Abychom parafrázovali klasika Babicu, když nemáte nic svého, tak tam dejte cover. Proč ne? Řada coverů je zajímavých, vtipných, zábavných. Pak je ta druhá skupina, kdy se zkrátka v poměru jedna ku jedné nahraje znovu hezká písnička v naději, že to pořád bude znít dobře. Hvězdou neznámou od Ilony Csákové je přesně ten případ.
Originál TI voglio nazpívala kdysi Ornella Vanoni. Mělo to groove, melodii zalézající rychle pod kůži, Vanoni píseň nazpívala svůdně a s pěveckými linkami se dost mazlila. Italové tohle uměli vždycky, proto se z italo disco stal svého času takový fenomén, ačkoliv do tehdejšího Československa přes železnou oponu prosáklo jen to nejblbější z tehdejší žánrové produkce.
Je proto dobře, že Csáková a její tým sáhli po skvělé Ti voglio. I po letech to umí rozhýbat, nová verze po instrumentální stránce funguje a má to pořád ten groove. Jenže Csáková zpěvem jen kopíruje Vanoni, a to ještě způsobem, že pod ní spíš někde hluboko plandá na laně, asi jako když padouch v akčním filmu zuby nehty visí na žebříku z hrdinovy helikoptéry. Jako bonus do kompilace fajn, jako singl, s nímž by se mohla Csáková vrátit do rádií a hitparád, žádný zázrak.
Jistou bezzubost singlu umocňuje klip natočený klasicky stylem, že se štáb vydal k moři, chodil ulicemi a improvizoval, kde co natočit. Rizikem takových klipů bývá, co se přesně stalo Csákové: vlní se na nějakém plácku a turisti očumují, protože nechápou, co tam ta paní dělá. Samozřejmě, pak jim dojde, že jde o nějakou zpěvačku točící klip, ale ze záběrů už to holt nedostanete. Ještě že Csáková zpívá, že chce být neznámou. Režisér tak může tvrdit, že to dostal i do klipu.