Pro Sofiana a Bena nejde o první spolupráci. V roce 2017 vydali singl TV SHOWS, který je ve srovnání s novinkou tak trochu ukňouraná nuda. Logicky, na Slzách se autorsky spolupodílel Reginald, který skladbu taktéž produkoval a je úplně jiný typ producenta než The Glowsticks u prvního duetu.
Slzy od začátku šlapou, nastavenou rytmiku polechtává kytara. Kdyby to nazpíval Harry Styles, je to světový hit. Kam Slzy dotlačí Sofian s Benem je otázka, nicméně refrén má rádiový potenciál jako blázen. Textově to není žádná vysoká poetika, zase se tu lká nad nešťastnou láskou, jenže tohle je přesně ta tvorba, která Sofianovi umožnila zavrtat se do srdíček fanynek. Kdo jednou viděl zpěváka naživo, ví, že takové publikum má v Česku málokdo.
A je to, víc vlastně nebylo potřeba vymýšlet, protože to stačí. Je to dobře zprodukované, srozumitelné na první poslech, instrumentálně to může bavit i posluchače, co by se jinak přes ty monotónní texty nepřenesl. Takhle se ta popina má dělat!
Jedna věc ale ještě stojí za zmínku. Jak Medjmedj, tak Cristovao patří mezi mladou generaci českých hudebníků, kteří s češtinou pracují jinak než jejich předchůdci. Dřív byl pop víc svázaný pravidly, až na výjimky kladl důraz na přízvuk a pečlivě vycházející slabiky. Do mainstreamu pomalu pronikají interpreti, kteří si s tím moc nelámou hlavu, a Medjmedj s Cristovaem patří mezi nejvýraznější příklady. Pokud to někomu trhá uši, měl by se připravit na to, že za deset let takhle bude zpívat kdekdo.