Na jaře jsem slíbila neteři ve věku prvního stupně základní školy, že ji vezmu na Sebastiana. Už jsme spolu byly na Mirai a vidět naživo zpěváka Toulavé bylo její další přání. Sebastian už se několik let snaží posunout k dospělejšímu publiku, ale děti jsou jeho raným hitům stále poměrně věrné. Když jsem později poslouchala novou desku sBohem, nebyla jsem si už tak jistá, jestli její křest v klubu Roxy bude to pravé ořechové pro můj plán splnit malé hudební fanynce její sen.
Přesto jsme vyrazily a já se modlila, aby se Sebastian nerozhodl u příležitosti vydání alba od svých začátků odstřihnout úplně. Neodstřihl – pár lidí po Sebastianovi zjevně spíš z legrace během koncertu pokřikovalo, ať Toulavou, svůj dosud největší hit, zahraje. Ujistil je, že i na ni dojde a těší se na to, ale prim hrály čerstvé písničky. Nakonec s ní odstartoval přídavek. Neteř, která druhou polovinu koncertu prospala v mé náruči, otevřela při prvních tónech oči, zazpívala si a šla šťastná domů. Co ale ostatní návštěvníci a jaký byl zbytek koncertu?
Zaprvé si ujasněme, že publikum Sebastianovi opravdu vyrostlo – už to dávno nejsou (jen) děti, ty jsem zahlédla celkem tři, nýbrž převážně slečny a mladé paní. Díky tomu odpadla má obava, že jsem vzala malé dítě do plného klubu – tohle není publikum, které by se chtělo mačkat - i když bavit se chtělo a vytvořilo koncertu skvělou gradující atmosféru.
Show začala působivě – žádný pomalý rozjezd. První skladbu doprovázely mohutně šlehající ohně a černobílá stage, symbolizující životní přelom, udělala poměrně dojem. Pódium bylo v zadní části vyvýšené a když Sebastian zahájil koncert právě na onom vyšším schodu, vypadalo to efektně.
Sebastian se svým fanouškům a fanynkám preventivně omluvil, že ho těsně před křtem skolila nemoc a zachránila ho lékařka, jež mu předepsala čípky (odzbrojující upřímnost), a požádal je o shovívavost, pokud to bude na jeho výkonu znát. Jestli tohle byl oslabený Sebastian, tak bych ráda viděla a slyšela, když to rozbalí při plné síle. Možná na vrub tomu nechával publikum dozpívávat písničky za sebe častěji, než by to udělal, pokud by se cítil stoprocentně fit. A mezi písněmi se občas zdálo, že by potřeboval malou pauzu. Když se ale hrálo, byl klubkem energie.
V našem nedávném rozhovoru Sebastian mluvil o tom, že na nové desce zkoušel různé žánry prostě proto, že může a kalkul stejně nevychází, tak proč to nedělat čistě podle sebe. Pokud má člověk rád například blues či metalcore, což jsou vody, do kterých na desce zaplul, nejspíš zamíří na jiné koncerty, nicméně je pravda, že tyhle experimenty albu dodaly pestrost, která prospěla dynamice koncertu. A jsou dobrým krokem k tomu, aby si hudebník v budoucnu našel směr, který bude doopravdy jeho. Koncertu rovněž pomohlo, že Sebastian písně, kterými zahájil kariéru, nezavřel do šuplíku a vedle nových tvrdších skladeb, zařadil čistě popové hity nebo jen tak zapěl s kytarou. Občas ho potrápil zvuk, chvíli pískající mikrofony, ale celkově to znělo dobře.
Koncert navíc, stejně jako nové album, obohatila řada hostů. Od Ondřeje Brejšky z Poetiky, přes Adama Mišíka, Sofiana Medjmedje po Marpa. Album křtil narozeniny slavící producent Enthic a kamarád Jirka, který na desku během nahrávání přispěl svými postřehy, stejně jako Ben Cristovao, který byl při vzniku alba Sebastianovi jakýmsi mentorem. Cristovao se v Roxy ocitl jen krátce poté, co zde měl afterparty po své vyprodané O2 areně. Pozorovala jsem mimochodem některé z hostů koncertu, kteří nejenže se mihli na pódiu, ale taky zůstali po celou dobu a šli se na koncert podívat z publika. Sounáležitost a vzájemná podpora, která mezi nimi funguje, není zdá se jen na oko a pro featy, které jim vzájemně zvyšují dosah.
Jsem víc než zvědavá, kdo další (a jestli vůbec někdo) z přítomných muzikantů zamíří po vzoru Cristovaa do největší české kryté sportovní haly.
Sám Sebastian během koncertu přiznal, že už si dlouho nepřipadal slavný (a děkoval publiku, že mu plné Roxy tenhle pocit dopřálo). Už delší dobu otevřeně mluví o znovu nakopnutí kariéry, která kdysi začala raketovým startem a nějakou dobu spíš stagnovala. Nejsem si jistá, kam až Sebastiana deska sBohem posune, na to je příliš mimo můj osobní vkus, ale jsem si jistá, že s energií a dobře šlapající show, kterou předvedl v Roxy už dál stagnovat jednoduše nemůže.
Nehledám poezii, tohle je realita. Přečtěte si rozhovor se Sebastianem o jeho novém album sBohem.