Marek Kozák, český klavírista mladší generace, dlouhá léta toužil tyto Rachmaninovovy přepisy nahrát. A vydavatelství Supraphon jeho přání vyslyšelo. V březnu tak vychází album Rachmaninov – Klavírní transkripce, na které Kozák vedle dvou Rachmaninovových autorských skladeb zařadil třeba přepisy Bachovy Partity č. 3 E dur, populárního Letu čmeláka Rimského-Korsakova a také přepisy děl Mendelssohna, Schuberta, Liszta či Bizeta.
Rachmaninovovy transkripce Kozáka přitahovaly svou bohatou harmonickou fantazií. „Stejně silně mě fascinovalo, jak věrně si uchovávají podstatu původních děl, což se mnoha jiným skladatelům v podobných pokusech nepodařilo. Právě v tom vidím důkaz výjimečného Rachmaninovova skladatelského mistrovství,“ vysvětluje klavírista Kozák.
Sen o nahrání Rachmaninovových transkripcí se stal skutečností během jeho doktorského studia na HAMU. „Klavírista totiž nemůže zůstat jen u popisu technické náročnosti skladeb. Způsob, jakým o nich přemýšlí a píše, ho zároveň nutí hledat cestu, jak je přivést k životu u klavíru,“ vysvětluje, co ho na této práci lákalo.
Marek Kozák se tak již podruhé projevuje jako hledač – s interpretací Rachmaninovových notových zápisů přichází po úspěšném debutu, na němž podobným způsobem připomenul zapomenuté české klavírní koncerty.
Zajímavosti
Sergej Rachmaninov (1873–1943) byl ruský skladatel, klavírista a dirigent, jeden z posledních velkých romantiků, který se dožil moderní doby. Měl ruce s rozpětím přes jednu a půl oktávy, což se přímo propsalo do náročnosti jeho klavírních partů. Po drtivém propadu své První symfonie v roce 1897 upadl do deprese a několik let nebyl schopen komponovat; návrat mu umožnila až hypnoterapie, po níž vznikl slavný Druhý klavírní koncert. Po bolševické revoluci Rusko natrvalo opustil a zbytek života strávil především v USA, kde se živil hlavně koncertováním. Komponování šlo stranou. Zemřel v roce 1943 v Beverly Hills, jen pár dní po získání amerického občanství.