Metalová a corová hudba se neustále vyvíjí a její vymezení je pro posluchače stále obtížnější. Čím dál více tvrdších skupin ve své muzice absorbuje prvky, nad kterými by dřívější generace metalových a hardcorových kapel jen nechápavě kroutily hlavami. Na streamovacích platformách se v posledních měsících zjevilo tolik poutavé metalové, metalcorové a hardcorové muziky, že mi přišlo škoda z toho zajímavého pelmelu novinek nevytáhnout pár tipů, které by mohli ocenit i fanoušci, kterým je metalová muzika vzdálenější. Níže proto představuji pět singlů známých i méně známých skupin, které mě silně zaujaly.
Silent Planet – Antimatter
Distopický cyber metal
Američtí metalcoristé Silent Planet nejsou ve svém žánru neznámou skupinou. Upozornili na sebe před necelými dvěma lety povedenou deskou Iridescent (2021) a nyní vydali nový song s titulem Antimatter, který jejich fanoušky musel trochu překvapit. Skladba totiž stojí na zajímavém synthovém samplu, který má značně ambientní nádech. V podobných žánrech se často experimentuje s elektronickými prvky, ale u Silent Planet je to celé úplně jiné.
Dokonce se zdá, že do elektronického základu skupina použila i elektrickou bicí soupravu, tak zvláštní bicí akcent totiž nahrávka má. V písni ze začátku převládá lehce zasmušilý čistý zpěv, přičemž pozdější refrén obohacuje mocný hluboký scream. Parádní kombinace. Skladba je navíc zajímavá svou kompozicí a změnou dynamiky, která je místy velmi působivá. Silent Planet jednoznačně naznačili odklon od řízného metalcorového soundu k zajímavě tvrdé alternativě a musím konstatovat, že jim to sluší. Navíc se na scéně zjevuje formace, která hranice žánru posouvá opět někam jinam.
Resolve – New Colors
Čistý hlas tvrdé hudbě sluší
Francouzští post-hardcoráři Resolve na sebe poslední dobou upozorňují chytlavými singly z chystané druhé desky, a jejich nový song New Colors se zdá být vlajkovou lodí celé nahrávky. Píseň od úvodu vůbec nepůsobí jako tvrdá skladba plná nasycených a hutných kytarových partů. Namísto toho zde dominuje zpěv frontmana Anthonyho Diliberta, který ve vysokých polohách vyloženě exceluje. Naprosto přirozeně navíc přechází z čistě zpívaných slok do zatěžkanějších refrénů a v pozdějších pasážích písně se nebojí pořádně přiložit pod kotel vysokými screamy.
Celá píseň navíc příjemně graduje, aby se nakonec téměř zastavila na pomalé ambientní pauze, která následně vrcholí opakovaným a silným refrénem, jenž prokládá atmosférické kytarové sólo. Vskutku mistrovský kousek z dílny téhle pozoruhodné partičky, která má kariéru teprve před sebou.
Polaris – Nightmare
Smrt si žádá emoce
Když koncem června australská metalcorová raketa oznámila smutnou zprávu ohledně úmrtí jejich kytaristy Ryana Siewa, zdrcení fanoušci pořádně nevěděli, jaký osud tuhle talentovanou partu čeká. O pár týdnů později pak vyšlo najevo, že jejich plánovaná třetí deska, která má vyjít 1. září, skutečně bude navzdory úmrtí jejich letitého člena. Z ní nyní Polaris představili track s název Nightmare a jedná se o dynamicky pestrou skladbu, která chytá za srdce velkolepou atmosférou. Tu podněcují technicky promakané riffy nebožtíka Siewa, který se navíc objevuje v klipu písně, který před smrtí stačil s kapelou natočit. V celku tvrdé a ponuré skladbě právě jeho kytara dodává jakousi naději a také jemnost a melodickou krásu.
Pro skalní fanoušky se jedná o emočně velmi silnou záležitost. Polaris navíc novým materiálem ukazují velikost a také určitý zvukový posun od poslední desky The Death of Me (2020). V současné době je tahle parta jednou z nejzajímavějších na australské metalové/metalcorové scéně a rozhodně se vyplatí ji více sledovat.
Make Them Suffer - Ghost Of Me
Elektro-core s mocnými hlasy
Kvalitu a výjimečnost současné australské metalové scény potvrzuje i formace Make Them Suffer. Skupina je zajímavá využitím klávesových nástrojů, které ovládá zpěvačka Alex Reade, jež doplňuje hlavní vokál frontmana Seana Harmanise. Jejich poslední singl Ghost Of Me vyšel v půlce května a kromě chytlavých breakdownů baví i změnami mezi vyššími screamy a hlubokým growlem. Do pozadí písně je navíc vpuštěn velmi zábavný, až trochu taneční elektronický motiv. Track je zajímavý především díky změně ve svém závěru, kdy přejde z metalcorové tancovačky do melodicky zpívaných partů. Sice se jedná o poměrně tvrdou a potemnělou skladbu, ale zaujme i fanoušky elektroniky a více experimentálního zvuku.
Reece Young, Cane Hill - Endless Riots
Popmetalový hit z undergroundu?
Možná někteří z vás letos zaznamenali na festivalu Rock for People metalovou skupinu Cane Hill. Hrala tehdy v pozdních hodinách na jedné z menších stagí a navzdory méně početné audienci předvedla vynikající show. Skupina má na kontě dvě desky a v březnu vydala doposud poslední singl Endless Riots. Nahrávka je kooperací kapely s méně známým zpěvákem Reecem Youngem a jedná se o zajímavé spojení metalové skupiny s více popovým umělcem. Výsledkem je nesmírně chytlavá skladba, která v sobě mísí žánry jako metalcore, post-hardcore, pop a také elektronika. Youngův zpěv sedí k tvrdým Cane Hill jako prdel na hrnec a vlastně si říkám, že kdyby tuhle skladbu nahrála slavnější skupina, byl by z toho hit jako hrom.