Když není rovnou celé vánoční album, je třeba alespoň singl. Posledním vánočním přírůstkem Lucie Bílé je Vzkaz pro Ježíška, který pro ni napsali O5 a Radeček spolu s Martinem „MAXO“ Šrámkem. Tak jdeme na něj.
V první třetině skladby se Lucie Bílá pohybuje ve spodní poloze, skladba dramaticky nabývá za pomoci klavírních a dalších zvukových ploch. Nechybí opakující se kytarový motiv a vánoční atmosféru zprvu dodávají chimesy a jiné perkuse. Pak přijde zvrat, najede taneční rytmus a chvilku nevím, jestli náhodou nejsem na party na Ibize. Rytmus se po chvíli schová pod dalšími údery klavíru, exponovaným zpěvem, zvony a kytarovým sólem, které skladbu přemostí v závěrečný refrén.
Pokládám si otázku, co dělá vánoční skladbu vánoční skladbou. Protože mám pocit, že stačí v textu zmínit pár věcí, které k Vánocům neodmyslitelně patří, přidat k tomu zvony a jsme tam. Něco mi ale napovídá, že by to přeci mělo být jinak. Že jsou písně, ve kterých nezazní ani Ježíšek, ani rolničky, a přesto mají krásnou vánoční náladu. Myslím, že je to o upřímnosti sdělení, které chce autor a následně interpret předávat dál. Samozřejmě to platí obecně, ovšem v období Vánoc to vnímám mnohem intenzivněji. Pocit upřímnosti a opravdovosti bohužel u Vzkazu pro Ježíška nemám.
Jako kdyby byla skladba dělaná přes vánoční šablonu konzumního populáru. Spolu s překrášleným klipem mi absolutně zapadá mezi ostatní vánoční počiny, bohužel. Přitom hlas Lucie Bílé by mohl dominovat úplně jiným vánočním skladbám, jako tomu bylo v minulosti například u skladby Tiché Glória. Mám dokonce pocit, že kytara v závěrečném sóle neladí úplně ve všech polohách, a to mě jen utvrzuje v pocitu, že Vzkaz pro Ježíška je spíše spotřebitelskou záležitostí než procítěnou vánoční skladbou. A vlastně mě to mrzí.