Králové metalové melancholie, i tak se dodnes mohou nazývat Deftones, kteří zejména na přelomu milénia šokovali svět hutným kytarovým zvukem a značně temnou melancholickou atmosférou. Deftones do značné míry nevědomky ovlivnili celou následující generaci nejen nu metalových, ale především posthardcorových kapel, jež se po jejich vzoru zhlédly v táhlých kompozicích a převážně mollových akordech. Na rozdíl od jiných ale Deftones nikdy nepropadli zbytečně depresivnímu pojetí metalu, ba naopak jste je vždy poznali díky jasně rozpoznatelnému temnému zvuku, který nahání husí kůži.
Uplynulo téměř pět let od vydání jejich devátého alba Ohms (2020), po kterém se kapela na dlouhou dobu odmlčela. Nyní však přichází s comebackovou písní My Mind Is a Mountain a oznamuje vydání jubilejní desáté desky, jež ponese název Private Music.
Deftones - Temní princové jsou zpět
Deftones společně s oznámením nové desky odhalili také její přebal, který u fanoušků hned vzbudil vzrušení. Na čistě zeleném pozadí kapela vyobrazila stočeného bílého hada s vyplazeným jazykem – že by pokračující koncept jejich veleúspěšných alb White Pony a Diamond Eyes, na kterých jsme mohli vidět bílého poníka a bílou sovu? Kapela se navíc nechala slyšet, že se novým albem hodlá částečně vrátit ke kořenům a pilotní singl My Mind Is a Mountain jejich slova jasně potvrzuje.
Producent Nick Raskulinecz dal nové písni svěží tvář, přičemž samotná kapela se prezentuje tím, co u ní za ty roky už dobře známe. Sem tam trochu metalu, alternativy a shoegazu. To vše podtrženo charismatickým vokálem China Morena, který je až vtíravě pronikavý díky kombinaci klasického „šepotu“ a místy hystericky znějícímu screamu. Solidní představovačka nové desky, která vychází již 22. srpna.
Erra - Elegantní progrese
Erra patří dlouhodobě mezi mé nejoblíbenější metalové kapely, a proto nemohu skrýt své nadšení z jejich nového singlu Gore of Being, který se zdá být předzvěstí dalšího, v pořadí již sedmého studiového alba. Osobně mi tahle parta z amerického města Birmingham v Alabamě vždy imponovala nejen svými prazvláštně stavěnými kompozicemi písniček s nerovnými rytmy a disharmonickými pasážemi. Jako jedna z prvních ve mně probudila lásku pro technicky náročnější muziku, a především fascinovala neustálou touhou posouvat svůj zvuk dál.
Nová etapa Erry se skladbou Gore of Being jen lehce vyčnívá oproti poslední desce Cure (2024), kapela tu však daleko více sází na chytlavý refrén s čistým vokálem kytaristy a kapelníka Jessieho Cashe, který má v hrdle snad samotné zlato. Úchvatně dynamickou a propracovanou skladbu, kterou sem tam prořízne hluboký scream, kapela navíc doplnila o melancholický klip, který v nejrůznějších symbolech zobrazuje partnerskou dvojici vyrovnávající se s jakousi zranitelností. Krásné a skutečně umělecké dílo.
IOTUNN - Skvostná náhrada
Nestává se moc často, aby kapely znovu vydaly vlastní píseň s hlasem nového zpěváka, respektive dočasné náhrady. Dánská metalová skupina Iotunn, která patří již téměř dekádu mezi nejzajímavější metalové formace, ve svém repertoáru kombinuje prvky prog-metalu, folk metalu a power metalu. Jejich jízdu po světových festivalech a klubech jim však letos trochu zbrzdila absence frontmana a kapelního skladatele Jóna Aldará, který z osobních důvodů vynechává letní koncertní sezónu.
Na jeho místo si proto kapela přizvala Mortena Beringa Brylda z další dánské metalové kapely Heidra a nutno podotknout, že krátkodobá štace u Iotunn Mortenovi sedla na jedničku. Svým pestrým vokálem se dokázal přiblížit původním nahrávkám s Jónovým hlasem, což dokazuje i nově vydaný song Mistland z poslední desky Kinship (2024). Je až fascinující, jak si s tak dramatickou a kompozičně propracovanou písní dokázal Morten poradit.
Pokud vás baví velké a dramatické melodie položené na úderné rytmice, můžete se na Iotunn zajít podívat již 6. 10. do pražského klubu SaSaZu, kde vystoupí společně s melodeathovými velikány Dark Tranquillity.
Ten56. - Krátké, ale výživné
Jeden z nejbláznivějších tvrdých singlů posledních dní mají na svědomí francouzští deathcoristé Ten56., jejichž fanoušci se v blízké době mohou těšit na nové album. Novinka I Know Where You Sleep přišla rovnou s klipem a nutno podotknout, že její začátek si okamžitě spletete s běžnou reklamou na YouTube. Ženu promující krabičku s lékem Ten56. zanedlouho přeruší brutálně zatěžkané kytary v trochu až beatdownovém tempu. Ze skladby I Know Where You Sleep vlastně máte pocit, jako by šlo o jeden breakdown trvající přibližně minutu a půl – tak krátký ve výsledku song je.
Ten56. patří mezi mladou generaci tvrdých kapel, které tak trochu po vzoru dnešní doby moc nepřemýšlí nad složitě zpracovanými písněmi. Tohle je prostě krátký a úderný nářez, který nejlépe funguje naživo v klubech plných moshpitů a stagedivingu. A právě takový nářez se brzy uskuteční v pražském klubu Rock Café 29. 9. Společně s Ten56. zde vystoupí další corové party jako Cabal, Vctms a The Dali Thundering Concept.
the Saved - Domácí corová štika
Poslední srpnový tip bych rád věnoval domácí skupině the Saved, která se na scéně pohybuje od roku 2023. Před pár dny mi někdo doporučil jejich čerstvý singl Loser, který se zprvu zdá být tím vyloženě typickým post-hardcorem, se kterým se zejména v poslední dekádě ve světě i u nás roztrhl pytel. Skladba ale postupně přechází do zatěžkaných a překvapivých přechodů, přičemž zpěv mění svou dynamiku a místy zde slyšíme i silné vlivy rapu. Zábavný je pak zejména konec, který vygraduje hlubokým screamem a až deathcorovým klesáním. Zajímavý počin od mladé kapely, která zřejmě teprve má celou kariéru před sebou.