yahoda. Mirai prozradil, že by příští rok rádi přivezli obdobnou show i do zbytku republiky

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.