Obrázek k článku GLOSA: Nově objevená píseň Johnny Cashe nadchla fanoušky. Zní jako klasika
| Jarda Konáš | Foto: Sony Music

GLOSA: Nově objevená píseň Johnny Cashe nadchla fanoušky. Zní jako klasika

Blíží se vydání další posmrtné desky, tentokrát z archivů vypluje novinka Johnnyho Cashe. První ukázka napovídá, že může jít o zajímavé album, což je u tohoto typu nahrávek spíš výjimečný jev. Produkce se navíc ujal zpěvákův syn.

Posmrtné desky jsou zvláštní kategorie hudební produkce, která dopadá všelijak. Občas se stane, že jde o kompletní a dotažené nahrávky, jejichž vydání se hlavní hvězda nedožila, jako v případě Life after Death od The Notorious B.I.G. nebo slavný živák Nirvany MTV Unplugged in New York. V takovém případě jde rozhodně o pozoruhodná alba. Jenže jakmile se hrábne do archivů po odložených a rozdělaných demáčích, často se nelze zbavit dojmu, že nebožtík by vydání takové desky raději zabránil. To je případ posmrtných desek Michaela Jacksona nebo Prince.

Nyní se dočkáme právě takového alba, Songwriter je sbírka posbíraných demáčů, které si Johnny Cash nahrál v roce 1993. Odložil je a už se k nim nevrátil, protože pak potkal Ricka Rubina, společně nahráli první album ze série American a to písničkáře nasměrovalo úplně novým směrem.  Ani zdaleka nepůjde o první Cashovu posmrtnou desku, zrovna na jeho příkladu můžeme dobře vidět nejistotu takových nahrávek. Zatímco poslední dva díly American jsou vynikající, Johnny Cash Remixed si label Compadre Records mohl odpustit.

Jak dopadne Songwriter vycházející 28. června? Produkce se chopil zpěvákův syn John Carter Cash, když objevil tátovy demáče a rozhodl se je vydat. S dalším producentem Davidem R. Fergusonem je zvukově osekali tak, dokud nezůstal jen hlas a kytara. Na to pak nabalovali nově nahrané nástroje, mezi přizvanými hudebníky jsou i bývalí členové Cashovy kapely.

První ukázka je venku a vůbec to nezní blbě, naopak! Píseň Well Alright je nahraná a zprodukovaná s citem a vrací posluchače časem zpátky místo toho, aby se snažila vyniknout na aktuálnímu hudebním trhu, což je přesně ten častý prohřešek posmrtně vydávaných desek. Je to vlastně taková cashovská klasika, která mohla klidně znít na řadě jeho studiovek a rozhodně by na nich nezapadla. Jestli si takovou úroveň Songwriter udrží i ve zbylých skladbách, bude to bezpochyby jedna z těch posmrtných desek, které stojí za poslech.