Kytarista František Host, bubeník Honza Filko a basák Miloň Malina se původně setkali v instrumentální shoegaze/progrockové kapele I/ON. Někdy na podzim předloňského roku se dali do kupy s Lukášem Tejnorem a pak už to šlo poměrně rychle. V prosinci 2023 už mohli svoji muziku představit naživo na debutovém koncertě.
Přestože prvotní impuls k založení kapely byl shora zmíněný útěk od instrumentálního prog rocku a inklinace zakládajících členů k psychedelickému rocku, výsledná tvorba čistá psychedelie není. Jejich hudba sice čerpá inspiraci v 60. letech, ale jsou v ní slyšet i vlivy garage rocku a alternativního rocku, ale rovněž blues nebo folku.
Spojováním výrazných kytarových riffů s folkovými motivy akustické kytary a šedesátkovým zvukem kláves, vrstvením zvukových textur a kontrastem mezi uhlazeností a syrovostí a mezi melancholií a rockovou energií se jim daří vytvářet hudbu, která vás hodí do tranzu, ale má v sobě i jistou míru tanečnosti. Ve výsledku jsou to písničky v tom nejlepším smyslu – plné intenzivních melodií a příjemných vokálů.
Osobně jsem moc rád, že u nás stále vznikají kapely, které v té současné záplavě různých alternativ a elektronických experimentů (proti kterým samozřejmě vůbec nic nemám, naopak, také si je rád poslechnu), berou do rukou nástroje a tvoří muziku vycházející z toho nejlepšího, co v minulosti vznikalo, způsobem přístupným současnému publiku. A přesně takovou kapelou Mlhovina je.
Navíc má potenciál oslovit posluchače nejen svojí muzikou, ale také povedenými českými texty, v nichž osobitou poetikou vypráví příběhy o útěcích a odjezdech, ale i návratech. Právě čeština a texty dle mého názoru Mlhovinu povyšují nad jiné tuzemské party, které hrají podobný styl muziky, ale kontraproduktivně lpí na angličtině.
V současné době má skupina Mlhovina setlist čítající asi patnáct skladeb, z něhož jich pět vydala na povedeném debutovém EP, a za sebou zatím necelou dvacítku koncertů. Ale ještě spoustu toho mají před sebou. Samozřejmě chtějí pokračovat v koncertování a rádi by letos nahráli debutové album, na které už mají dostatek materiálu a další stále přibývá.
Určitě by jim také pomohlo, kdyby se jejich hudba dostala k širšímu okruhu posluchačů. Uvědomují si však, že to nebude lehké a že tomu nepřispívá, že – dle svých slov – nejsou úplně mistři v marketingu.
Něco na tom bude, kdyby se ke mně jejich nahrávka nedostala šeptandou, pravděpodobně bych na ni sám nenarazil, neposlechl si ji a nemohl ji teď doporučit vám. Pokud se vám Mlhovina zalíbí, někomu o tom řekněte!