„Myslím, že pár takových různě netypických skladeb tam bude,“ prozradil frontman Vypsané fixy o novince, která vznikala v průběhu roku 2021 opět pod producentským dohledem Dušana Neuwertha a Ondřeje Ježka.
Co vás dostalo zase do studia a jaké tentokrát byly přípravy alba?
Do studia nás dostalo virové zastavení tohoto světa a hlavně dostatek nového materiálu. Najednou byla spousta času a taky potřeba se úplně nezbláznit z toho, že všechno zastavilo. Angličtí důstojníci si kvůli dobré psychické kondici v zajateckých táborech každý den čistili boty a já jsem zase doma během lockdownů skoro každý den něco nahrál. Večer jsem si nasadil sluchátka, vypadnul jsem, chodil jsem po prázdném městě a naposlouchal jsem obří množství hudby. Na jednu stranu to bylo fajn a mocně mě to inspirovalo. V noci jsem to nabral a přes den jsem to nahrál. Průběžně jsem to posílal ostatním a z toho vznikla myšlenka, jestli nejet rovnou do studia, protože úplně všichni měli čas a hlavně obří chuť. Bylo jasné, že tohle musíme využít!
Co samotné natáčení? S kým a jak album chystáte?
My jsme to zcela vážně nejdřív brali tak, že není žádný tlak a je to pouze nečekaná možnost nahrát pár písní takzvaně do foroty, protože se nic neděje. V lednu 2021 jsme vyrazili do Sona a ze sedmi písní jsme vybrali tři, které jsme tam během čtyř dnů natočili. Přizvali jsme k tomu opět Dušana Neuwertha a Ondru Ježka, protože nám to na minulé desce v tomhle složení perfektně klapalo. První natáčení bylo super – vypadli jsme z covidového vězení, točili jsme, večer jsme popíjeli, kecali, a když to skončilo, tak jsme si s nadšením řekli, že za tři měsíce pojedeme znova. Tak nějak přirozeně vznikl nahrávací cyklus zima, jaro, léto podzim. Vždycky jsme přijeli do studia a měli spoustu písní a z nich jsme vybrali nejlepší tři. Před posledním nahráváním vznikl problém. Do Sona se jet nedalo, protože tam byl někdo v karanténě, a tak jsme jeli k Ondrovi do Jámoru. I to se ukázalo jako hodně dobré oživení a závěrečná prospěšná změna.
Poprvé jste ve studiu s novým basákem Kryštofem Maškem. Jak se do nahrávání zapojuje a jak mu to jde?
Zapojil se výborně! Na začátku z toho byl v šoku, protože u Mekyho, kde hrál před tím, do studia točit nové písně vůbec nechodil a vždycky se jen učil to, co tam nahráli studioví borci –mistři nástrojů v Abbey Road. Takže si to užíval a byl nadšen, že může být takzvaně úplně u toho, a byl tam, i když třeba vůbec nic nenahrával. Přiznám se, že třeba u našeho předchozího basáka Mejna už tohle nadšení na konci úplně nebylo, chtěl to vždycky rychle nahrát a pak jel domů. Měl to tak nastavené a my to respektovali. Ale musím říct, že při tomhle nahrávání společný kapelní duch opravdu pookřál.
Kdy bude album hotové? Jak se bude jmenovat? A už máte jasno o prvním singlu?
Desku bychom rádi vypustili na jaře. Datum ani název ještě nevíme, respektive jsme se na něm neshodli nebo úplně nevymysleli. Doufám, že to brzy přijde! Jednu novou píseň už jsme zveřejnili. Je to takový předsingl, vyšel už v létě a jmenuje se Už dlouho nemluvíš. Myslím, že to není úplně typická fixí píseň a myslím, že pár takových různě netypických tam ještě bude.
Jak se Vypsaná fixa ohlíží za rokem 2021?
Zvláštní, podivný a bláznivý rok to byl. Vlastně je to už dvouletka… spousta vnitřního stresu a existenční nejistoty. Na druhou stranu zase musím říct, že jsme ten čas nepromrhali, a paradoxně, protože ho byl najednou takový dostatek, jsme vytvořili něco zajímavého a kapela se dala víc dohromady. Ale třeba na začátku minulého roku to s námi vypadalo prachbídně. Koncerty zmizely, manažerka ve vyhořelém stresu z neustálého rušení a překládání a do toho ještě vpadnul Mejn, že končí. Pořád jsme se nemohli shodnout na nikom, kdo by ho nahradil.
Kryštofa nás nejdřív vůbec nenapadlo oslovit, protože hrál u Mekyho, a tak nás nenapadlo, že by mohl hrát s námi. Nakonec jsem mu zavolal, protože to byl jediný člověk, o kterém každý řekl, že s ním by hrál. On totiž už kdysi za Mejna zaskakoval a přišel nám v pohodě. V telefonu se hrozně smál a řekl: No jasně!
Pak přijel na online koncert, naučil se za týden třicet písní a fungovalo to. Od té chvíle už jsem byl v klidu a cítil jsem, že jsme na dobré cestě. Rozjeli jsme nahrávání a v létě jsme dohnali ztrátu.
A na co se osobně nejvíc těšíte?
Já se fakt nejvíc těším, až ta deska bude venku. Na nic dalšího se ani moc těšit nechci, protože jistého teď není podle mě pořád vůbec nic.